Přínos.Dělám ve Vodáckém muzeu bibliografii vodácké literatury a věřím, že mýma rukama (a očima) prošla většina vodáckých metodik, které kdy byly v Čechách (a Československu)vydány. Ačkoliv můj vztah ke psaným metodikám je dost vlažný (jsem zastáncem praxe učitelky), bývá to čtení poučné a zajímavé v tom smyslu, jak se ten náš sport v nejširším kontextu (jazykový, názorový atd.) vyvíjí. I když nad některými věcmi se dnes můžeme pousmát, je za každou metodikou něco, co si zasluhuje obrovskou úctu a vážnost: a to je velká láska ke sportu, k mládeži, v důsledku k dobrému životu. A kus nesobecké práce a oběti. A tak zatím co popis závěsu je v průběhu let opakovatelný a zhruba stejný, osobní přínos a zásluha autorů je vždy jedinečná. Takže, Vodácká příručko, i ve věku internetu tě vítám na světě a přeji ti, abys přinesla úrodu, které jsi semínkem. A vodním skautům zdar, z pohledu vodáckých dějin i významu v dnešní pohodlné době je to velice důležitá a nezastupitelná organizace.  |