Pro týdenní splutí řeky jsme letos zvolili polskou řeku Bug, která i při nedostatku vody zajišťovala týdenní plavbu na řece. Naši volbu ovlivnila existence podrobného průvodce s mapou v polštině a angličtině, kterého jsme našli na webu vodáckého kempu kajakibug.pl.

Plavbu jsme začali v obci Krylów, kde jsme v místním kempu parkovali auta a domluvili si odvoz řidičů zpět. V kempu jsme byli prvními Čechy, kteří se vydali na tuto řeku. V době vyplutí měl Bug v Krylówu průtok 12 m3, ale v průběhu týdne spadl až na 8 m3. Nízký průtok měl za následek velmi línou vodu a vysoké strmé břehy s hlubokým blátem. Samotná řeka je velmi malebná a opouštěná. Za celý týden jsme nepotkali žádné vodáky, pouze jednou člun pohraniční stráže. Hranice je střežena, ukrajinské pohraničníky jsme nepotkávali, vstup na ukrajinský břeh je zakázán. Polským pohraničníkům jsme se nahlásili v Krylówě (chtěli seznam osob a počet lodí) a vždy po skončení denní plavby jsme zavolali telefonem a nahlásili číslo sloupku, kde kempujeme. Většinou si nás přijeli zkontrolovat, ale šlo o setkání přátelská. Rozdělaný oheň jim nevadil, přestože se v průvodci jeho rozdělávání nedoporučuje.

Za šest dnů jsme upluli na nafukovacích barakách 97 říčních km a vzhledem k nízkému stavu to bylo docela fyzicky náročné. Původní záměr doplout k soutoku s řekou Udal byl příliš optimistický. Při průtoku kolem 20 m3 a více může být plavba zábavnější. Bug je neregulovaná řeka, na polské straně udržovaná – vývraty stromů jsou odstraňovány. Ukrajinský břeh je plný suchých vývratů od bobrů. Díky nízkému stavu jsme míjeli stovky bobřích nor a občas se nám předvedli i jejich obyvatelé. Podél řeky jsou číslované hraniční sloupky vyznačené i na mapě, které usnadňují orientaci na řece.

Kempování – kemp je v obci Krylów, pěkné místo bylo u obce Matcze a za městečkem Horodlo, kde je i hospoda s kuchyní. Na řece jsou občas upravené výstupy, které používá pohraniční stráž ke spuštění nebo vytažení člunu, ty nám majitel kempu zaznačil do mapy. Tábořili jsme „na divoko“ na kraji polí, které jsou na polské straně často až k řece. Pro vodu jsme chodili do usedlostí okolo řeky. Před obcí Berežnica nás překvapil asi 200 metrů dlouhý zátaras kmenů přes celou řeku a bylo to jediné přetahování, které jsme museli absolvovat. Naštěstí mají polští rybáři občas vysekány schodky ve břehu.

Bug nás nezklamal, ale nejedná se o písčitou řeku vhodnou ke koupání. Vodácky není příliš přitažlivá, ale má fascinující okolní přírodu. Přitéká z Ukrajiny, tvoří nejprve hranici s Ukrajinou a následně s Běloruskem. Za Brestem se stáčí na západ a nad Varšavou se vlévá do Visly. Splavný je v délce přes 360 km.

Dobrým informačním zdrojem k polským řekám je youtube. Stačí zadat hledání slov kajaki, splyw, název řeky. Videa půjčoven kajaků obsahují odkaz na jejich weby, kde lze najít další cenné informace. Majitelé kempů jsou vstřícní, není problém domluvit parkování aut nebo odvoz řidičů, i když si nepůjčujete jejich lodě. Jednou domluvené ceny platí.

Ještěr