V neděli  19. 2. splouvala skupina zkušených českých kajakářů jednu z nejobtížnějších polských řek Kamienna, která teče z Krkonoš. Po víkendových deštích a tání byla dobře splavná. Její obtížnost je okolo WW V. V oblasti obce Szklarska Poreba došlo k zaplavání jednoho člena skupiny spolu s lodí a pádlem.  Část skupiny zůstala s tímto kajakářem do jeho zajištění na břehu a poté i jeho lodě, ostatní zastavili ve vracáku. Zde zastavil i Jirka (37) spolu se dvěma pádlery. Bohužel v momentě, kdy spatřil plavající pádlo, se pro něho okamžitě rozjel ke zděšení ostatních. Ti na něho volali, že níže po řece je strom!!!! 

Jirka byl proudem vtažen přímo do horní části koruny smrku  o průměru cca 25cm, který ležel ideálně na prostředku řeky zachycen mezi dvěma kameny a především přes hlavní proudnici. Po okamžitém kontaktu lodě se stromem byl Jirka zamačkán i s ní pod kmen.

Záchranná skupina z levého břehu přiběhla okamžitě. Dva kajakáři v proudu ledové řeky drželi Jirkovi hlavu nad vodou a snažili se jej vyprostit. To se ale nedařilo, protože Jirka byl za něco zachycen. Další přelezl po kmeni z pravého břehu, aby zjistil, na čem Jirka visí. To ale nezjistil. S přibývajícím časem a stupněm podchlazení byl Jirka již v té době v bezvědomí stahován pod vodu. Kajakářům se povedlo sundat Jirkovi vestu, za kterou se obávali, že je zachycen ve větvích a zajistit ho na smyci. Sundání vesty bohužel nepomohlo a stále nebylo možné ho z větví vyprostit. Ve čtyřech lidech se poté podařilo strom rozhoupat a přehodit přes jeden z kamenů, čímž se dal do pohybu. Tímto se strom přetočil a umožnil vyproštění těla v méně náročném terénu (cca WW II-III). Uběhlo cca 10 minut od zachycení po vytažení na břeh. Přetočení smrku byl velmi rizikový manévr. Samotní zachránci, kteří byli v proudu řeky, se dostali do velkého ohrožení ve chvíli, kdy byl strom uveden do pohybu a jeho přetočením v ose byla odhalena koruna dlouhých větví jako nekompromisní past. Nad vodou větve nebyly, ale pod vodou jich bylo velké množství. Také Jirkova loď byla několik minut zachycena dole ve větvích stromu a vyplavala v průběhu záchranné akce.

Po komplikacích s vylovením těla následovala masáž srdce. Ta pokračovala i s přivolanou polskou záchrannou službou, která použila k záchraně i AED. Bohužel veškeré snažení bylo marné. Zaklínění ve větvích smrku v ledové zimní vodě nepomohla ani rychlá záchranná akce skupiny.

Padlé stromy jsou velice nebezpečné, obzvláště na úzkých a prudkých tocích, tak i na relativně bezpečnějších úsecích. Záchrana je za určitých okolností možná, ale velmi komplikovaná, protože větve mohou postiženého zachytit za jakékoliv vybavení – vestu, špricku, hopku, helmu, případně vás může přimáčknout vlastní loď do koruny větví. Proud vody překonat nelze a proplout větvemi stromu je o velké náhodě. Záchrana je tak závislá výhradně na skupině, se kterou pádlujete, pokud je vůbec možná. Proto doporučuji nepřehledné úseky prohlédnout ze břehu a padlé stromy raději v bezpečné vzdálenosti obnést.

Neštěstí se stalo na relativně klidnějším úseku (cca WW III) této jinak velmi divoké řeky. V tomto případě byla myšlenka na záchranu materiálu rychlejší, než-li shlédnutí úseku řeky pod sebou před vyjetím z vracáku.

Ironií osudu byl nález tři roky ztracené a stále funkční kamery z Jirkovy helmy, kterou našla skupina cizích kajakářů v Jizeře na vysedačce ve Vilémově pět dní po jeho utonutí. Na FB hledali jejího majitele, ten už ale nežil. Kameru tenkrát ulomil při eskymování na Mumlavě a ona doplavala za ty roky zrovna na obvyklé vysedací místo vodáků na Jizeře, aby byla nalezena pár dní po jeho smrti.

Petr