Raft.cz

Tisk z adresy https://www.raft.cz/Clanek-Paddleboardi-cesta-po-Labi-az-k-mori-II-III.aspx?ID_clanku=2160

Paddleboardí cesta po Labi až k moři II/III

uveřejněno dne: 08.01.2020 | popisované řeky: Labe, Elbe (Labe)

Středa 14.8., Roudnice nad Labem (813 km) – Střekov (769 km)

Ráno plný optimismu vyrážím ke zdymadlu v Roudnici, kde mají velice pěkný plavební kanál před nájezdem do komory. Bohužel místní rybáři moje nadšení nesdílí a svoji nelibost dávají hlasitě najevo, i když se od jejich vlasců držím dostatečně daleko. Je to ale jediná nepříjemnost, kterou za celou cestu s rybáři mám a náladu si tím kazit nenechám.

Příjezd ke komoře v Roudnici
Příjezd ke komoře v Roudnici

Projíždím zdymadlo v Českých Kopistech, Litoměřice a za zdymadlem v Lovosicích opět začíná foukat silný protivítr. Když za Dolními Žernoseky vjíždím do hlubokého údolí Brány Čech, připadám si spíš jako na přehradě než na řece. Silný vítr a velké vlny mi dávají zabrat až do Sebuzína, kde se řeka stáčí a vítr začíná foukat poprvé do zad.

Princezna Labe v Bráně Čech u Libochovan
Princezna Labe v Bráně Čech u Libochovan

Za Sebuzínem mne míjí kanoista, se kterým se dávám do řeči. Vítr fouká příjemně do zad, takže je čas si popovídat. Nabízí mi ubytování v klubovně oddílu rychlostní kanoistiky před Střekovem, které ale s díky odmítám, protože mám pro dnešek v plánu projet ještě Masarykovým zdymadlem a večer zakotvit někde za Ústím nad Labem.

Když ale kanoista zmizí ve vlnách (kromě šlapadel jsou všechna plavidla, které na řece potkávám, výrazně rychlejší než já), tak se nešikovně ohnu pro láhev a moje záda mne za to trestají silným bodnutím pod lopatkami. Cítím, že to nebude dobré a nadávám si, že jsem pozvání nepřijal. Sprcha a půldenní přestávka by mi teď přišla vhod. Zhruba po půlhodině opatrného pádlování opět proti větru ale skutečně přijíždím ke klubovně, kde ještě zastihnu mého známého kanoistu a s radostí zjišťuji, že pozvání stále platí.

Po sprše ještě přemáchnu věci v teplé vodě, už bylo na čase, a vydávám se na večeři do místní Řecké taverny ve Vaňově. Záda sice do konce výpravy už bolet nepřestanou, ale nikdy to nebude tak hrozné, abych nemohl jet dál.

Životabudič v řecké taverně ve Vaňově
Životabudič v řecké taverně ve Vaňově

Dnes dávám pouze 44 km, nejméně za celou cestu, ale na odpočinkový den to není špatné.

Čtvrtek 15.8., Střekov (769 km) – Pirna (694 km / 36 km německého značení)

Díky včerejšímu půldennímu odpočinku vyrážím ráno směr Střekov v relativně dobrém stavu. Masarykovým zdymadlem projíždím kolem osmé hodiny, za ním řeka nabírá na rychlosti, a tak po hodině stavím u přívozu v Neštěmicích za Ústím nad Labem, abych nakoupil a poslal dopis synkovi na tábor.

Před Masarykovým zdymadlem
Před Masarykovým zdymadlem

Po nákupu si chvíli povídám s kapitánem přívozu, ze kterého se vyklube starý šífař, který jezdil posledních 30 let s tankerem a nákladní lodí na Rýnu i jiných řekách v Německu. Rád si poslechnu jeho vyprávění a rady na cestu a po 10 hod. vyrážím dál.

Kapitán šífu a přívozu v Neštěmicích
Kapitán šífu a přívozu v Neštěmicích

Labe stále pěkně teče, takže ještě během dopoledne projíždím kolem utrženého trajektu ve Velkém Březně (utrhl se letos v květnu i s autem na palubě) a Děčínem a ve dvě hodiny jsem už na hranicích s Německem v Hřensku.

V Německu používají odlišné značení říčních kilometrů. Na rozdíl od Čech, kde se na tabulích uvádí vzdálenost k moři, je v Německu na hranicích s ČR nultý říční kilometr a ujeté kilometry se dále přičítají.

Nultý kilometr Labe na hranicích s DE
Nultý kilometr Labe na hranicích s DE

Od Bad Schandau, které leží na hranicích národního parku Saské Švýcarsko, je na řece rušný provoz. V každé vesnici jezdí přívoz a až do Drážďan potkávám kolesové parníky, za kterými se dělají pěkné surfovací vlny.

Parník Pirna v Bad Schandau
Parník Pirna v Bad Schandau

Do večera projíždím městečka Königstein a Stadt Wehlen a několik menších vesnic a večer dojíždím za Pirnu, kde si stelu pod dálničním mostem.

Pátek 16.8., Pirna (36 km německého značení) – Riesa (111 km)

Řeka stále slušně teče, ale hned po startu se spouští silný protivítr, se kterým se chvíli peru. I přes silný proud se posouvám velice pomalu, takže klopím uši, poslušně sedám a téměř celý den už pádluji jen v sedě. Už v 11 hod. jsem v Drážďanech, které ale jenom projíždím, a pokračuji dále na Míšeň.

Příjezd do Drážďan
Příjezd do Drážďan

Za Drážďanami ještě naposledy zmoknu, ale do Míšně přijíždím odpoledne už za pěkného počasí, takže parkuji prkno na pobřeží a vyrážím do města poohlédnout se po něčem do žaludku.

Hrad Albrechtsburg v Míšni
Hrad Albrechtsburg v Míšni

Vítr slábne až navečer a před 8 hod končím kousek za Riesou na 111 km.

Západ slunce v Riese – genius loci východního bloku
Západ slunce v Riese – genius loci východního bloku

Sobota 17.8., Riesa (111 km) – Elster (204 km)

Po 121 km mě čeká nemilé překvapení, když místo kilometru 122 se objevuje tabule 121A. Později zjišťuji, že soudruzi z NDR zde udělali chybu, a tak si 121 km dávám ještě jednou.

Druhý stodvacátý první km Labe
Druhý stodvacátý první km Labe

Po poledni dojíždím do Torgau, kde se jdu projít po renesančním náměstí a na hrad Hartenfels, ve skutečnosti hlavně ale pokukuji po něčem do žaludku.

Renesanční arkýř radnice v Torgau
Renesanční arkýř radnice v Torgau

Za Torgau se opět zvedá vítr, a i když Labe zde hodně zatáčí, tak fouká převážně protivítr nebo v horším případě boční vítr, proti kterému nepomáhá, ani když sedím. Každý silnější poryv mě stáčí napříč řekou a musím se pak namáhavě stáčet přídí opět proti větru a řeku křižovat, abych mohl pokračovat. Večer končím na 204 km za městečkem Elster, takže stovka se mi bohužel dnes nepodařila, ale ujetých 94 km mě těší.

Už téměř od Riesy jsou po obou stranách Labe po cca 100 m vybudovány různě velké náspy (německy „Groyn“), které zasahují cca 50 m do řeky. Slouží k usměrnění proudu a omezení eroze břehů. Pro vodáka je to veliká výhoda, protože za každým takovým náspem vzniká malá písečná zátoka, kde se dá bez problému postavit stan. Nemusím tedy každý večer složitě hledat místo na spaní nebo přenášet věci daleko od břehu. Labe je takto zregulováno až téměř do Hamburgu a podle probíhajících prací na březích je zřejmé, že jsou tyto náspy udržovány a stále funkční.

Nocování v zátočině mezi náspy u Elsteru
Nocování v zátočině mezi náspy u Elsteru

Neděle 18.8,. Riesa Elster (204 km) – Aken (279 km)

Vyrážím po 7 hod za bezvětří a před 9 hod už projíždím kolem Wittenbergu, kde zdravím Martina Luthera, červenějšího než moje spálené nohy, stojícího na břehu u vjezdu do wittenbergské mariny.

Martin Luther v červeném
Martin Luther v červeném

Za Wittenbergem začíná opět foukat, projíždím kolem městeček Coswig a Roslau a večer přijíždím k Aken, kde se Labe napřimuje a také vítr sílí natolik, že mě jeden obzvlášť silný poryv vyhazuje i s prknem až na břeh a odnáší z hlavy sluneční brýle. Pro jistotu na břehu čekám, až vítr poleví, a kolem 7 hod ještě kus pádluji, abych si našel za městem místo na spaní. Ubytovávám se opět na písečné pláži mezi dvěma náspy a pozoruji přibližující se bouřku.

Blížící se bouřka za Aken
Blížící se bouřka za Aken

Vypadá to, že mne bouřka mine, takže stan stavím jen ledabyle a začínám vařit večeři. Při tom si nevšimnu, že bouřka velice rychle roste i směrem ke mně, takže první silný poryv větru mne překvapí tak, že ani nestačím zavřít stan. Vítr mi boří stan, který musím držet, a ještě se snažím rychle sbalit alespoň spacák a strojení, aby v průtrži nepromokly. Bouřka naštěstí rychle odchází, takže znovu stavím stan, tentokrát ale už všechny kolíky pečlivě zatěžkávám kameny.

Pondělí 19.8., Aken (279 km) – Rogätz (350 km)

Ráno vyjíždím za mlhy, projíždím kolem Barby a Schönebecku a kolem 14 hod jsem v Magdeburgu. Pod skálou vedle magdeburské katedrály se Labe zužuje a vytváří velice pěknou peřejku. Velké lodě tento úsek projíždějí na semafor, ale malá plavidla nikdo neřeší, takže nezastavuji a svižně projíždím po vlnách centrem města. Labe ještě chvíli pěkně teče, ale za Magdeburgem se opět rozšiřuje a proud slábne.

Magdeburg před zúžením Labe
Magdeburg před zúžením Labe

Odpoledne podjíždím největší evropský viadukt kanálu Labe – Havel a končím na 350 km naproti hradu Rogätz.

Viadukt kanálu Labe – Havel
Viadukt kanálu Labe – Havel

Úterý 20.8., Rogätz (350 km) – Sandau (420 km)

Vyrážím až po 8 hod za bezvětří, které vydrží téměř celý den. Labe zde už tolik neteče, je hodně málo vody, a tak po chvíli začíná být plavba nudná. Potkávám pouze krávy a ovce a velká hejna divokých hus. Okolní krajina je suchá a jednotvárná, za celý den nepotkávám ani jednu loď.

Vody je skutečně málo – bóje na suchu
Vody je skutečně málo – bóje na suchu

Jediným povyražením dne je nákup v Lidlu v městečku Tangermünde, kde si kromě doplnění zásob chci projít i historické centrum. Na začátku města ale míjím vjezd do mariny, která je na soutoku Labe s řekou Tanger, a jiné místo na přistání ve městě už není. Pokračuji ještě cca 3 km za loděnice, které jsou na konci města, kde nechávám prkno i s věcmi na břehu a klušu zpět do města, abych nakoupil.

Večeře a západ slunce za Sandau
Večeře a západ slunce za Sandau

Honza Landa




Další kapitoly:


Diskuse nad článkem
sezení, žralok, zralok~email.cz, 08.01.2020 10:16
| Re: sezení, Jirka J., 08.01.2020 11:56
| Re: sezení, Honza, jan.landa~entact.cz, 08.01.2020 15:39
94 km, Guma, 08.01.2020 11:19
| Re: 94 km, Jirka J., 08.01.2020 12:07
| Re: 94 km, L, 08.01.2020 15:43
| Re: 94 km, Honza, jan.landa~entact.cz, 08.01.2020 15:49
| Re: 94 km, Vladimír, 09.01.2020 15:36
| Re: 94 km, Medák, 09.01.2020 16:23
| Re: 94 km, Vladimír, 09.01.2020 16:38
SUPer AKCE, Rotťák, honza~pbshop.cz, 10.01.2020 13:58
 
 


Facebook Facebook   RSS - články a novinky RSS 2.0 Email na redakci serveru raft.cz Chcete psát články pro raft.cz? Trička a mikiny raft.cz O raft.cz
Uvedené texty mají pouze informativní charakter. Vodácký sport je potencionálně nebezpečný a vždy je nutné posoudit zobrazené informace dle aktuální situace.