Vltava 1931číst něco takového, co se událo před bezmála devadesáti lety a je prodchnuto nostalgií, láskou k přírodě a prostou radostí ze splouvání řeky, i přes zjevnou nepřízeň počasí je pro mne, jako pro ortodoxního ale amatérského vodáka pohlazením po duši. Četba o dávno zaplavených místech, kterými jsem já už bohužel nikdy neměl možnost proplout a která znám už jen ze starých novinových článků, fotografií a útržků filmů, ve mně vyvolává pocity, jako bych je i já znal a proplouval jimi od nepaměti. Mám úctu před všemi těmi, kteří splouvali Vltavu v těchto dobách, uměli vyjádřit čisté kamarádství, soudržnost a sounáležitost s tehdy romantickou okolní povltavskou přírodou. Díky za článek.. Davy |
Stará Řeka, osudy, lidéA co teprve, kdyby pře-pisatel tohoto pěkného okna do historie připsal něco k pozdějším osudům dnes už "našich" hrdinů za druhé světové války - kam se poděli, jak bojovali s hakenkrajcem... Díky za přepis deníku, Ahoj! |
zvláštníje to hezký článek, škoda jen že tu je Vltava přelítnuta velmi rychle, chybí Těchnice, Živohošť i jiné. docela by mi zajímaly ty pamětní knihy hostinců.. stejně to musela být nádhera- stará řeka |
Díky za zajímavýDíky za zajímavý seriál z doby, kdy Vltava z Budějovic do Prahy ještě byla řekou... Některé věci nám už zkrátka není dáno zažít-vařit si chutnou kávu z vltavské vody, projet Svatojánské proudy, svézt se na voru... |
Moc se mi toMoc se mi to líbilo, stáhla jsem si to, aby to doma mohl číst i muž. Tak jsem se vžívala do kůže pisatele a přemýšlela jsem o něm,o tehdejších časech i současné době. Děkuji za uveřejnění! Milena Hauerová |
Pro starého vodákaPro starého vodáka ve výslužbě je to nádherná vzpomínka. Svatojánské proudy jsem už bohužel nejel. Petr. |