Je pondělí dopoledne. Pracovní morálka pod bodem mrazu, a tak si courám virtuálním světem internetu. Ještě se podívám, co je nového na www.raft.cz. Nooo? Pěkně děsivý článek od nějaké Katie. A co dál? No jo, v novinkách je zmínka, že partička kolem klubu Válec pořádá večer v Riegráku snowkayaking. Nejsem sice kajakářka, ale mohla bych se přijít alespoň podívat. Třeba to bude legrace. Ostatně co taky s pondělním večerem?

V půl osmé už bylo v klubu poměrně živo a před ním byly nachystány kajaky. Ačkoliv jsem v klubu téměř nikoho neznala, přijali mne rychle mezi sebe. Jak jsem se dozvěděla, byli tu i jezdci známých jmen, jako třeba Pepe, Bjéťa a další. Někdy kolem čtvrt na devět kdosi (byl to Palackí s měkkým í, jak jsem se dozvěděla později) zavelel k odchodu na svah.

Pro dnešní večer vybral Keny pěkný kopec s výhledem na osvícené Hradčany. Dole pod kopcem byl vybudován umělý protisvah, aby nikdo nevlít do silnice pod parkem. Nutno podotknout, že některým kajakářům byl i tento protisvah malý a několik jich ho přeletělo a pokračovali v krasojízdě, což bylo obzvláště bujaře kvitováno ostatními.

Po pár tréninkových jízdách kluci uspořádali závody podle pravidel kayakcrossu. První se na start postavily holky. Docela jim to šlo. Do další rozjížďky chyběli jezdci, a tak jsem seděla v kajaku dřív, než jsem se stačila rozkoukat. Musím říct, že to byl úžasný zážitek.

I když jsem vypadla hned v prvním kole, neodpustila jsem si po závodech ještě nějakou tu jízdu pro radost. Pak už jezdili samí kluci. Vždy dva ze čtyř postupovali do dalšího kola. Ve finále se na startu sešlo šest jezdců a mezi nimi i nějaká Katie. Není to ta co jsem ráno četla její článek? Byla jsem ujištěna, že je. No vida, tak tu poznávám lidi, o kterých jsem zatím jenom četla nebo slyšela od kamarádů…

Finále bylo ještě zpestřeno tím, že se startovalo pozadu a museli na svahu udělat otočku o 360°. To se stalo osudným suverénně nejrychlejšímu jezdci. Říkali mu Pepe. Zapomněl v zápalu boje udělat tu otočku, a tak byl disk. Vítězem se nakonec stal nějaký blonďák s culíkem z klubu Vládci Peřejí. Jméno jistě někdo rád doplní do reakcí na článek. Cenou pro vítěze, byla celovečerní konzumace piva v klubu Válec zdarma.

Na závěr si ještě kluci dali jízdu společně, držíce se za límce kajaků. Tato jízda byla velmi povedená a pár jezdců zmizelo i v přilehlém křovinatém porostu. Několik dalších přeletělo protisvah a karamboly bylo jen těžko počítat.

Naštěstí se vše obešlo bez zranění, a tak jediným úrazem byl Kenyho naražený kotník, do kterého mu naboural Rišo. Na závěr večera proběhla decentní párty ve Válci ve znamení piva a medoviny. V pozdních hodinách se pak lidé pomalu ubírali k domovu, s pocitem skvěle stráveného večera.

Jen pár jedinců zůstalo v klubu i na nocleh. Já mezi nimi.

Je úterý dopoledne, moje pracovní morálka je opět pod bodem mrazu. Jen hlava a pr… pozadí mě bolí o něco víc…

Foto: sami účastníci (omluvte sníženou kvalitu, světelné podmínky byly pod psa).

Míša Homutová