Původně jsem měl v plánu napsat článek o poměrně neznámém toku Stěnava, ale nedělní události byly natolik zajímavé, že by bylo škoda je opominout.

„Můžete si pro nás přijet na starou Metuji, my jsme u stavidla utopili loď a nemůžeme ji dostat ven. Nevíme, co máme dělat,“ volá klient naší půjčovny na Metuji, který se spolu se 3 kamarády vydal na dvoudenní splutí Metuje.

„No, to je paráda. A kde jste?“ odpovídám mu. Metuje teče v relativně opuštěné krajině a jen s obtížemi se dá k řece přiblížit.

„Jsme před Starým Plesem. Přijeďte co nejdříve, nějak se tady začíná zvedat voda díky zablokované výpusti.“
„To je teda den,“ pomyslím si. Nejenom že je dnes tropické horko, ale máme klienty na 3 různých místech, kteří budou během několika hodin končit a budou čekat na odvoz lodí. Jedna skupina je navíc na polském Bobru, kam je dojezd několik hodin. Nelením tedy a nakládám věci na vyproštění lodě – lana, karabiny, prusíky, vestu, helmu, házečky a jedem. V duchu si představuji, jak je loď opřená o rám stavidla, kam na ni tlačí proud.

„To bude pohodovka. V šesti lidech za pomocí kladkostroje a vhodného směru tažení to bude práce na půl hodiny,“ říkám si v autě a už valíme k místu činu. V hlavě si promítám poslední zkušenost s vyproštěním lodě z Vavřince, kdy jsem jen ze břehu kibicoval majitele lodě, odkud a kam má tahat.

Po opětovném pohledu do řeky vidím modrou siluetu lodě. Je z větší části opřená o betonovou zeď a jen zadní částí zasahuje do stavidla. To mi dodává na přesvědčení, že to půjde rychle. Kdyby byla celá opřená o stavidlo, bylo by to horší. Stavidlo je dělené na dvě samostatné části ičkovým profilem traverzy uprostřed. Kdyby tam železo nebylo, loď by pohodlně proplula. Teď je právě o tuto překážku částečně opřená a plnou silou se do ní opírá proud vody.

„To je jasný,“ pomyslím si: „Musíme táhnout lanem podél betonové zdi, abychom dostali záď z díry pod stavidlem.“ Stačí půl metr a je to. Bereme lano a nejdříve to zkoušíme v teplých. Nic. Pak nastupuje kladkostroj. Nic. Pak napnuté lano kladkostroje půlíme házečkou, abychom zkusili táhnout kolmo na směr lana a tím získali další páku. Nic. To už začínám tušit, že něco není v pořádku. Vždyť směr tažení je dobrý. Poslední pokus je: 3 lidi na kladkostroji, 2 na půlení lana uprostřed a poslední zkouší nazdvihovat taženou špici směrem nahoru. Rozklad sil jak z učebnice a ani prd.

Při pohledu na hodinky se orosím. Tedy orosený jsme již od rána, ale hodina na místě utekla jako nic. To nemá cenu. Musíme vyzvednout lodě na řekách, sehnat si nářadí a znovu se sem vrátit. Volám správce stavidel na horním toku staré Metuje (naštěstí mám číslo) a dojednávám si půjčení klíče, kterým zkusíme změnit směr proudění na stavidlech. V místě jsou totiž stavidla dvě. Jedno s lodí a druhé na dalším odbočení Metuje, které je téměř kolmo na hlavní směr proudu.

Když zasuneme stavidla pod lodí a pustíme vodu bokem druhými stavidly, tlak na loď se zvolní a my ji bez potíží vytáhneme.

Za dvě hodiny jsme na místě i s klíčem a vodu pouštíme mimo stavidla s lodí.

Laguna se pomalu vypouští a my co chvíli zkoušíme opět kladkostroj. Loď už je alespoň vidět.

Bohužel ani karabinová kladka 1:3 nepomáhá. To není možné.

Při pohledu odspodu ale vidím, že loď je cca 0,5 m na zádi téměř kolmo ohnutá a obtočená kolem traverzy. Že by toto způsobovalo, že ji nemůžeme vytáhnout a ni s ní hnout? Asi ano. Poslední variantou je otevřít část stavidla, kde je ohnutá záď lodě a zkusit loď protáhnout pod ním. Nechce se mi do toho, protože může dojít ke zlomení lodě. Špičku lodě budeme táhnout proti proudu, což ji může poničit.

„Stejně je již záď ohlá, tak bude i jinde,“ pomyslím si. „Třeba si nabídnu Žralokovi, jestli ji nebude chtět na zkrácenou OC1.“
Měníme kladkostroj a směr tahu lodě. Ani nemusíme použít velkou sílu a najednou loď fičí pod stavidlem.

Hurá, je volná.

Vylovujeme ji v řece, ale jakoby toho nebylo dost. Někde mezi kameny se sekla koňadra a s lodí v řece opět nemůžeme ani hnout. Odřezávám nožem krásnou koňadru, u toho se řádně v oblečení vykoupu a konečně je na břehu. V místě zadáka je šeredně poškozená. Naštěstí tyto lodě mají paměťový efekt, takže po chvíli už to tak hrůzostrašně nevypadá.

Až teď je čas si probrat, co se to vlastně stalo. Po celou dobu jela jedna posádka jako první a informovala druhou, kde má bezpečně zastavit. O nebezpečí vtažení do stavidel věděla a byla na to upozorňována i v zapůjčené mapce. Jenže kousek nad stavidly byl strom, na kterém se zdržela a druhá loď je předjela. Hned za zatáčkou najednou stavidla. Posádka se pokouší zastavit u břehu, jenže loď si proud již nacucává. Jeden z posádky stačí vyskočit, ale druhý je i s lodí vtažen do stavidla, ze které se nemůže dostat. Dává jen ruce nad hlavu z vody a najednou je za ně vytahován ven na vzduch. Vytahuje ho jeho parťák. Kdyby tam nebyl, mohlo to dopadnout o dost hůře.

Je vůbec možné, že se něco takového může stát na toku ZW?

Petr