| Diskuse nad článkem |
Pěkný, Eki, 13.02.2023 9:42Ahoj Aleši, pěkný, dík za reportáž, taky jsem uvažoval, zda to stojí za to, ale zatím jsem se tam nedokopal. Ale připadá mi to nějak málo drsný, ve starejch socialistickejch kilometrážích je, že byla nějaká soutěž vodácké výkonnosti (v podstatě počet kilometrů na různejch řekách násobenej drsností), a za Želinský meandr bylo bodů snad nejvíc. Možná k tomu mají něco pamětníci...  Odpovědět
|
|_Re: Pěkný, Aleš N., 13.02.2023 18:30Ahoj Eki, za našich 34 k to fakt nic drsnýho nebylo, hezká jednička. Za menší vody to bude náročnější, trochu technická šutrovačka. V době plastové a vzducholodní je to pohoda, ale v době laminátu navíc vlastníma rukama vyrobenýho si dovedu představit, že to plavci vnímali výrazně jinak  . Odpovědět
|
|_Re: Pěkný, Richard, saidlr~atlas.cz, 14.02.2023 12:44já jsem si to prošel asi v pozdním podzimu roku ´03. Rok po povodních bylo suché léto a hladina klesla. Při služebce do Klášterce jsem prošel pěšky podél řeky od Želiny ke vzdutí. Můj dojem byl stejný WW I, průtok musel být nižší než 34kubíků. A po řece jsem kvůli logistice přesunu nejel. Někdy v té době jsem si též prohlídl koryto Otavy, kdy řeka tekla ještě u samoty Rybárna pod jisteckým jezem. A inspirace pro mne byla také stará kilometráž... Odpovědět
|
Soutěž, Václav Štěpán, ing.vaclav.stepan~seznem.cz, 14.02.2023 12:23V kilometráži československých řek z roku 1970 je v závěru knihy Celostátní soutěž o nejzdatnějšího vodáka - tabulka obtížnostních úseků platných od 1.1.1968. A u Ohře je zde úsek Kyselka - Pernštejn za 50 bodů. Pak jsou dále body za ujeté kilometry (1 km jsou 2 body) a za sjetou řeku (alespoň 5 km na jedné řece) 100 bodů (V cizině 200 bodů). Pak jsou ještě další přirážky za zimní období a za umístění na VTJZ. Zdali došlo k pozdějším změnám nevím. Ale 50 bodů je nejmenší možný počet, nejvíc zde má Vltava v úseku Lipno přehrada - Sv. Prokop - 500 bodů. Odpovědět
|
|_Re: Soutěž, Eki, 14.02.2023 14:22Ahoj, dohledal jsem v kilometráži z roku 1962 (Vodácký průvodce ČSSR - svazek 2 - Povodí Berounky a Ohře s přítoky): Soutěž o nejzdatnějšího vodáka ČSSR na západočeských řekách (str.55) - Obtížné úseky a jejich bodové hodnoty - pro Ohři: Kyselka - Perštejn: 60 bodů (90 bodů od 1.10. do 30.4.) Kadaňský oblouk: 340 bodů (510 od od 1.10. do 30.4.) ale třeba Litava Jince - Beroun jen 40 (60) atp. Citace z textu kilometráže (str.46): Pod Želinou překonává řeka v stržovitém údolí značný spád... Balvanité dno způsobuje za dostatečného průtoku mohutné a těžké peřeje. Přes omleté kameny se voda řítí v nepravidelných vlnách směrem k Hradci... Tak co se s těma peřejema stalo?  Odpovědět
|
|_Re: Soutěž, Václav Štěpán, ing.vaclav.stepan~seznem.cz, 14.02.2023 14:34Co se stalo? V kilometráži taky píší o Otavě: Od Čeňkovy pily se řítí divokými peřejemi dosahujícími obtížnosti II-IV. Asi 400 m po soutoku je jeden z nejobtížnějších úseků, které je dobré prohlédnout. Za vyššího vodního stavu obtížnost až WW V. No a realita nyní? Asi tak za II, i za vyššího stavu. Pokud se to nezdá, může si zajet na II do Norska. Odpovědět
|
|_Re: Soutěž, Eki, 14.02.2023 15:00No, možné to je. Ale podle starých popisů jsem myslel, že to bude drsnější. Třeba zmínka v Kilometráži Česko-slovenské řeky z roku 1978: "Pověstný Kadaňský oblouk zmizel pod hladinou Nechranické přehrady. Pouze při nízkém stavu vody v přehradě a dostatečném průtoku je možné si jej opět sjet.". Nebo Řepa v Pádlem na vodu (1959) uvádí: "Pod Kadaní od jezu v Želině ... jsou tu divoké kamenité peřeje, za velké vody i nebezpečné." a "Stupnice obtížnosti: Ohře do Kadaně I-II, pod jezem u Kadaně IV, dolní tok I.". Takže to muselo být něco velkého, nezapomenutelného... Odpovědět
|
|_Re: Soutěž, Aleš N., 14.02.2023 17:29No, podle tohoto popisu to bylo fakt asi velký... . Těžko říct, nakolik to upravila voda sama při vysokých stavech nebo jestli z nějakého důvodu do koryta zasáhli vodohospodáři..., každopádně až k Hradci už teď žádná "čtyřka" není.. . Odpovědět
|
|_Re: Soutěž, Ivis, 14.02.2023 21:15ještě, že je ten rozdíl tak velký, ww1-4 ..., kdyby byl menší, tak by byly zbytečné spory, jak to kdo vnímá V každém případě hezky tip, tuhletu upuštěnou přehradu ještě nemam sjetou, takže by to možná stalo za uvahu. Chápu to dobře, že voda by měla téct zhruba k cestě, jak jsou chatky před Běšicky Chochol dle map (taková silniční smyčka tam je) ? Pokud tedy tam není bahno a lze vystoupit ... přeci jen bych tu stojací část raději vynechal..  Odpovědět
|
|_Re: Soutěž, Eki, 15.02.2023 8:57Ahoj, ještě možná upřesnění o co jsme přišli od V. Teklého - Kilometráž českých řek z roku 1947: "Mezi Kadaní a novou elektrárnou jsou největší peřeje na Ohři, za malé vody těžce sjízdné, za velké vody nebezpečné. Doporučuje se prohlédnouti.". A Kilometráž českých řek z roku 1955: "123,3 km Želina obec vp., jez, odtud kanál až ke km 114,1. Úsek pod jezem je za nízkých a středních vodních stavů nesjízdný. Jen za velké vody je možno proplout tyto veliké a někdy nebezpečné peřeje. Největší peřeje jsou v km 118 - 120." No ta velká modrá moderní kniha kilometráží: "Před dostavbou Nechranické přehrady v r.1968 býval úsek Ohře pod jezem v Želině jedním z nejoblíbenějších vodáckých terénů u nás. Tehdy peřeje, které si občas můžeme vychutnat i dnes, vrcholily přibližně na ř.km 116,0 v tzv. "Kadaňském oblouku", kde obtížnost plavby dosahovala až hranice WW IV." Odpovědět
|
|_Re: Soutěž, Jabberwocky, 15.02.2023 14:06No dobře, ale kam se to tedy prokristapána podělo? Chápu, že žebrovka není pálava a že obtížnosti dnes vidíme jinak, ale zase až o tolik? Vždyť na fotkách je prostě jen trochu zvlněná tekoucí řeka. Že by tam vodu tolik brzdilo zbylé vzdutí Nechranic? To je snad fysikálně nesmysl, když je dno tekoucího úseku výš než hladina nádrže, ne? Nebo tam mohl být nějaký větší tah, když nestála hráz? Odpovědět
|
|_Re: Soutěž, Eki, 15.02.2023 14:25Ahoj, ještě jsem vyzpovídal kolegu pamětníka. Ten jel Ohři někdy v šedesátých letech v létě. Ten balvanitý úsek pod Želinou přenášeli, protože tam nebylo dost vody. Přirovnává to ke Stvořidlům. Ohledně toho, kam se to podělo, bude asi nejpravděpodobnější, že se ty balvany za těch padesát let zanesly náplavama. Vodohospodáři tam prý nic nedělali, nechalo se to údajně být, stačila ta megahráz Nechranice a pak ten megajez Kadaň Odpovědět
|
|_Re: Soutěž, Jabberwocky, 15.02.2023 21:41No tak asi jo. Za půl století je tam zřejmě místo zbrázděného kamenného dna jen vrstva usazenin, ze které sem tam kouká vršek ohlazeného kamene. Jinak si to vysvětlit neumím. To by člověk nevěřil. Odpovědět
|
|_Re: Soutěž, Vik, 07.03.2023 13:27Ano vše skončilo pod usazeninami, díky stavby nových jezů v Kadani a Klášterci. Ohře se dost zbrzdila. Stačí mrknou na staré letecké foto mapy kolem roku 1953 -1963. To řečiště pod Želinou je krásně vidět a při větším stavu vody do určitě byla IV. Na fotkách je dokonce skoro bez vody.  Odpovědět
|
stará mapa, Dan, 16.10.2025 22:05Ahoj Aleši a spol., dávám sem po delší době několik poznatků z dohledání po mojí víkendové plavbě přes VN Nechranice (12-14/X/2025), při hladině: 262,95 m.n.m Začalo to tím, že jsem v mapě nanazil na zmínku o MVE Lomazice, cs.wikipedia.org/wiki/Lomazice...kterou napájel 7 km dlouhý kanál (nikoli štola, jak jsem chybně napsal do jiné diskuse) www.raft.cz/forum-jeste--Vyhod...Nebylo mi jasné, kudy se ten dlouhý kanál měl táhnout a tím jsem se dostal nejprve ke kilometráži Teklý 1947, kterou citoval Eki výše, ale neuvedl poznámku č.2, (str. 103): "V km 120-118 divoké peřeje." Podle tvaru koryta jsou proto ty hledané a trachtované "divoké kamenité peřeje, za velké vody i nebezpečné" (Řepa v Pádlem na vodu, 1959, dle citace od Ekiho) něco jiného než Kadaňský oblouk. Musejí být mnohem níže od "Želinského meandru"! Takže až pod ústím Hradeckého alias Úhošťanského potoka! A to bylo v případě mé i Alešovy plavby ještě pod vzdutou hladinou ... ale to znamená, že nemusí být pohřbeny pod sedimenty!!! Ve staré mapě jsem dohledal ten kanál: ags.cuzk.cz/archiv/openmap.htm...A potom v jiné staré mapě jsem si všimnul, že tam na dvou místech je velmi výrazné zúžení koryta a to je podle mého přesně ta hledaná pasáž (odměřil jsem podle Teklý, 1947 přesně 1 km proti proudu od Vodní mlýn - tam uvedeno ř.km 117,1) ags.cuzk.cz/archiv/openmap.htm...A nakonec jsem v mapy.cz našel význačný bod (hvězdička) "Lomazický kanál" i s fotkama: mapy.com/cs/letecka?source=bas...Na hydře jsem našel tato minima: 12/XII/2018 261,52 m.n.m a 19/XII/2022 261,6 m.n.m Takže jako vhodný pro pátrání po peřejích se zdá být prosinec a snad nemusíme čekat 50 let. Ale hodně suchý prosinec! Dan P.S. Aby to nezapadlo a třeba pro někoho inspirace, aby vystoupil na břeh a podíval se na detaily kanálu, či staré elektrárny z roku 1925. Odpovědět
|