Nad rozdíl od několika jiných Bystřic tato nad Pernštejnem je a Bystřice (od slova bystrá) je taky. Teče asi 10 km severně od hradu Pernštejna a dá se sjíždět od města Bystřice nad Pernštejnem do Víru, kde se vlévá do Svratky. Zmíněný tok čítá asi 10 km (silniční vzdálenost, dík mnoha meandrům to bude víc) příjemné vody WW 1+ až 2, se spádem cca 1,2 % (rozdíl 120 výškových metrů). Sjízdná je při jarní vodě, kdy sjízdnost odhadnete ve Víru u hostince Vír - Hrdá ves: je-li Bystřice bez problémů sjízdná na tomto úseku, sjedete ji v pohodě až z Bystřice nad Pernštejnem. Sjeli jsme ji v sobotu 28. března 2009 v rámci hledání, který vysočinský potok bude mít ještě vodu. Prohlíželi jsme Nedvědičku a Libochovku, kterým ale scházelo cca 10 cm vody (pro srovnání: stav vody ve Svratce – Dalečín 107cm (cca 16m3), Loučka měla na vodočtu v Dolních Loučkách příjemných 150 cm). Nakonec jsme se rozhodli pro Bystřici a nelitovali jsme.

Na vodu jsme sedli ve složení pálava a kajak u čističky pod silničním mostem na kraji Bystřice nad Pernštejnem. Řeka zde má šířku cca 3 metry, čerstvý proud a zarostlé, ale čisté břehy. Již asi po 100 metrech na poslední chvíli zastavujeme – před námi v silném proudu vodorovná čára a břeh pod ní pokračuje neobvykle hluboko. Půldruhého metru vysoký stupeň s vyzděným vývařištěm sice není smrťák, ale dokážeme si představit, že by nás pod ním v pětimetrových vývarech nečekalo nic příjemného. Dlužno dodat, že to byla první a poslední zrada na celém toku.

Říčka se noří do zalesněného údolí a rychlým proudem prudce spadá v ostrých, ale poměrně přehledných meandrech dolů. V první polovině toku je málo míst na otočení lodě. Jízda je náročná na správné najíždění do zatáček, jazyků mezi kameny a průjezdů mezi stromy. Přílba je nezbytná kvůli četným větvím seshora i z obou břehů. Nicméně nikde žádná zákeřnost, hloubka dostatečná, nádherné okolí bez civilizace a v řece žádné odpadky ani jiné stopy po civilizaci. Plavba připomíná slalom, je bez překážek a relativně rychlá, a kdo má rád technickou jízdu, tomu přináší vodácké uspokojení.

Zhruba po polovině cesty je Bystřice širší, zřídnou vrbičky na březích, řeka protéká podél skalnatých zalesněných břehů a v proudu přibývají kameny a peřeje. Přibývá však také míst na přenášení: většinou zaklíněné kmeny či provizorní lávky. Za celou plavbu jsme přenášeli asi 10 - 12krát, častěji právě ve druhé polovině toku. Náhradou za námahu je však skutečně nádherné zalesněné údolí bez chat, polí a komunikací.

Poslední asi tři kilometry sleduje řeku silnice z Bystřice nad Pernštejnem do Víru. Řeka má pořád velký spád, peřejí přibývá, ale vše je v pohodě sjízdné. Záludnou překážkou je pouze strom v rychlém proudu asi 100 metrů poté, co řeka podtéká silniční most. Další plavba až do Svratky už je bez problémů.

Sjetí Bystřice doporučujeme pro její vodáckou i krajinnou krásu, sportovní hodnotu a také pro čistotu okolí, břehů a vody. S výjimkou popsaných řeka nemá obtížná místa. Plavba nám trvala i s přenášením a fotografováním asi dvě a půl hodiny. Po obědě v restauraci Vír-Hrdá ves je možné pokračovat v plavbě po Svratce, anebo přejet na další blízký tok (horní Svratka, Hodonínka, Nedvědička).

Spluli vodáci z TJ Sokol Brno I: Martin Kleiner, Vladimír Hejtmánek, Honza Šťastný.

Další fotografie je možno shlédnout na stránkách vodaci.tjsokolbrno1.cz

Vladimír Hejtmánek Jan Šťastný