Úsek: most silnice 318 (510 m n. m.) - Peklo n. Zdobnicí (Vamberk) (312 m n. m.), 17.5 km WW II, I, spád 11‰, při LG Slatina nad Zdobnicí 95cm (8 m3/s)
Reklama
Větší než Bělá, menší než Divoká Orlice, taková je Zdobnice. Prostřední mezi svými sestrami je Zdobnice i polohou a také počtem dní, kdy je splavná. S prameny na svazích Velké Deštné odvodňuje střední část Orlických hor, a díky sněhu v hlubokém údolí bývá splavná déle než Bělá, ale vodnatosti své velké ségry Orlice nedosahuje. Také Zdobnice je kráska, která si „nezaslouží“ přílišnou popularitu. Jarní břehy plné bledulí by měly zůstat nepošlapány neoprénovou botou!
Co se psalo o Zdobnici ve starých kilometrážích?
Dovolte mi citát ze staré kilometráže pánů Kohoutka, Housera a Davídka:
„Řeka vytváří téměř nepřetržitou 12 km dlouhou peřej s velkými vlnami, ostrými zatáčkami, bez tišin nebo mírných úseků. Občasné jezy jsou nenápadné, nijak neruší romantické okolí a poslední vlna peřeje bývá často až na koruně jezu.“
Tento popis z dob, kdy náš svět byl ještě černobílý (a nemyslím jen na fotky), už dnes budí spíš úsměv, ale i tak je Zdobnice řekou, která „ozdobí“ každou vodáckou sbírku. A přináší mi i poznatek, že krásná řeka (a to je každá) si zaslouží i krásný a barvitý popis, který umí nadchnout a přesvědčit.
Zdobnice má rychlý tok bez výraznějších kaskád
Nad mostem silnice 318 se dá začít prakticky kdekoliv, kde bezpečně zaparkujete, jelikož silnice do Zdobnice vede už podél toku. Pokud je dost vody pod zmíněným mostem, bude sjízdná celá řeka. Vodočet je ve Slatině nad Zdobnicí a měl by ukazovat něco kolem 100. Voda Zdobnice je čistá a prudká, ale výrazně obtížnější kaskádu na řece nenajdeme. Údolí na horním toku je úzké i v pozdním jaru plné sněhu. Za nejromantičtější a nejzajímavější považuji úsek kolem soutoku Zdobnice a Říčky.
soutok Zdobnice a Říčky
Bledule jsou téměř všude
Silnice už řeku opustila a údolí je skalnaté a zalesněné. Na soutoku stojí za to zastavit, pokochat se ledopády ze skalní stěny a nakouknout do údolí Říčky. Prudký proud, zatáčky a vlny dovolí jen letmé pohledy na břehy, kde se už na slunečních pláccích bez sněhu mačkají houfy bledulí a později i devětsilů.
Zdobnice
Od Pečína začínají první jezy
Zakrátko se mihnete pod opraveným mostem u Pěčína, odkud se také často střední Zdobnice splouvá. Obávám se, že v plánech stále zůstává i zdejší stavba přehrady na pitnou vodu, která by nadobro zničila celou Zdobnici. Od Pěčína se řeka uklidňuje a blíží se k lidským obydlím. V údolí se objeví železniční trať a silnice. Ve Slatině nad Zdobnicí se údolí pro osadu trochu pootevře a říčka sviští upraveným řečištěm. Ale pod Slatinou se ještě k vodě vrací příroda. Údolí Čertova dolu a Peklo jsou hezkými partiemi se skalními stěnami a prahy v korytě. „Občasné nenápadné jezy“ zase tak nenápadné nejsou, všimnete si jich určitě, nejpozději, až z nich budete padat. Spádové desky jsou často dřevěné a šikmé, tedy splavné, až na nebezpečí čouhajících hřebíků.
jez u Pěčína
Sbohem můžete Zdobnici dát u pěkného, krytého mostu v Pekle nad Zdobnicí, ale řeka ještě kousek teče a můžete dojet až na začátek Vamberka.
před mostem v Pekle
Průjezd města není vhodný kvůli jezu mezi svislými navigačními stěnami. Když se vám povede na Zdobnici i Říčce zastihnout vodu, a ještě k tomu i slunečné počasí, je vodácký zážitek opravdu dokonalý.
Šakal