Re: identifikace lodí, Vladimír, 06.03.2023 23:49
No já měl s toluenem onačejší zážitky. Software - když jsme jím ředili epoxyd. Ředili jsme tak úspěšně, že nám na stavbu deblovky stačila tak tři kila epoxydu (+ X litrů toluenu). Loď byla vskutku lehká, ale díra se v ní udělala kdykoliv se dostala na tři metry k šutru. Spluli jsme na ní kus řeky Loučky než jsme se asi v polovině cesty shodli, že po několika kontaktech s kamenitým řečištěm nemá smysl dále pokračovat. Hardware bylo drsnější, stavěl jsem v zimě v dílně na loděnici přes noc epoxydového singla a pochopitelně ředil toluenem. (střih) Probudil jsem se zimou, seděl jsem na židli, kamna vyhaslá, v ústech pachuť jako po olovu a bolest hlavy a za dveřmi šedé ráno. Ranní šalinou jsem jel domů, patrně zdrchaný a postavbově zmačkaný, toluenový odér v každém výdechu, Bože, kolik já vyslech komentářů z úst dělnické třídy jedoucí do práce o feťácích atakdál,..

No ale, dokud nás to vzpomínání na stavbu lodí baví, důležitý byl taky výběr skla. Jednou jsem si chtěl postavit superloď a tak si objednal třistapadesátku místo jako obvykle v Koralu Tišnov u jedné renomované firmy. Třistapadesátka přišla, ovšem místo obvyklé textury to byla jemňoučká tkanina jemné textury. Chytl jsem paniku a abych dosáhl pevnosti šlupek, dal jsem místo obvyklých tří vrstev sedm. Pevnosti se dosáhlo, ale ta váha! První řeka co jsem na ní jel byl Vorderrhein, kde jsou celkem vlny a loď je projížděla po přísné horizontále přímo, aniž by kteroukoliv vlnu vyhoupla. Prorážení vln nebylo příjemné a řídit loď byla dřina. Od té doby jsem si sklo vždy v laminovně osobně vybral.
To kamarádi stavěli slalomovou deblovku z dvoustovky a dodrželi počet vrstev. Loď kopírovala vodní terén a říkali jsme jí Anakonda. Vono z toho i předešlého platí, že nejlepší je vybrat si matroš na stavbu lodě v laminovně osobně a sám.