Pozn. redakce: ještě krátce k tomu, jak probíhala záchrana a co se vlastně dělo na vyrovnávačce.
Reklama
První převrácený raft - jeden se dostal od jezu hned (úplně vpravo v té červené vestě). Dva se drželi lodě (jeden jde vidět, druhý je na opačné straně lodě). Čtvrtý člen posádky ale nejspíš zpanikařil a místo, aby se držel hned lodě, ho proud odnesl stranou. Snažil se odplavat od jezu, ale nedostal se dál jak dva metry, pak ho proud zase strhl zpátky. Záchranou vestu měli sice všichni, ale nebyla mu moc platná. Několikrát se zkoušel dostat od jezu, avšak stále ho to strhávalo zpátky. Nakonec upadl do bezvědomí a teprve až přestal bojovat, ho proud pustil.
Tady to jde vše trochu lépe vidět (uprostřed na tom kamenném pilíři mu dávají první pomoc). Všimněte si toho, kolik lidí je po pás ve vodě. Ta měla kolem pár stupňů nad nulou a přesto toho chlapa vytahovalo dost lidí.
Je zajímavé, že se jede skoro čtyřicátý ročník otvírání Moravice a přesto u jezu nebyl žádný záchranář. Ti byli teprve přivoláni a přišli až po 15 minutách. Přesto se všeobecně ví, že každý rok jsou tady tací, kteří to sjíždí a vždycky se někdo topí. Přesto organizátoři nezajistili žádnou ochranu třeba v podobě nějakých lan ...
Celkově: během soboty pro téměř utonulé vodáky letěl dvakrát záchranný vrtulník a pětkrát tu vyrazila sanitka (která měla přes velký počet aut tisíců lidí dost velký potíže se sem dostat). V nejkritičtějším stavu byla jedna 40-letá žena z Čeladné na Frýdecko-Místecku, která byla převezena vrtulníkem do Ostravy. Pod vodou prý byla strašně dlouho, okolní lidé mysleli, že už není možné ji zachránit. Prý je ve velmi špatném stavu.
Další tři vodáci museli být okamžitě hospitalizováni ve Vítkovské nemocnici, kde pobyli přes noc.
Velké problémy byly také v dopravě. Dlouho byla úplně neprůjezdná obec Kružberk (odkud se startovalo), stejná situace byla i v Jánských Koupelích. Vozy tří tisíc vodáku se tu snažili usměrnit prý jediní dva policisté. Vozy byly ucpané i další obce jako Podhradí, Žimrovice a město Hradec nad Moravicí.
Více fotek a popis celé akce naleznete zde.
Vít Zaoral
Ve čtvrtek 4.4. ;-) jsem se vydal na kole z Hradce nad Moravicí do Podhradí a zpět, abych si ověřil informaci, kterou poskytl Petr Mokroš v diskusní skupině na www.yahoogroups.com. Petr psal, že jeden z topících se vodáků se pod jezem vyrovnávací nádrže v Podhradí "pokoušel postavit a voda mu nedosahovala ani po hruď". Toto tvrzení mě velmi překvapilo, a tak jsem se jel přesvědčit na vlastní oči.
A věřte nebo nevěřte, je to tak: Výška jezu je v kilometráži udávána 4,6 m, sklon přepadu je odhadem asi 35°, u paty jezu je třímetrová betonová lavice, kde při vteřinovém průtoku v Brance 6,2 kubíku byla hloubka jen cca 1 m. Pod touto betonovou lavicí následovalo štěrkové lože, zahloubené o dalších asi 30 cm. Celá laguna je dlouhá asi 10 m (tj. 3 m betonová lavice, schůdek a 7 m štěrkového lože). U pravého břehu po 10m následuje výrazná mělčina, u levého břehu je podél nepoužívané výpusti konec laguny o něco níže a mělčina není tak plytká. Nad pravým břehem je kovové zábradlí, po 10 m od paty jezu kolmá navigace přechází do kónického tvaru, ale je pořád příliš strmá na vyšplhání nebo na rychlý sestup k hladině bez pomůcek.
Vyjádřím tedy svoji domněnku a budu rád, když ji ostatní vodáci budou oponovat: Podle mého názoru příčinou utonutí na tomto jezu je především panika. Vývar je sice dlouhý a dost silný, aby bylo poměrně obtížné se proti němu probojovat, ale hloubka u paty jezu ani při podstatně vyšším průtoku nebude taková, aby nebylo možné se postavit. Jde tedy spíše o to, jak uvízlé nešťastníky dostat rychle ven, zvláště, když se na ně bude ve vývařišti tlačit např. prázdný převrácený raft.
Díky zábradlí je u pravého břehu dobrá možnost jištění shora, mělčina je blíže a je výraznější - a z toho podle mého názoru vyplývá, že vývar by zde měl být o něco kratší a slabší. Sjíždění tohoto jezu zjevně nelze zabránit (ač by to bylo nejrozumnější). Přijměme tedy jako fakt, že se vždycky najdou "odvážlivci" (čti "pitomci"), kteří se o splutí tohoto jezu budou pokoušet. Protože přepad není kolmý a protože dole se netvoří vysoký válec, nepoučení naivkové se budou domnívat, že právě tento jez je poměrně bezpečný a že raft je nepřevratitelný. Pokud by pořadatelé splutí nezakazovali, ale aspoň směrovali potenciální zájemce k pravému břehu (na levém se lépe přenáší), tam zajistili záchranu s jištěním ze břehu a poučili před splutím posádku o hloubce pod jezem, bylo by možné případnou záchranu snad zvládnout docela v klidu.
Opakuji, že vývar zde není natolik silný, aby nedovolil "zvrhlíkům" postavit se. Zato pokus o vyplavání je marný, ubírá síly a zejména podnapilý člověk, který má i na břehu problém stát rovně, nevyplave ani za zlaté prase. Není mým cílem zde navrhovat, jak co nejširšímu okruhu opilců zajistit bezpečnou atrakci (co když povzbuzeni tímto "úspěchem" to budou příště zkoušet bez záchrany na podstatně nebezpečnějším jezu?), ale každý utopenec dělá vodákům špatnou reklamu u veřejnosti a komplikuje pořadatelům organizování dalších akcí. Považoval bych za vhodné ze strany organizátorů před dalším ročníkem splutí následující kroky: Článkem v celostátním i regionálním tisku předem inzerovat nebezpečí tohoto jezu a chystaná bezpečnostní opatření. Totéž poučení udělit účastníkům na startu. Ne všichni však startují z jednoho místa, proto nejlépe u jezu v Jánských Koupelích znovu vyvěsit toto upozornění a ještě jednou na levém břehu vyrovnávací nádrže pro ty, kteří si jen předem obhlížejí jez před pokusem o splutí.
Nad korunou vyrovnávací nádrže nechat hlídkovat alespoň dvoučlennou posádku, která ty, kteří na splutí budou trvat, bude navádět k pravému břehu. Zde by měli být připraveni dva záchranáři - jeden navázaný na lano s jištěním o zábradlí připravený spustit se shora, druhý připravený směrem z mělčiny házet šňůru, případně (opět jištěn ze břehu) proniknout pod jez a vytáhnout tonoucí. V případě potřeby může posádka hlídkující nad jezem přispěchat ke břehu a pomoci se záchranou - ovšem nepovažoval bych za vhodné, aby se pokoušela k tonoucím sjet na lodi shora, neboť by mohlo dojít ke kolizi a jen by stoupnul počet zachraňovaných. Takové opatření se jistě snáze navrhne, než udělá, ale např. ve spolupráci s hasiči by se dalo o něj pokusit. A je to jistě levnější než výjezd sanitky či vzlet záchranného vrtulníku - a účinnější, než improvizovaná pomoc náhodných svědků. Samozřejmě, že opilec se i tak dokáže utopit a že navrhované opatření nikomu stoprocentní záruku bezpečí nedá, ale to už pořadatelé ovlivnit nemohou. K lepšímu znázornění situace připojuji dva obrázky (podélný profil a pohled shora).
Honza Hrubeš