jdu do níDal jsem na tvé rady a už jsem jí objednal  |
Přínos.Dělám ve Vodáckém muzeu bibliografii vodácké literatury a věřím, že mýma rukama (a očima) prošla většina vodáckých metodik, které kdy byly v Čechách (a Československu)vydány. Ačkoliv můj vztah ke psaným metodikám je dost vlažný (jsem zastáncem praxe učitelky), bývá to čtení poučné a zajímavé v tom smyslu, jak se ten náš sport v nejširším kontextu (jazykový, názorový atd.) vyvíjí. I když nad některými věcmi se dnes můžeme pousmát, je za každou metodikou něco, co si zasluhuje obrovskou úctu a vážnost: a to je velká láska ke sportu, k mládeži, v důsledku k dobrému životu. A kus nesobecké práce a oběti. A tak zatím co popis závěsu je v průběhu let opakovatelný a zhruba stejný, osobní přínos a zásluha autorů je vždy jedinečná. Takže, Vodácká příručko, i ve věku internetu tě vítám na světě a přeji ti, abys přinesla úrodu, které jsi semínkem. A vodním skautům zdar, z pohledu vodáckých dějin i významu v dnešní pohodlné době je to velice důležitá a nezastupitelná organizace.  |
zajímavéjak se ty časy mění ... knížka "Vodák - odznak odbornosti" si dle Žralokova seznamu literatury vystačila se 183 stranami, a bylo v ní mnohem víc, než průměrný vodomilný pionýr potřeboval; dneska jsme na čtyřech stech a už se chystá rozšíření jinak fotky jsou dost často fajn, ale musím říci, že mnoho věcí se mi jeví lépe vysvětlených raději nákresy, neb kresba totiž umožňuje zachytit a soustředit se pouze na to podstatné ... například v ukázce bočního posunu na č. 4 vlevo vůbec nejsem schopen rozpoznat pozici listu, snad jen srovnáním polohy rukou s č. 6, že to je stejné, ale je-li 4 a 6 stejné, pak nerozumím rozfázování pohybu, neboť 4 i 6 defacto odpovídá výchozí pozici 1, ale mezi 1 a 4 jsou dvě polohy a mezi 4 a 6 jen jedna (která navíc vypadá skoro jako široké kontra s otočenou rukou, což nedává smysl vůbec)? je mi naprosto jasné, že teď ze sebe zase dělám vola, neb singlíř to v těch fotkách přece jasně vidí, co a jak to znázorňuje, takže trouba jsem já, že to tam nevidím (přestože pádlem nějak kvedlat umím), ale o to právě jde, není to náhodou tak, že to vidí jen ti, co vědí, co mají vidět? bylo to testováno na lidech, co se to z toho teprve mají naučit? - bude-li elektronická příloha, takovéto věci by to když už tak chtělo na videu ... just my 0.02€ 😀 p.s. na dřevěných pádlech se žádné dolíčky nedělají :-p |
Re: zajímavéS těmi nákresy máš naprostou pravdu , až po přečtení tvého příspěvku jsem si uvědomil , že jsem si při koukání na fotku musel představit jak to dělám a pak až to pochopil . Já jsem ale natvrdlej a i v textových popisek se většinou ztrácím . Nákresy jsou tudíž pro mě nejlepší . Ohledně těch ďolíčků na pádle při nošení by mě zajímalo , jestli to dělají jen úchyty ala Samba , nebo i provaz . Já to u svých duralových žerdí nepozoroval . Spíš jsem ale dával pozor , aby mi při tom nedrželi pádlo za list . |
Re: zajímavéOžvejká se i dřevěný pádlo, ale u toho to tolik nevadí. Stejně jako u duralovýho je to o kvalitě výchozího materiálu. U dřevěnejch pamatuju dva druhy "transportního" poškození - servanej lak u těch lepších a vymačkaný dřevo u vrstvených, kde na vnější stranu žerdě přišla měkčí vrstva. Daleko zajímavější situace nastala, když povolilo oko ve špici laminátky, protože jeho konce nebyly spojené, ale jen "úsporně" zalepené do otvorů. |