To není žádné dláždění cesty do pekla, bohužel je to tahání za záchrannou brzdu. Prostě chování masy lidí na vodě došlo do stádia, že nasí rá čím dál tím víc lidí. Tím i sílí tlak na nějakou regulaci chování. To co třeba já chci, je to aby se na vodě vrátila mezi lidi obyčejná lidská slušnost, abys mohl přijít třeba k cizímu ohni a nebyl poslán do perdele, abys když třeba na Sázavě někoho lovíš, jako třeba já při průtoku 60m3 na Lesní neviděl kolem sebe jezdit partičky na raftech bez jakékoliv snahy pomoct. Přál bych si, aby svoboda někoho opít se a zpívat, popřípadě hulákat končila tam , kde jiní chtějí třeba po půlnoci spát. Dřív , když nás jezdilo pár desítek tisíc, tak si jaksi tohle vodáci dokázali povětšinou ohlídat sami. Dneska při té mase lidí na vodě to bohužel nefunguje.
A protože si nedokážeme prosadit některá pravidla sami. Tak je tvoří jiní, a budou je prosazovat možná i represemi, když to nejde jinak. To není že bych to schvaloval, to je konstatování situace, kterou jsme až sem nechali dospět. Není to zvůle policie, je to reakce společnosti na to, co se v současné době na vodě děje. Zažil jsem dobu, kdy když jsem po sobě uklidil ohniště, tak se mně na školení vedoucích za hluboké totality někdo zeptal, jestli jezdím na vodu, a já na to byl hrdý. Dneska, když řeknu, že jezdím na vodě, jsem házen do jednoho pytle s lidmi, co se jezdí na vodu hlavně ožrat. Proč? Má mi to být jedno? Opravdu je snaha o to, aby se vodě lidi k sobě chovali slušně, tedy jako vodáci za komančů, dlážděním cesty do pekla?
Tomu nerozumím....
Ešus