Raft.cz

Tisk z adresy https://www.raft.cz/Clanek-Oprava-lavek-na-Ohri-a-Svatosske-skaly.aspx?ID_clanku=2213

Oprava lávek na Ohři a Svatošské skály

uveřejněno dne: 13.07.2020 | popisované řeky: Ohře

Na Ohři se budou letos opravovat dvě lávky, které omezí vodácký provoz. Tento týden od 15.7. se bude bourat Krejcarova lávka v Sokolově a provoz pod ní bude zakázán. Když se lávka před cca 4 roky projektovala, byla přislíbena její rekonstrukce mimo vodáckou sezónu, ale díky posunutí termínů a možnostem na čerpání státním peněz nakonec vodáckou sezónu zasáhne. Za AVTS se podařilo dojednat alespoň to, že přenášení bude krátké cca 20 m nad i pod lávkou, budou vytvořena nástupní a výstupní plovoucí mola + schodiště. Původně se diskutovalo o zastavení plavby na mnohem delší vzdálenosti, ale výsledný kompromis je už přijatelný.

Nová lávka uprostřed skal

Od června se buduje také nové přemostění uprostřed Svatošských skal, které je navrženo v místě původního mostu věšadlové konstrukce přes Ohři. Z těch dob tady zůstal zachován betonový pilíř v řece a zbytky pilíře a opěry na levém břehu. Most byl totiž poškozen povodní s ledovými jevy v roce 1928.

Lávka - před začátkem stavby
Lávka - před začátkem stavby

Lávka bude napojena na páteřní cyklostezku Karlovarského kraje č. 6. (mezinárodní trasa č. 4 Eurovelo). Část cyklostezky budované s lávkou bude mít parametry odpovídající možnosti bezbariérového přístupu s maximálním sklonem 1:12. Omezení zde žádné pro vodáky není, jen je nutné být obezřetný a nepohybovat se v prostoru stavby a to ani pod ní. Jeďte tedy při druhé straně, než jsou stavebníci. A protože Svatošské skály jsou velmi zajímavé i na prohlídku, přečtěte si pár zajímavých informací od Pavla L.

Stavební práce na lávce
Stavební práce na lávce

Svatošské skály

Jedná se o jedno z oblíbených výletních míst lidí z Karlových Varů i návštěvníků města nacházející v hlubokém kaňonu řeky Ohře mezi Loktem a Karlovými Vary. Z městské části Doubí sem vede asfaltová cesta, po které se může člověk vydat pěšky, na kole či kolečkových bruslích. Řeka Ohře tady v dobách minulých vytvořila výrazně zaříznuté údolí, kde okolní terén dosahuje nadmořských výšek přes 550 metrů, přičemž vlastní tok je ve výšce 378 metrů nad mořem.

Romantická procházka vede po pravém břehu řeky Ohře, okolo je krásná zalesněná kopcovitá krajiny. Další zdejší zajímavostí jsou skalní žulové útvary na levém břehu řeky, které mají různé tvary. Člověk si může prohlížet skalní jehly, stěny i věže výšky až 50 metrů. Bizarní žulové útvary, která se rozprostírají na ploše 2 ha v nadmořské výšce 380 – 440 metrů byly vyhlášeny národní přírodní památkou.

Aby v tom byl pořádek, tak si je lidé pojmenovali. Směrem od visuté lávky (od západu k východu) to jsou Svatoš, Nevěsta se Ženichem, Páter, Svědkové, Muzikanti, Tchán, Tchýně a Zámek. Na pravém břehu, asi 750 m proti proudu, se nachází žulová izolovaná skalní věž s názvem Samotář. Když je zde klid (musí být všední den a horší počasí), tak může člověk naslouchat šumění bystré a zpěněné řeky Ohře a hledat ve skalních útvarech pojmenované členy svatebního průvodu nebo objevovat ve skalách ještě neobjevené a nepojmenované.

Jako každé romantické místo, také v případě Svatošských skál pracovala fantazie lidí naplno a vzniklo mnoho pověstí. V nejznámější z nich se praví, že skalní útvar je zkamenělým průvodem svatebčanů, který zaklela vodní víla z řeky Ohře, opuštěná nevěrným ženichem. V jiné verzi proměnil svatebčany v kámen sám ďábel, jenž se pokoušel svést krásnou dívku Alžbětu, která však dala přednost jinému. Zdejší skalní útvary a pověsti o nich inspirovaly mnohé umělce k literárnímu či dramatickému ztvárnění (Goethe, bratři Grimmové, Körner, Spiess, nebo Mužík). Heinrich August Marschner použil motivu jedné z pověstí ve své nejznámější opeře Hans Heiling. Podle ní potrestal král podzemních duchů Jan Svatoš (Hans Heiling) dívku, která mu za darované šperky přislíbila věčnou věrnost a lásku. Jak je však z kamenných postav patrné, svůj slib zřejmě nedodržela. O zdejším prostředí píše také velice hezky ve svých knihách karlovarský spisovatel Zdeněk Šmíd.

Na skalách intenzivně trénují horolezci. Zajímavé však je, že na většinu ze skupiny soch, které jsou v přední linii, se lze bez problémů dostat z druhé strany. Samozřejmě je potřeba patřičná opatrnost. Nejvíc se mi líbily pohledy ze zámku. Je z něj krásně vidět jak do okolí, tak dolů na restaurace a řeku Ohři, kterou překlenuje kouzelný houpací most.

Skály se již v první polovině 19. století staly oblíbeným výletním cílem karlovarských lázeňských hostů. Dnes je místo volně přístupné a neplatí se zde vstupné. Vyhladovělí a žízniví turisté mohou navštívit zdejší dvě restaurace. V létě tady bývá celkem plno, jelikož množství běžných výletníků doplňují vodáci.

Pavel L. a Petr




Diskuse nad článkem
Svatošky, Eki, 13.07.2020 10:02
| Re: Svatošky, Eki, 13.07.2020 18:24
| Re: Svatošky, Pavel, listav~cmail.cz, 13.07.2020 19:55
Hans Heiling, Klasik, 13.07.2020 10:43
 
 


Facebook Facebook   RSS - články a novinky RSS 2.0 Email na redakci serveru raft.cz Chcete psát články pro raft.cz? Trička a mikiny raft.cz O raft.cz
Uvedené texty mají pouze informativní charakter. Vodácký sport je potencionálně nebezpečný a vždy je nutné posoudit zobrazené informace dle aktuální situace.
Reklama Půjčovna lodí Metuje