Raft.cz

Tisk z adresy https://www.raft.cz/Clanek-Tragicka-nehoda-na-Opave---muz-s-hobby-clunem-v-jezu.aspx?ID_clanku=2211 edit=3

Tragická nehoda na Opavě - muž s hobby člunem v jezu

Diskuse nad článkem
jezy na Opavě, Colon nikotin, 04.07.2020 17:17
možem o tom mluvit furt a nedají si říct a nedají Smajlík Smajlík

Odpovědět

|_Re: jezy na Opavě, Henry, Huntingshop~centrum.cz, 04.07.2020 18:52
Když tam jsou každým rokem nehody, mají na břehu vyvrtat po dvě diry a zabetonovat v tom ocelové roury (z každé strany). A natáhnout nad splavem 1 - 2 ocelové lana pro provizorní lanovku. Starostka Monika jim s tím určitě pomůže. Smajlík

Odpovědět

|_Re: jezy na Opavě, Paolo, 06.07.2020 7:44
Ahoj, jel jsem Opavu 5.6.,když tam teklo nějakých 27 kubíků.
To je polovina, co jel ten týpek. Ty jezy jsou nejetelné a v mapách, všude to píšou.
Osobně jsem odolal vodácké propusti na děhylovském jezu na paddleboardu, i když to vypadalo fajn.
Za tu chvilku adrenalinu to opravdu nestojí.

Odpovědět

|_Re: jezy na Opavě, HH, 06.07.2020 8:28
Prohlédni si propust toho děhylovského jezu až tam bude míň vody a myslím, že tě chuť na sjíždění na paddleboardu nadobro přejde. Stačí podívat se na šutr u výjezdu z ní a položit si otázku, jestli máš jakoukoli šanci vyhnout se mu.

Odpovědět

|_Re: jezy na Opavě, Paolo, 08.07.2020 11:09
Tomu šutru se při takovém stavu vody vyhýbat netřeba, mám krátké ploutvičky.
Problém je, kam tě hodí ta vlna. Chrániče, asistenci s lanem a
matračku na břeh. Jen se tam vždy zasním, jaké by to bylo.
Jezdím si pro dobrý pocit, trochu fyzičky a relax v přírodě.
Největší mazec bylo splutí rozvaleného jezu u Polanky n.O při
20 ti kubíkách. To jsem se díval 10 min ze břehu a šlo to v kleče upádlovat.

Odpovědět

|_Re: jezy na Opavě, Colon nikotin, 06.07.2020 10:57
Já jezdím Opavu nejraději z Karlovic,teda když je tam voda,což teď byla,naštěstí to tam znám,ty jezy jsou hnusný a za výšší vody se musí reagovat dost rychle. Smajlík Smajlík

Odpovědět

|_Re: jezy na Opavě, Petr Majek, majkova-marketa~seznam.cz, 07.07.2020 12:28
Nechápu, když tam v minulosti zasahoval vrtulník, nejsou doteď kotvící prvky pro záchranáře, či házecí lano s kotvou, jak by mělo být u nebezpečných jezů běžné.

Odpovědět

|_Re: jezy na Opavě, Ešus, essalek~seznam.cz, 07.07.2020 14:45
Ahoj
před lety jsem byl společně s Petrem Ptáčkem na jednání na povodí Odry, přijali nás sice mile, ale spolupráce mezi námi a povodím neklapla. Chtěli jsem s nimi spolupracovat na bezpečnosti na jezech stejně jako spolupracujeme s povodím Vltavy, Ohře, Labe, nebo Horní Moravy či Dyje,, ale prostě z jejich strany nebyla vůle ke spolupráci. Podařilo se pouze označit cca 13 jezů v jejich správě cedulemi Pozor, nebezpečný jez, a nic víc.
Ešus

Odpovědět

|_Re: jezy na Opavě, HH, 07.07.2020 14:47
Mám velmi podobnou zkušenost.

Odpovědět

Vrtulník, OndřejFraněk, ondrej.franek~email.cz, 04.07.2020 19:31
Jestli se tam plácal 40 minut, tak to není zrovna krátká doba - byl aktivován vrtulník, který by asi jako jediný dokázal opravdu efektivně zasáhnout...?

Odpovědět

|_Re: Vrtulník, Klasik, 05.07.2020 22:40
Ne vždy je letecká pomoc možná (vítr, viditelnost, ...). Na tu bychom sázet opravdu neměli. Proč tam nejsou alespoň fixační body, to je ta správná otázka. Dovedeš si představit, jak na to divadlo koukáš ze břehu s jeho dětmi a nemůžeš vůbec nic? ... Fuj to je hrozný.
Klasik

Odpovědět

|_Re: Vrtulník, Ešus , essalek~seznam.cz, 07.07.2020 15:00
Ahoj Klasiku
Bohužel povodí Odry se jako jediné postavilo zády k naší snaze (mně a Petra) zabezpečit nebezpečné jezy záchrannými prostředky jak pro laickou záchranu, tak kotevními body pro HZS.
Několikrát jsme s nimi jednali, a byli jsme odmítnuti. Navrhovali jsme, že na Podhradí vymyslíme takové zabezpečení, aby tam hasiči mohli záchranu trénovat. Bohužel to taky zamítli.
Dokud se na povodí Odry někdo nechytne za nos, a nezmění postoj povodí k záchranným prvkům, tak se i kvůli nezkušenosti lidí s takovouto vodou budou lidi dál topit.
Přitom recept na omezení ztrát na lidských životech existuje. Důkladné značení jezů , záchranné cedule s házecí podkovou a kotevní body pro HZS´. Jenže to by těm zodpovědným lidem na povodí Odry nesmělo vadit, že jim do jejich práce přijeli kecat lidi z Práglu (já) nebo z vodácké školy záchrany(Petr).
Ahoj Ešus

Odpovědět

|_Re: Vrtulník, Klasik, 08.07.2020 1:20
Ahoj Ešusi, já si to pamatuju. Je to smutné. Také mi většinou Pražáci "implicitně smrdí" svoji nafoukaností a sebevědomím, které se dříve či později ukázalo opět pouhou nadutostí (jsem aktuálně o pár takových zkušeností bohatší ...). Tohle není případ vás dvou (a mnoha dalších). Takže je smutné na to dojet v tomto případě. V každém případě cesta vede přes výsledky již odvedené práce (alespoň u mě). Někam je ta cesta občas "delší" a někdy si i někdo místní musí přihřát nějakou svoji polívčičku. Občas to trvá déle, než se ta polívka identifikuje ... To ale znáš stejně dobře jako já.
Ahoj Klasik

Odpovědět

Statistiky, Rejpal, 05.07.2020 10:34
Zajimalo by me kolik podobnych scenaru se odehraje s dobrym koncem - takova statistika asi z principu existovat nemuze. Z te fotky jezu mi naskocila husi kuze a vlastne si nedokazu predstavit, ze by to vyvariste slo vrchem prekonat - snad jedine podplavat spodem.

Bohuzel osvetu by chtelo udelat asi hlavne jinde, nez tady - predpokladam, ze 100% ctenaru tohoto clanku by se takovemu jezu vyhnulo obloukem, nicmene z celkoveho poctu potencialnich splouvacu/koupacu (tj. clovek, kteremu neni takova samozrejmnost od mala vtloukana do hlavy) ten pomer asi bude dost jiny - nevite nekdo o nejakem pruzkumu, ktery by tento pomer alespon nastinil?

Odpovědět

|_Re: Statistiky, Pavel, 06.07.2020 22:11
Podplavat spodem.....to je na facku.
Smajlík

Odpovědět

|_Re: Statistiky, HH, 07.07.2020 13:43
Taky považuju podplavání spodem spíš za vodácký folklór než za použitelný metodický návod. Už proto, že ve vývařišti v té provzdušněné vodě nemůže být absolutně nic vidět a nemáš se podle čeho orientovat, nevíš kde je nahoře, kde dole, kde vpředu a kde vzadu.
Zkusil bych to v nouzi nejvyšší, kdybych věděl, že mi nemá kdo pomoct, a že žádná jiná úniková cesta není možná. Ve chvíli, kdy by to Už bylo jenom hop a nebo trop. Ale vždycky udělám všechno pro to, abych se do takové situace vůbec nemohl dostat.
Zásadní chyba, které se dopustilo několik utonulých z předchozích týdnů, bylo zcela fatální přecenění vlastních sil a podcenění síly vody. Jestli si někdo myslí, že s nějakým sranda rádobyraftem jeden chlap hupne jez a sám přepádluje proti vývaru, tak prostě nemá nejmenší ánung, co ta voda dovede. To jsou ale lidi, co raft.cz stejně nečtou a ani nemají o jeho existenci tušení. Jestli s tím něco chceme udělat, tak jiná cesta než přes rozšířené deníky a přes TV se vždycky bude míjet s účinkem.

Odpovědět

|_Re: Statistiky, Eki, 07.07.2020 11:46
Ahoj, taky mě to zajímalo, ale samozřejmě úplné statistiky neexistují. Většina lidí se s tím, že se topila, příliš nechlubí. Něco najdeš každoročně od hasičů tady www.raft.cz/Clanek-Prehled-zas...
Na varování je tu i celá kapitola "Osudné okamžiky".

Odpovědět

Dvě poznámky, Medák, 05.07.2020 11:06
Instalace uvedených bezpečnostních prvků je samozřejmě vždy ok, protože to nestojí majlant a lepší malá šance na záchranu než nic. I když podle popisu mám dojem, že šance na vytažení z vody by v tomto případě byla malá i tak.

Navíc tohle je prostě případ, kdy je všechno marné, z mého pohledu tomu dotyčný víc naproti už snad ani jít nemohl.

Aspoň, že ostatní vyložil nad jezem.

Odpovědět

Záchrana, Štěpán, stepan~jokota.cz, 05.07.2020 23:13
Ahoj, nechci rozhodně snižovat práci záchranářu a neznám víc nedtailů, než je v článku, takže nad tím možná jen přemýšlím s nedostatkem informací, ale...

Na fotkách vidím na obou stranách jezu zábradlí, dál pod jezem stromy. Jestli se v tom válci motal 40 minut přijde mi to skoro dost času na nějakej pokus o záchranu. Otázka tedy, jak dlouho se ještě motal po příjezdu hasičů, jaké měli k dispozici vybavení. Jez osobně neznám. Jen z fotek tady. Přijde mi ale, že s potřebným vybavením záchrana není nemožná. Hasiči někdy mají člun s motorem. S ním by se dalo přetáhnout lano i přes širokou řeku a pak se pomocí lanovky dostat do válce. Možná by stačil i raft bez motoru, jestli pod jezem není proud, což ale asi za zvýšeného průtoku bude. Nebo dostatečně daleko nad jezem. Zkrátka přemýšlím, jestli záchrana byla nemožná nebo jen hasiči neměli dostatečné vybavení nebo nebyli na takovou situaci dostatečně vyškoleni.

Věřím, že dělali co mohli a vůbec mě nenapadá jejich práci kritizovat, jen u podobných situací přemýšlím, co bych dělal, kdybych se do podobné situace dostal a říkám si, jestli je má představa v tomhle případě naivní.

Odpovědět

|_Re: Záchrana, Vladimír, 06.07.2020 15:23
Napadá mi několik způsobů, jak pomoct. Bohužel, šedivá je všechna teorie ... černý v tomto případě pak strom je života. Nevím, co ten chlapík od splutí tohoto jezu čekal. I jako laik bych se do takového jezu pustl jen jako sebevrah. Soustrast pozůstalým - navíc po takovém divadle.

Odpovědět

|_Re: Záchrana, ivva, 07.07.2020 19:26
Koukám, že ti to taky vrtá hlavou, přesně tohle mne napadlo, akorát bez toho motoru, jiak můj příspěvek níže

Odpovědět

Jak zvýšit bezpečnost jezu, Boeing 737 Max, 06.07.2020 8:03
Z fyzikálního hlediska by to šlo docela rychle a snadno. Stačí vyrobit betonové jednotunové kvádry a jeřábem je položit co nejtěsněji k jezu. Nemusí to být ani moc přesně. Výsledkem bude změna proudění padající vody tak, že chytne vektorovou složku proudění ven a tedy vracák se oslabí.
Čágo bélo, a nechlastat, jenom trochu.

Odpovědět

|_Re: Jak zvýšit bezpečnost jezu, Vojta, jancar.vojta~volny.cz, 06.07.2020 20:42
Ony jsou ty moravské řeky trochu začarované, hlavně díky povodni 1997, kdy se pak na nich nasekalo spousta kolmejch jezů a balvanitechjch záhozů, který jsou vodákům naprosto nepřátelský.
Teď jsme se vrátili z Bečvy, jeli jsme od Valmezu do Troubek.
Stav rozumnej klesalo to ze 150 ke 140 v Dluhonicích. Pěkný, ale žádná velká voda. Přenášení překážek, které nejsous sjízdné, nebo jsou dokonce nebezpečné, nic moc - prostě určit místo pro přistání a přenesení docela problém, vysoký břehy hustej porost, bahno klouzavý, prostě humus. U nebezpečnejch jezů jsou podkovy i s lany, ale obávám se že se k nim dost těžko někdo dostane, pokud není zrovna na břehu. Nevím jak by dokázala vodácká půjčovenská lobby (holt to není Vltava) přesvědčit povodí,že by mohlo upravit místa pro přistání, tak aby se bezpečně dalo přistát vytáhnout loď a přenést (už jsme zažili leccos a trochu si s tím poradíme, ale tahání plastových kanoí na házečkách po kluzkým zarostlým a blavanitým kopci asi začátečník dělat nebude), kdyby se ušetřilo na cyklostezkách kolem řek pro tyto účely něco evropskejch peněz, nebylo by to od věci.
Druhá věc - kdy plout a kdy ne - ono je těžký určit odkud budou lidi vyplouvat, ale třeba ve Francii a ve Švajcu jsme se setkali, pravda u vodáckých řek. S cedulí, pospisující úsek s nebezpečím , místy pro přistání a třeba i občerstvení atd a zároveň tam bylo "takový kolo štěstí" se šipkou, která označovala jaký je stav vody a jak je to nebezpečné a zda na to může začátečník nebo radši nikdo , prostě dost informací. JHá vím, že lidé na Intexových koupacích čluncích se tím asio nezachrání, ale pomohlo by to leckomu....Možná by nebylo od věci do toho zkusit zapojit obce, já vím je to spousta práce, ale...
V.

Odpovědět

|_Re: Jak zvýšit bezpečnost jezu, Milan, pujcovnalodiprerov~seznam.cz, 07.07.2020 0:04
Vojto,
nejen na Bečvě půjčuju lodě od roku 1990, snad něco o Bečvě vím. Uváděný stav 140-150cm = 15-21 kubíků zkušenému vodákovi nebo i odvážnému až lehkovážnému začátečníkovi umožní splout všechny kamenné záhozy, které jsou již po letech docela "roztahané" a tvoří od 10, 15 kubíků hezké peřeje (fotky jsem dal na raft.cz).
Kdo se chce vyhnout obtížné přenášce dvou jezů těsně pod Val.Meziříčím , jednoduše startuje ve Lhotce, táboří v hranické loděnici a to je hezký, tekoucí a při uváděném stavu i peřejnatý úsek BEZ JEZŮ. Až další den následuje jasná přenáška hranického jezu (rozumný vodák z hranické loděnice lodě rovnou převeze či po trávě přetáhne lodě až pod jez, kde je bohužel letos na pravém břehu fakt špatný start a dříve schůdnější levý břeh je letos v rekonstrukci) a pluje opět plusminus přírodním korytem do Oseka (skromné táboření opět v loděnici). Třetí den se zkušený vyhne přenášce dvou oseckých jezů jednoduše tak, že z osecké loděnice pluje náhonem Strhanec a lodě u Prosenic přetáhne pod most do Bečvy a dopluje do Přerova a to už máme třídenní plavbu s jedním - hranickým jezem, což na 44km plavby není špatné. Píšeš, že určit místo pro přistání, přenesení je problém. No nevím. Pro nás místní a znalé to fakt problém není. Faktem je, že i někteří klienti mé půjčovny přijíždějící spíše ze západní části ČR jsou v šoku, že na řece "nejsou cedule" . I když dám do ruky každému kilometráž i s fotkama jak náročnější místa (řekněme dvě, tři mezi Lhotkou a Hustopečemi) vypadají za sucha a třeba při 15 kubících, tak oni pořád hledají ty "cedule". Pak se ptají, proč na Bečvě nejsou žádné hospody (třeba). A já jim říkám, že v uvedeném úseku 44km je nějakých 12-14 hospod či zahrádek cca 10-300m od řeky a že všechny jsou na mapách či v kilometráži. Ale lidi nechtějí studovat mapy ani kilometráže ani nechtějí komunikovat třeba s místními rybáři či cyklisty na úžasné cyklostezce Bečva, oni chtějí ty "CEDULE". Já doufám, že na Bečvě nikdy žádné cedule nebudou.
Ten kdo chce splout řeku celou a nevybírá či si nenechá doporučit vhodné úseky, holt musí počítat s překážkami třeba v podobě nesjízdných jezů. Na rozdíl od mnoha jiných řek, na Bečvě není za poslední desítky let postaven žádný nový jez. Chválabohu aspoň za to. Kdo by hledal řeku podobnou Bečvě, pak mu doporučím Váh z Dolných Kočkovců do Seredě, kde jsou během 5-6 etap pouze dva jezy v Trenčíně a jedna hráz přehrady v Piešťanech, vše přetáhnutelné "v rukách" . Akorát tam tedy rovněž nejsou ty "cedule". Milan

Odpovědět

|_Re: Jak zvýšit bezpečnost jezu, Vojta, 07.07.2020 7:07
Je dobře, že jsi napsal, trochu jsem s tím počítal. Nechci cedule ani cokoliv jiného, ALE, píšeš právě, že "místní vědí", jasně, možná tam nepřijede nikdo z dálky, ale možná že jo, a ten neví a když nemá zkušenosti tak může dojít k problémům. My jsme trochu konzervativní a postarší, ale minimálně tři záhozy jsme radši spustili na šňůrách, což taky nešlo nijak zvlášť, protože prostě laminát nevydrží všechno a tam logická cesta k průjezdu prostě nebyla, jedině přes šutr - jasně mění se to s každým kubíkem. Bečva byla bezvadná (kupodivu jsem ji jel poprvé, i když Rožnovskou i Vsetínskou kdysi dávno ano.) Přenášení jezů není ale opravdu žádná lahůdka...ale zas je výhoda, že tam nejsou vodáci jako na Vltavě, což bylo bezvadný a řeka se vlastně civilizace nedotkne (proto asi ty "stížnosti" že tam nejsou hospody, který jsopu za břehovým porostem, protože z vody to vypadá, že furt jedeš divočinou...
V.

Odpovědět

|_Re: Jak zvýšit bezpečnost jezu, Jirka, j.horina~seznam.cz, 07.07.2020 10:35
Prosím nemohl by jsi do mapy naznačit kudy přesně plout přes ten náhon Strhanec a kde to přeneseš zpět do řeky Bečvy. Podle map se to tam dělí do nějakých rybníků. Díky za info. Jirka

Odpovědět

|_Re: Jak zvýšit bezpečnost jezu, Milan, 07.07.2020 11:10
Ha, zrada a chybka v mém textu ! Omluva všem, červenám se. Ze Strhance se nepřenáší zpět do Bečvy u Prosenic (tam lze plavbu po Strhanci definitivně zakončit u mostku před cukrovarem a lodě naložit a odvézt, což občas dělám) nýbrž ze Strhance zpět do Bečvy se přetahuje u mostku a mostu Osek - Sušice.
Do mapky není co zakreslovat, před prvním oseckým jezem na pravém břehu přetah lodí po trávě za stavidlo na Strhanec (je zde i loděnice kde lze domluvit skromné táboření, dvě solidní zahrádky s grilováním, koupací jezero Jadran), plout 2 km po Strhanci a před již zmíněným mostkem přetáhnout pod most a pokračovat po Bečvě. Během plavby po Strhanci neřveme, nerušíme místní chataře, nelezeme jim na pozemky, netrháme z vody jejich ovoce ani zeleninu a již vůbec u nich načerno netáboříme :-) abychom neměli se Strhancem "utrum" a nemuseli zase pracně přetahovat dva osecké jezy... Milan

Odpovědět

|_Re: Jak zvýšit bezpečnost jezu, Jirka, 07.07.2020 15:03
Díky za info, teď už to dává smysl. Já si myslel, že se asi dá nějak dostat zpět do Bečvy přes Osecký a Panský rybník.

Odpovědět

|_Re: cedule, Eki, 07.07.2020 13:32
Ahoj Milane, no nemyslím si, že cedule jsou to největší zlo. Minimálně cedule "Nebezpečný jez, přenášení vpravo" se hodí vždycky. To, že "místní vědí" je pěkné, ale hledat něco na promok mobilu v peřeji na neznámé řece není pro každého, místní opilec taky často informaci nedá a ne každý se v kilometráži orientuje. O cedule typu "Občerstvení 100 m vpravo" by se mohly postarat dotyčné provozovny, splouvači by byli spokojenější a ty bys měl třeba víc klientů. Vyloženě nevyužitá zpětná vazba od zákazníků. Co myslíš? Smajlík

Odpovědět

|_Re: cedule, Milan, 07.07.2020 15:03
Já nechci víc klientů :-) :-) a pro splouvače je Bečva vyloženě letenka vrtulníkem do hranické nemocnice. Už ani nevím o kterém jezu tady hovoříme ? O tom, kde se stala ta smrtelná nehoda ? Pán na Opavě 1.7. utopený na jezu Kravaře na 31ř.km o tomto jezu moc dobře věděl. Ten jez fakt není neviditelný i když je v zatáčce. Pán vysadil rodinu, zkusil splout téměř kolmý jez na plavidle vhodném na jiný typ vody, nevyšlo to. Jindy by to třeba vyšlo, jako desítkám jiných "rekreantů" (to nemyslím hanlivě, to myslím lidi, kteří si přivezou na rybník či k řece nějaké libovolné plavidlo a rekreují se u vody), kteří něco podobného zkusí. Pán byl ve špatnou dobu na špatném místě se špatnou výbavou a špatně se rozhodnul. Pomohla by tam "cedule " ? S podkovou a lanem ? Nevím. Ten jez v Kravařích je bohužel postavený do šířky, zde velmi záleží na kterém místě jezu se následně topící pohybuje. Hovoříme-li o jezech na Bečvě, tak jsou zde jezy docela na příjezdu nenápadné (těsně pod Val.Mezem Juřinka II a III, Osek II a jez v Troubkách) kde jsou na příjezdu již břehy skutečně zarostlé porostem a pak jezy s nástavbou (Hranice, Osek I, Přerov) kde jsou vidět právě ty nástavby (přemostění, budova MVE, apod.)z velké dálky. Já jsem spíš reagoval na Vojtovu poznámku, že na Bečvě měli problém určit místa na přistání a přetažení/přenesení nikoli jezů ale spíše těch kamenných záhozů, které od 10 kubíků nahoru , lépe od 15 tvoří hezké ale na 2-3 místech těžší peřeje (Vojta měl 15-21 kubíků = optimální voda na splutí všech kamenných záhozů-peřejí, po prohlídce, se záchranou, na vhodné lodi, pro zkušené, což oni jsou) Není to pro každého a není to pro všechny typy lodí. Fotky těch peřejí jsem dal na raft.cz, myslím, že jsou vypovídající. Znovu připomínám, kdo se chce vyhnout na Bečvě 4 betonovým jezům, tak startuje ve Lhotce a ty osecké obepluje 2km po náhonu Strhanec... A asi poslední rada, v dnešní době si každý může před vlastní akcí splout řeku "prstem po mapě resp. po monitoru počítače" , mrknout na mapy.cz v leteckém snímkování či "panoramu" a některá "zajímavá" místa vidí i v papučách z gauče :-) Milan

Odpovědět

|_Re: cedule, Eki, 07.07.2020 15:23
No, cedule na jezu by určitě minimálně neuškodila. Chlápek by měl o informaci navíc, jak se rozhodnout.
Naprostá většina letošních smrtelných nehod byla na Moravě a ve Slezsku. Možná i proto, že "místní vědí".
Když jsem se ptal na splouvání Bečvy rodačky z Přerova, ohrnula nad ní nos. A přitom je to řeka pěkná, vodu má často a třeba ty zvláštní kamenné záhozy na řekách v Čechách skoro nejsou. Nebo ty bubliny ze dna z minerálky u Hranic. Jen to není řeka příliš přívětivá k přespolním.
Jinak dík za tipy Smajlík .

Odpovědět

Fuj, Bartex, 07.07.2020 11:05
Včera jsme se tam byli podívat. Jezdím vodu teprve pár let, ale do tohoto může dobrovolně vjet jenom pako. A on to taky věděl, protože vyložil rodinu na břeh. Pokud se při vykládání rodiny na břeh nešel podívat, tak je to jantar. Pokud se podívat šel a jel to i potom, tak nemám slov. Minulý týden jsme jeli Odru z Košatky k Polance (voda zhruba metr nadstav). Před jezem Košatka, který je nesjízdný, jsme zastavili. Po bahně jsem se vyškrábal nahoru (málem jsem se 3x koupal) a mrknul na jez. Vody bylo tolik, že tekla až po břehu, kde tvořila asi 1,2m široký jazyk, který končil až za vývařištěm. Tudy jsme to projeli jako nic. Každopádně kdyby voda netekla po břehu a jez by byl obestaven kolmou zdí, tak se škrábeme nahoru...
Foto jezu Košatka na mapoy.cz
d34-a.sdn.cz/d_34/c_img_G_O/Qr...

Odpovědět

..., HH, 07.07.2020 15:47
Potíž je (a nemusí se to týkat jen toho jezu v Kravařích na Opavě), že přistání a přenášení je u levého břehu, kam ale nevede nejlogičtější přístupová komunikace (ta je od Komárova). Záchranné prostředky a jisticí bod na levém břehu jsou tedy účinnou první pomocí, pokud na tom levém břehu někdo je. Opět jsme se tak dostali k tomu, že by neměla jezdit jedna loď, zejména pokud posádka není dostatečně ostřílená. Pokud na tom levém břehu záchranné prostředky nejsou, nebo jede jedna loď a nikdo nejistí ze břehu, nebo sice "jistí", ale nemá ani sílu, ani zkušenost, aby ty záchranné prostředky dokázal použít, nebo loď sjíždí příliš daleko, kam záchranné prostředky nedosáhnou, tak je to na pytel. Ale stejně na pytel je, když na levém břehu nebude ani živáčka, jen štand a podkova s lanem, ke kterým se pro změnu nedostane ani náhodný svědek ani hasič z pravého břehu, kde je přístup nejjednodušší a nejrychlejší. Zřejmě nebude dost prostředků na to u všech podobných jezů zabezpečit oba břehy, vždy bude nutno řešit takovéto dilema. A být připraveni, že když nastane ta nešťastná situace, kdy potenciální zachránce bude jen smutně koukat na pomůcky na opačné straně řeky, laická veřejnost bude stejně ryčet jak stádo, co jsme to za blbce.

Odpovědět

rozmáznout, Střelec, 07.07.2020 17:34
Možná by neškodilo "ochotu" příslušného povodí (ne)zajistit jezy rozmáznout na i-děsu, seznamu, nebo jiné sledované drbně (třeba i na Parlamentkách, který sice "nikdo" nečte, ale všichni ví, co se tam píše). Přihodit k tomu náležitou statistiku a případně najít někoho, kdo by jim na fasádu ředitelství namaloval a pak doplňoval symbolickej hřbitůvek by mohlo poněkud změnit jejich náhled...

Odpovědět

|_Re: rozmáznout, Pavel M., 08.07.2020 9:05
Taky bych to viděl podobně.
Nejdřív by bylo fajn se Povodí Odry připomenout a až pak zkusit média....

Odpovědět

|_Re: rozmáznout, b.o.y, 12.07.2020 0:17
Pro začátek by možná stačilo poslat na Povodí Odry dotaz podle zákona 106/1999, zda někdy vedli s někým jednání ohledně zabezpečení jezů a s jakým výsledkem.

Odpovědět

???, ivva, 07.07.2020 19:09
Ten jez neznám a popis situace je zřejmě přiliš zkratkovitý, ale překvapuje mne, že tam snad bojoval 40 minut a hasiči nebyli schopni dostat k němu dlouhé lano? To zní dost děsně, stát tam a dívat se, jak ten chlap bojuje a topí se, a jeho rodina na to dívá taky. Pokud by měli dvě šedesátimetrová lana, což by snad hasiči mít mohli, tak se nabízí přivázat je obě ke špici člunu, skupina A zůstává na jedom břehu a jistí konec jednoho lana, skupina B sedne do čluni a v bezpečné zdálenosti nad jezem přepádluje na druhou stranu a vystoupí. Následně obě skupiny koordinovaně spustí ten člun přes hranu jezu a dostanou ho k tumu člověku. Nebo to přepádlují v bezpeční vzálenosti pod vývarem, záleží, co je z hlediska břehovéího porostu a překážek ve vodě výhodnější a možné. Případně po zajištění člunu z obou břehů do něj sednou dva záchranáři. Podle mapy je vpravo elektrárna, zřejmě chráněná plotem, ale ani to přeci nemůže být pro hasiče problém, naopak skvělé kotvící místo. Ostatně, podle fotky je zábradlí i vlevo, takže o jim bránilo se tam přivázat? Ta záchranná akce by si zasloužila lepší popis, protože věřím, že se snažili udělt maximum.

Odpovědět

|_Re: ???, Ešus , essalek~seznam.cz, 13.07.2020 10:44
Ahoj
ono je to s tím časem trošku jinak (všude). Pokud se topil 40 minut, tak to neznamená, že tam 40 minut byli hasiči. Jen dojezdová doba bývá kolem 15 minut od zavolání. Přičti si k tomu dobu od začátku průšvihu, do doby zavolání, a vyjde Ti čas kolem 20 -25 minut.
Pokud hasiči přijedou na jez, kde pro ně není připravenost (kotevní body) tak se prostě nemůžou přivázat jen tak k něčemu.
To co se učí, je natáhnout traverzovací lano a z něj spouštět raft do válce. To se natahuje až za hranicí vývaru tak daleko, aby se raft se zachránci dostal bezpečně ven z válce. Bohužel sice se u Petra tuhle techniku záchrany naučí, ale v praxi jí velmi obtížně aplikují, protože 1/ nemají kde pravidelně trénovat, 2/ jezy nemají základní připravenost pro jejich zásah.
Sice se to díky tlaku Petra a mně postupně lepší, ale pořád to nestačí. Navíc každý jez je jiný, a vyžaduje jinou techniku zásahu.
Ahoj Ešus

Odpovědět

|_Re: ???, ivva, 15.07.2020 11:05
S těmi časy to chápu. Co se týká kotevních míst, tak na jedné straně je podle fotek zábradí, na druhé vodní elektrárna nabo co. Podle mne kotevních míst habaděj. Tvrzení, že se nemohu přivázat jen tak k něčemu mi připadá hodně zvláštní. To mají předpis, že se mohou přivázat jen na certifikované kotevní místo a předtím si zkontrolovat pravidlené zápisy o revizi? Pár hasičů jsem poznal a to, v čem jsou opravdu dobří, je schopnost rychlé improvizace, ostatně když jedou k požáru, tak si také musí poradit s řadu nestandardních situací a řešit problémy okamžitě a efektivně, i když jsou okolnost proti nim. A riziko s ohoržením vlastního života podstupují běžně. Takže se mi to tvrzení o chybějících kotevních bodech moc nezdá.

Odpovědět

|_Re: ???, Ešus, essalek~seznam.cz, 15.07.2020 13:24
Ahoj
Hasičů od doby, co pro ně chceme zlepšit, zjednodušit zásah na vodě znám hodně.
Ten problém je takový, že „normální zásah“, tím myslím požár, nebezpečné látky atd. mají kde natrénovat a setkávají se s tím daleko častěji, nežli se zásahem ve válci za vysoké vody. Tohle opravdu nemají kde natrénovat. Bohužel v povodí Odry není jediný jez, kde by měli možnost tohle nacvičit. Před 9 lety jsme povodí Odry žádali, aby na základě našeho návrhu zabezpečili jako tréninkové centrum pro HZS jez Podhradí. Povodí to zamítlo, stejně jako vybavení nebezpečných jezů záchrannými prvky, na rozdíl od ostatních podnik povodí (Labe, Vltava, Ohře, Morava).
Samozřejmě při každém zásahu na velké vodě je to pro HZS pohyb v terénu, pro který nejsou primárně jednotky HZS určeny a cvičeny. Jen málo hasičů jezdí divokou vodu a ví, jak se taková voda chová. Mnohdy naopak zachraňují lidi z vody s velkým rizikem, ale i hasiči mají právo, pokud je riziko úmrtí zachránců vysoké, nevydat se na vodu, kde by zůstali. Jistící body, které mají samozřejmě při projektování určitou pevnost, jsou pro ně zárukou, že nebezpečí je minimalizované. To bohužel ani stromy na břehu, ani plaňky od plotu nebo zábradlí nejsou.
Jen tak na okraj, aby šlo spustit bezpečně raft do válce, který vzniká za VV zpravidla na hraně záhozu podjezí (tzv. lavice) tak traverzovací lano musí být nataženo v takové vzdálenosti od této lavice, aby se raft (cca 6 8 metrů dlouhý) i s předpokládaným průvěsem lana směrem k jezu, dal zpět vytáhnout z válce až do vody, co teče pryč. Pokud je řeka tak široká, jak to vypadá z fotky, tak je záchrana z prostředka jezu v podstatě nemožná, pokud tam tahle připravenost není předem udělaná.
Trošku něco o způsobech záchrany na vodě vím, protože divokou vodu jezdím hodně dlouho, a na základě naší spolupráce s Petrem vznikl třístupňový systém bezpečnostních opatření na jezech , který je v ostatních povodí aplikován.
1 stupeň – varovné cedule nad jezem, uzavřené jezové pole bójkami, na břehu označené místo k přenášení bílou kotvou v modrém poli, označení jezu cedulí s názvem řeky, názvem jezu a řkm.
2 stupeň – cedule s návodem k záchraně, záchranná podkova s lanem, výstupní žebříky z podjezí
3 stupeň – zajištění přístupových cest pro IZS, vytvoření kotevních bodů pro HZS
Každý jez je jiný, a proto lze s jednotkami HZS nacvičit záchranu v podstatě obecně (přes 400 příslušníků HZS absolvovalo záchranu z válce), ale protože každý jez je jiný, tak i ty jednotky si ty technologické postupy musí upravit a natrénovat pro ten daný jez. A to, pokud tam tu připravenost nemají, je velmi problematické. Přitom v rámci projektu, úprav jezu nebo rekonstrukcí je to zanedbatelná částka.
Ahoj Ešus

Odpovědět

|_Re: ???, Klasik, 16.07.2020 10:07
Čím je řeka širší, tím je větší problém minimalizovat "protažení-prověšení-vybočení" lana a významně se zvyšuje zatížení kotvicích bodů ... vychází z rozkladu sil, aneb elementární fyzika. Hasiče naprosto chápu.

Když to čtu, říkám si, jestli je ten způsob výuky záchrany z nataženého lana pro HZS vhodným a to především z pohledu, kdy každý jez je jiný. Samozřejmě nevím, co je Petře přesně učíš. Jestli by nebylo vhodnější je učit "jen" záchranu z člunu, která by mohla být univerzálnější. Obecně mnohé HZS jsou motorovými čluny vybaveny a možná by postačilo je naučit rozeznání bezpečného přiblížení k vývarové linii a použití "házečky". I to je už na ně (při vší úctě) dost nebezpečné.

Záchrana z lana je na nácvik na každém jezu (místně příslušní HZS by asi mohli, ale trochu se obávám nevhodného vedení a špatné volby řešení ... za každé vody to taky vypadá jinak) a to není zrovna efektivní.

Nechci rozpoutat na toto téma veřejnou diskuzi, je to spíš myšlenka (asi opakovaná) k úvaze pro kompetentní.

Ono ani to udržení fixačních bodů ve funkčním stavu často nebude až tak bezbolestné. Při delším nepoužití lidi rádi zapomenou k čemu to vlastně je a najednou je to pryč, nebo nepoužitelné.

Ahoj Klasik

Odpovědět

|_Re: ???, Ešus, essalek~seznam.cz, 16.07.2020 10:17
Asi je to problém technický. Nevím jak se chová motorový člun v provzdušněné vodě. Podle mne ztratí výkon a nemusí se z válce vyhrabat. Pamatuji si na zásah na Sázavě, kde se tuším v Týnci dohrabali hasiči s motorovým raftem do válce a pak nemohli ven. Myslím , že v tu dobu pak byl v akci i vrtulník.
Ten tah provzdušněné vody pod jez je velký, a jakákoliv vrtule v tu chvíli prostě výkon ztratí.
Z toho mi vyplývá, že způsob záchrany z traverzovacího lana je pro zasahující hasiče ten nejméně rizikový.
Nepředpokládám, že by každá zasahující jednotka byla vybavena tak výkonným strojem, aby se vyhrabal zpátky z takového průšvihu.
Ešus

Odpovědět

|_Re: ???, Klasik, 28.07.2020 9:13
Ano, vrtule se nemá o co opřít a stejně i Jet. Do toho vývaru se prostě nikdy nesmí dostat, ale za linií z člunu může házet.

Ta myšlenka vjezdu člunem "do bublin" mě ani nenapadla.

Myslel jsem to tak, že bez ohledu na šířku řeky a s ní spojené problémy zde je jasná linie (linka po proudu) =volej+jez+vývar+linie+"bezpečná voda". Když se naučí zůstat s člunem v "bezpečné vodě", je to opakovatelná situace a jsou snad blízko pro možnost záchrany házením nebo snad i navázaným plavcem (opět hodně technických otázek ohledně navázaného plavce ... počínaje rizikem namotání lana do šroubu).

Odpovědět

|_Re: ???, Petr, 16.07.2020 8:39
Na místě jsem nebyl, ale dle zpráv od místních vím, že zábradlí je nepoužitelné. Je staré a nedrží.
Ono to není zas taková sranda najít spolehlivé kotevní prvky, když na tom mají záviset lidské životy. Navíc musí být v určité poloze k vývaru, což je opět velká komplikace.

Odpovědět

 
 

Zasílat/zrušit reakce z tohoto článku na můj email:  

Nová reakce na článek

Prosím o zápis jen takových reakcí, které nepoužívají vulgární či jiná neslušná slova nebo hrubě neurážejí. V případě těchto komentářů si vyhrazuji právo je smazat.
Případné odkazy na web stránky zadávejte do textu ve tvaru http://www.neco.cz s mezerou před a na konci adresy.

Nejste přihlášen/a! Přihlašte se nebo zaregistrujte se a získejte další výhody.
Titulek:  
Jméno:  
Email:  
Vaše reakce:  
Vložit smajlíka Vložit smajlíka Vložit smajlíka Vložit smajlíka Vložit smajlíka Vložit smajlíka Vložit smajlíka Vložit smajlíka Vložit smajlíka Vložit smajlíka Vložit smajlíka Vložit smajlíka Vložit smajlíka
  (Email s odpověďmi bude automaticky zaslán na vyplněnou email adresu, pokud někdo na tuto reakci odpoví.)



Facebook Facebook   RSS - články a novinky RSS 2.0 Email na redakci serveru raft.cz Chcete psát články pro raft.cz? Trička a mikiny raft.cz O raft.cz
Uvedené texty mají pouze informativní charakter. Vodácký sport je potencionálně nebezpečný a vždy je nutné posoudit zobrazené informace dle aktuální situace.