Raft.cz

Tisk z adresy https://www.raft.cz/Clanek-Z-Pisku-do-Prahy-po-kanoi-1940.aspx?ID_clanku=2271

Z Písku do Prahy po kánoi 1940

článek ze seriálu: Za starých časů | uveřejněno dne: 03.02.2021 | popisované řeky: Otava

Rok 1940 byl pro obyvatele Česka hodně náročný. K tragické a prohlubující se totalitní okupaci země se přidaly i špatné zprávy ze zahraničí. Německá armáda drtila v útočných válkách jednotlivé demokratické státy. Po Polsku i Dánsko, Norsko, Holandsko, Belgii. V červnu 1940 kapitulovala Francie. V odporu proti nacistickému Německu setrvala už jen osamocená Británie.

Reklama
Neradostná cesta rokem 1940
Neradostná cesta rokem 1940

Není proto divu, že si od všech těch frustrujících událostí a jobovek potřebovali můj děda a babička odpočinout. V červnu 1940 se proto vydali s kánoí na vodu a to na svou oblíbenou romantickou plavbu z Písku do Prahy.

Dolní Otava dnes

Z té krásné trasy si dneska můžeme alespoň trochu v původním stavu užít jen krátké úseky. Můžete vyplout z Písku, třeba od známého kamenného mostu. Po celoročně splavné mírně plynoucí řece Otavě se vzdalujete od ruchu civilizace.

Otava pod Pískem v únoru 2020
Otava pod Pískem v únoru 2020

Po šesti kilometrech vám v cestě stojí jez opraveného Heringova (Topinkova) mlýna, který předchází delší volej.

Heringův mlýn s jezem na dolní Otavě
Heringův mlýn s jezem na dolní Otavě

Pokud máte smůlu, tak pod ním už může začínat vzdutí nádrže Orlík. Většinou jsou ale ještě nad hladinou dva menší poškozené jezy „U Cajsů“ a Sulan. Ty následují rychle za sebou a předznamenávají následný totální volej a zatopenou krajinu. My jsme se sem ale vypravili při extrémně nízké hladině Orlíku, abychom tohle skalnaté údolí prozkoumali. Asi za jeden a půl kilometru po mírném proudu doplouváme k provalenému jezu Smetiprach, který můj háček nechtěně v hovoru překřtil na „Smrtijed“.

Jez Smetiprach v únoru 2020
Jez Smetiprach v únoru 2020

Po velkém mlýnu Smetiprach už tu není ani památky. Jez se v posledních letech zapsal do vodáckých análů rozpáráním několika vzducholodí, tak ho raději splouvám v singlu a středem. Dále už po obou březích pokračuje jasná linka běžného vzdutí přehrady, pod kterou nerostou stromy. Objevují se zčernalé pařezy, kvůli přehradě pokácených stromů, které se země drží pohádkově zkroucenými kořeny.

Jez Jistec se zbytky bývalého mlýna (vpravo)
Jez Jistec se zbytky bývalého mlýna (vpravo)

Poslední jez, který si můžete v době extrémního snížení hladiny splout, je překvapivě zachovalý. Nese jméno Jistec. Krásná kamenná propust v pravé části jezu k proplutí přímo láká, šeré zbytky mlýna už méně.

Po Otavě a Vltavě 1940

Ale zpátky k válečné plavbě mých prarodičů. Opuštěná Otava pod Pískem jim tehdy opravdu poskytla potřebný klid a odpočinek.

Otava pod Pískem 1940
Otava pod Pískem 1940

Plavili se na dřevěné kánoi žebrovce pojmenované Muška, kterou vidíte i na následujícím obrázku u mlýnského náhonu.

Babička s kánoí u mlýnského náhonu 1940
Babička s kánoí u mlýnského náhonu 1940

Propusti jezů v těch časech nebyly nefunkční a zahrazené elektrárníky, jako dneska, protože se používaly i pro hospodářskou činnost, zejména k proplutí vorů. Vzhledem ke křehkému materiálu kánoe děda splouval šlajsny většinou v singlu, jak je patrné i z následující fotky.

Děda singluje šlajsnu 1940
Děda singluje šlajsnu 1940

A když nastalo pozdní odpoledne, postavili si na louce na břehu stan a vybalili věci z lodního pytle.

Vybalování věcí z loďáku 1940
Vybalování věcí z loďáku 1940

Druhý den obepluli hrad Zvíkov tyčící se na vysoké skále. Pod ním řeka Otava spojovala svoje vody s větší Vltavou. Na soutoku odděloval tyto říční královny jižních Čech dlouhý kamenný jazyk vyskládaný z lomového kamene.

Na břehu Vltavy 1940
Na břehu Vltavy 1940

Vltava svižně tekla, ale bylo na ní i dost jezů se sjízdnými propustmi.

Velké vlny zalévají singlovanou kánoi 1940
Velké vlny zalévají singlovanou kánoi 1940

Po břehu Vltavy se táhla řada betonových bunkrů, které měly původně bránit Československo. Bunkry byly okupanty v tehdejším Protektorátu likvidovány, aby nemohly posloužit pro případné české povstání.

Odstřelený bunkr na břehu Vltavy 1940
Odstřelený bunkr na břehu Vltavy 1940

U Vltavy existovala ale i příjemnější místa. Třeba zámek Orlík na vysoké skále nebo půvabné vesnice a samoty. Vzhledem k silnému plavebnímu ruchu tu stály i vyhlášené hospůdky. Děda s babičkou se v jedné takové zastavili na občerstvení.

Občerstvení na břehu Vltavy 1940
Občerstvení na břehu Vltavy 1940

Na březích se na vybraných místech rovnaly a vázaly klády na vory. Jeden takový plácek posloužil prarodičům v červnu 1940 i jako místo na stan.

Stanování u klád na břehu Vltavy 1940
Stanování u klád na břehu Vltavy 1940


Babička na kládách u Vltavy 1940
Babička na kládách u Vltavy 1940

Po přenocování se sbalil stan a plulo se dál.

Děda na kánoi u jednoho z jezů 1940
Děda na kánoi u jednoho z jezů 1940

I v krásné okolní přírodě se civilizace připomínala různými zákazy. Když už něco nesmíte, tak se s tím zákazem alespoň vyfoťte, ne?

Vyfocený zákaz fotografování na Vltavě 1940
Vyfocený zákaz fotografování na Vltavě 1940

Jedním z velmi oblíbených tábořišť byly Sejce, ostrov, který dneska leží pod hladinou Slapské přehradní nádrže. Za okupace se od určité doby smělo stanovat jen na levé straně ostrova, protože vpravo od Vltavy byl vyklizený vojenský prostor.

Stanování na Sejckém ostrově na břehu Vltavy 1940
Stanování na Sejckém ostrově na břehu Vltavy 1940

Prarodiče pak propluli Svatojánskými proudy, překonali volej nádrže Vrané a dopluli do Prahy.

Dozvuky plavby

Mohlo by se zdát, že tímto vše skončilo a nic, kromě pár fotek, tu z té plavby nezbylo. Děda spolu s babičkou i kánoí plují kdesi ve vodáckém nebi a stará Vltava i dolní Otava jsou pohřbené hluboko pod jezerní hladinou ...

Vodácké miminko 1941
Vodácké miminko 1941

… ale není tomu tak. I temné doby mívají světlé okamžiky. Osm měsíců po plavbě, v únoru 1941, se mým prarodičům narodilo vodácké miminko. Byl to můj táta. Jelikož byl v pořadí až třetí, tak s ním děda s babičkou neprováděli taková alotria jako s prvním miminkem.

Miminko rostlo a sílilo. Možná i pod dojmem popsaného prenatálního zážitku se z něj stal vodák. Seznámili se s mamkou. Naučili nás tři sourozence jezdit na kánoi.

Ten značně odrostlý vodák s námi jezdí na vodu dodnes. Ať jim to ještě dlouho vydrží.

Táta a mamka na Ohři 2020
Táta a mamka na Ohři 2020

Děkuji a všechno nejlepší k osmdesátinám.

Ahoj Eki

Poznámka redakce: S přáním dalších mnoha let strávených ve zdraví a na lavičce kánoe se připojujeme s celou redakcí raft.cz. Jsme Ti vděčni, že jsi lásku k vodě předal od svých rodičů svým dětem a my se díky tomu můžeme vrátit do starých časů a rozjímat nad úžasnými fotografiemi.




Diskuse nad článkem
Gratulace k synkovi! , Vaclav, 03.02.2021 15:04
Nádhera, Aleš N., 03.02.2021 19:51
Díky, Chobotnice j., 03.02.2021 22:24
| Re: Díky, Eki, 05.02.2021 8:26
:-), Medák, 05.02.2021 15:04
 
 


Facebook Facebook   RSS - články a novinky RSS 2.0 Email na redakci serveru raft.cz Chcete psát články pro raft.cz? Trička a mikiny raft.cz O raft.cz
Uvedené texty mají pouze informativní charakter. Vodácký sport je potencionálně nebezpečný a vždy je nutné posoudit zobrazené informace dle aktuální situace.
Reklama Půjčovna lodí Otava tour