Několikrát jsem zmiňoval černé příhody, které končily poškozenou lodí. Jenže jak takovou loď opravit? Pokud jste vlastníkem nafukovacího člunu, oprava se provádí lepidlem a záplatou. Většina výrobců vám při nákupu takové lodě dá i lepicí soupravu, takže stačí nezapomenout si ji vzít s sebou. Jako lepidlo dostanete nejčastěji Chemopren. Vy tedy jen očistíte píchlé místo, nanesete lepidlo jak na loď, tak i na záplatu a necháte ho asi 10 minut zaschnout. Pak přiložíte záplatu a zatížíte. Problém chemoprémových lepidel ale spočívá v tom, že po čase lepidlo vyprchá a záplaty se odlepí. Účinějším by měl být Purcel nebo Bison (na gumové čluny!), u kterého je však nutno použít originální záplatu.

U laminátových lodí je oprava náročnější a vyžaduje několik nástrojů. Nejlepší je vrtačka s brusným kotoučem. Že ji s sebou nebudete vláčet? Dobrá, pak vám bude stačit rašple nebo plát z pilky na železo. Loď musí být v místě proražení naprosto suchá a dále se musí zbavit laminátové vrstvy z vnější strany lodě (a to je kolikrát pěkná makačka). Je potřeba se dostat až na vrstvu bílé tkaniny, a to buď pomocí již zmíněné rašple, nebo kusu plátu na železo, které je nutno mít při sobě. Musíte být také vlastníky lepicí soupravy, kterou si můžete koupit v obchodě s vodáckým vybavením. Pak se již toliko držíte pokynů v návodu. Jen přidejte o trochu více urychlovače, než je určeno, aby došlo k rychlejšímu vytvrdnutí pryskyřice. Pro menší poškození můžete použít dočasný a rychlý způsob opravy: hnědou vodo-instalatérskou pásku, která je dostupná v obchodech a po několika přelepeních „postiženého“ místa vám poslouží velmi dobře. Doma se ji pak při opravě nebudete moci zbavit, takže před řádnou opravou budete muset celé zalepené místo odbrousit (ale to již budete mít tu vrtačku). Určitě si tuto pásku zajistěte již před odjezdem na vodu.

Většina důležitých věcí byla napsána, teď ještě několik nevyřčených zásad, které je třeba dodržovat.

Na větších řekách (zvláště v zahraničí) jsou širší koryta a velká vodnatost, a proto i větší nebezpečí – daleko ke břehům při převržení, problematická orientace, silnější a rychlejší proudy, mohutnější a větší peřeje, víry, karfioly (vyvřelá voda)... Na některých může být povolena i lodní doprava a tam bych vám nedoporučoval se přetahovat s většími loděmi. Nám se to málem povedlo v Budapešti na Dunaji, kde jsme podnikali večerní plavbu městem. Necháváme se jen tak unášet proudem za veselého a hlučného povídání a najednou za sebou slyšíme podivný zvuk. Otočíme se a vidíme jen špičku velkého remorkéru, který se řítí přímo na nás. Stačilo, abychom byli zabráni trochu více do hovoru a nevšimnli si lodě, a již bychom určitě nestihli dopádlovat blíže ke břehu.

Po celodenní plavbě byste si rádi někde odpočinuli. Ale kde? Na hojně navštěvovaných řekách (Vltava, Berounka, Sázava) najdete dostatek tábořišť s většinou kvalitním zázemím (WC, občerstvení...). Vždy je však třeba mít naplánováno, do kterého kempu se chcete večer dostat, aby se vám nestalo, že místo plánovaného odpočinku v kempu budete spát někde na mezi. Klasickým příkladem je následující příběh: "Jedeme po řece a již k pozdnímu odpoledni se blížíme k vytyčenému kempu, kde chceme přespat. Když dorážíme, najednou vidíme, že kemp je dost obsazen společností, ke které se nechceme zrovna moc hlásit. A proto někdo navrhuje, že pojedeme do dalšího kempu, který je asi 5 km dolů po proudu. Říkáme si, to je asi hoďka cesty, to by šlo. Nasedáme a vyrážíme dále. Jenže po chvíli se objevuje město se spoustou dlouhých olejů a nesjízdných jezů a my musíme přenést všechny naše "dopravní prostředky". Místo hodiny jsou z toho tedy nakonec tři. Konečně dost vyčerpáni za tmy dorážíme do dalšího kempu." Tato příhoda sice není nijak životu nebezpečná, ale i to se vám může velmi lehce přihodit na těžších řekách. Špatně odhadnutá denní trasa může vést i k tomu, že se ke sjíždění obtížných míst dostanete ve večerních hodinách nebo ve stupni značné únavy. To pak vede k podceňování hrozícího nebezpečí, protože už chcete mít všechno za sebou a nehodláte se nikde moc zdržovat přenášením. Dalším problémem špatného denního plánu může být i večerní jízda velkým městem, kde nemůžete nikde nouzově přenocovat a musíte ho celé propádlovat (nehledě na nebezpečí jezů a dalších nástrah, které v noci nevidíte).

Volné táboření podél řeky s sebou nese rizika, že pozemek někomu patří nebo že leží v chráněné zóně, ve které je táboření zakázáno. Dalším problémem volného kempování je chybějící sociální zařízení a odpadkové koše. Každý nerespektuje zásadu, že co si s sebou vezme, to také odnese nebo alespoň zahrabe dostatečně hluboko. Pak můžete nalézat místa, která nepotěší vás, natož majitele pozemku. Nesmíte se divit, když na vás zhurta vyjede a bude vás chtít vyhnat. Můžete si být jisti, že má špatnou zkušenost s nějakým "takytáborníkem". Je vždy lepší, pokud si dopředu domluvíte táboření s majitelem nebo s místním obecním úřadem. Pokud již budete tábořit mimo oficiální kempy, používejte pravidlo, že místo po vás by mělo být v lepším stavu než před vaším příchodem. Pokud budete tábořit na oficiálním tábořišti, chovejte se dle návštěvního řádu a zachovávejte hlavně v nočních hodinách ticho a nerušte ostatní. Buďte ohleduplní. Ne každému v kempu se musí líbit hraní na kytaru a hlasité zpívání i po půlnoci.

A co napsat na závěr? Jen snad trochu optimismu pro nově zlákané háčky ženského pohlaví. Ono to s tou romantikou zase nebude tak horké, jak se vám bude snažit namluvit váš partner nebo my v úvodu našeho seriálu. Budete naštvaná z neustálého pokřikování kormidelníka, kouřem vyuzená od naslibovaného romantického ohně, který vám seškvaří boty i s ponožkami, když se budete chtít v noci více ohřát. Nevyspalá díky hluku z hospody nebo od podnapilých kytarových umělců, provozujících umění zásadně v noci, otrávená z neustálého přenášení lodě a věcí u jezů a také z každodenního balení všeho začouzeného.

Ale nenechte se tím odradit a jeďte. Voda má svoje kouzlo! Myslím si, že sjíždění řek je velmi krásné, působivé, napínavé a teď právě mi došla ta správná slova pro vyjádření radosti z jízdy. Mám jen představy, které se ale nedají popsat. Děkuji vám všem, kteří jste se prokousali celým seriálem až do posledního dílu a jsem velmi rád, že jsem vám pomohl ujasnit si různé vodácké souvislosti a pravidla. Jednotlivé díly nebyly psány do vyčerpávajících podrobností, jak by zasluhovala např. záchrana nebo způsoby pádlování, ale tak, aby svou obsáhlostí neodradily od celkového záměru udělat náhled pro začínající vodáky.

Poslední věc, kterou vám chci ještě sdělit, je pozvánka na velkou vodáckou pouť, což bude setkání vodáků různého ražení (začátečníci, pohodáři, raftaři, rodeáři) s poutavým programem, ve kterém si každý najde něco z oblasti svého zájmu - 8 profesionálních záchranářů vám ukáže záchranu na divoké vodě, vyprošťování lodí, první pomoc, prohlédnete si sanitku první pomoci, projedete se na raftu, půjčíte si lodě na vyzkoušení, zhlédnete několik velmi zajímavých vodáckých filmů, zatancujete si a mnoho jiného.

Těším se na shledání s Vámi na vodácké pouti.

Ahoooooj!