ad hříčky, průměry, a-tak, Dan, 02.04.2024 19:27Ad PS1: Zajímá mě vždycky, kdo si s kým hraje (pán vede psa na vodítku nebo pes vede pána na vodítku?)
Špatně si pamatuju jména, proto jsem musel pro nápovědu na M. Endeho na google a první, co mi vypadlo na zadání: "království fantazie" byla tahle stránka. Nekecám. Jestli se na mě díváš skrze display Ty nebo už ta artificiální intelidžens, nevím, ale samým překvapením jsem nevěděl, jestli se mám smát nebo plakat :-)
Ad PS2: Průměry.
Odru jsem netušil vůbec nic, ani délku (vzpomínáš, jak jsem se Tě ptal, kde končí?), ani dny (měl jsem hodně dovolené). Vyšlo to i s úmorným vedrem na 58,1.
Labe jsme věděli přesně kolik máme času (kolega měl lístek na vlak), kde začneme a nevěděli jsme, kam dojedeme. Odhad byl prostý: 765 km (celkem) - 150 km (3x50 odhad na estuárium) = 87 km jako denní limit na řece. Nakonec to i s estuáriem vyšlo na 69,5 průměrně.
Dunaj byl cesta do neznáma. 60,8 je naprosto abstraktní číslo, které jsem teď vypočetl. Ale pod Devínem je cedule 1880, tak jsem ji před vyplutím zkusmo podělil 30 (jako měsíc) a číslo 63 jsem si v hlavě zafixoval jako termín, kdy musím volat do práce, že jsem v rejži. Dva dny jsem nakonec čekal na loď a dva dny jel ve vlaku. Mám skvělého šéfa!
Jinak ještě v březnu jsem neplánoval ani tu Loire. Prostě se to tak nějak přihodilo...
Ad kvantifikace: a teď to nejtežší...
Náročnost a Potěcha - jeden by řekl, jasné pojmy, náročnost se týká fyzična (nebo dokonce fyzičky) a potěcha psýchy. Ale pro mě byla na Odře nejnáročnější představa, že pode mnou začnou vyplouvat mrtvé ryby - už druhý den ráno, 950 m za hranicí CZ/PL se mě polští hasiči ptali ... , a když zašli za roh vytáhl jsem měřák a upadl do těžké deprese vzpomínajíce si na Dyji. Když máš jisté znalosti, dokážeš předjímat. Jakmile mě víc možností vedlo stále ke stejnému konci, začal jsem se bát vlastního myšlení.
Na Labi mě docela drtila představa, jestli svému kolegovi pomalostí nezhatím 'vrcholovou fotku' (on měl kajak). A když dorazili průtrže a vichry, viděl jsem, že nejde o to 'jestli', ale 'kdy'. Kdy mu budu muset říct: jeď sám, dáme si vědět.
Na Dunaji jsem už znal čtvrtý díl Vladimírova eposu, takže jsem byl... no nebyl jsem připraven, ale řeky si mě připravily a nachystaly k absolutní pokoře.
A potěcha? Na Odře jsem měl nezřízenou radost z velké pěřeje pod posledním 24. jezem/komorou, takže jsem na ní blbnul a řval půl hodiny radostí, až jsem se úplně vyřídil. Volně tekoucí řeka!
Na Labi jsme jeden den ujeli stovku. To nakopne. Kolegu jsem pak zatáhl do Hafen City... kdo tohle vynechá, jako by na Labi nebyl.
A Dunaj? To je snad nejtežší z nejtěžšího. Asi ani nejde internetem... VDĚČNOST. Kdybych to měl říct jedním slovem.
Míří k Tobě rybář na motorovém člunu, říkáš si podezřívavě, co chce a proč dělá vlny... a on se omluví, že viděl pádlování a myslel, že máš poruchu a potřebuješ pomoc (Maďar).
Dělníci jedoucí rychlým člunem z přístavu na říční bagr to náhle 50 metrů za tebou otočí ostrou zatáčkou a začnou volat... zpomalíš, oni Tě dojedou, jestli nechceš pivo, kam jedeš a jestli něco nepotřebuješ (Srbové).
Potkáváš po týdnu stejnou barži (tug) podruhé a lodníci na Tebe mávají, abys přirazil k boku (Ukrajinci). Je mezi Vámi 200 metrů, proud Tě snáší a oni mávají víc a víc. Koukáš na hodinky, hledáš zapadající slunce, ohlížíš se k nim. Už jich je na zadní palubě pět a všichni volají, aby ses vrátil... Reni, noc na krku a v hlavě bzučák novinových titulků z posledních týdnů
www.idnes.cz/zpravy/zahranicni...Seru na válku! Oni tady trčí na kotvě po tisících a nevybrali si to. Beru kontra, otáčím a drbu proti proudu za ohromných ovací...
MMSI 272042800 Zdravím Vás pánové! A nedejte se!
Dan