Moje babička s dědou byli vodáci. Vzali se 27. června roku 1931 na Staroměstské radnici v Praze. 
Reklama
 
  
 
 Vodácká svatba 1931
Jak je patrné z předchozí svatební fotky - pánové tehdy nosili klobouky a pražská chodníková dlažba bývala obdobná té dnešní. 
Přestěhovali se spolu do Prahy - Libně. Děda tam měl ve dvoře menší strojírenský podnik. Jelikož tehdy vrcholila hospodářská krize, tak se musel hodně ohánět. Ten rok sháněl zakázky mimo jiné až v Pobaltských republikách a Švédsku. To ovšem rozhodně neznamená, že by po svatbě přestali jezdit na vodu.
 
 V Červenských proudech na Vltavě podzim 1931
 
 Podzimní mlhy zahalují vodáky oblíbený Sejcký ostrov na Vltavě 1931
O předchozím vodáctví mladé nevěsty Šárky už jsem psal tady  a taky trochu tady.
 
 Babička nad Proudy podzim 1931
Tak možná ještě něco o dědečkovi Vilémovi – v mládí býval tremp, s přezdívkami Čáp a  Zelený stín. Obcházel s banjem trempské osady a tábořil hlavně v okolí dolní Vltavy a Sázavy. Spoluvedl i oddíl skautů. Hodně jezdil na kánoi a to i v noci, což byla prý tehdy novinka. 
Jednou třeba splul nějaké Budějovice – Praha, v cíli si sedřený zavolal taxíka a v něm usnul. Spal tak tvrdě, že ho doma nemohli probudit. Když ho z taxíku vynášeli, zaslechl omluvné „.. no, von mladej pán normálně nepije…“. 
 
 Rozdělávání ohně v roce 1931
 
 Děda jako tremp s hudebním nástrojem 1931
Podzimní plavby uskutečnili novomanželé hlavně po oblíbené Vltavě a Sázavě nad Prahou. Z těchto plaveb jsou předchozí i následující fotky.
 
 U Sázavy na podzim 1931
 
 S kánoí podzim 1931
 
 Podzim 1931 s kánoí u řeky
Koncem roku 1931 napadl sníh, poslední plavbu toho roku uskutečnili po Vltavě v okolí Vraného. Tehdy tu samozřejmě ještě nestála ani ta nejstarší přehrada vltavské kaskády. Jejich poslední trempsko - vodáckou výpravu v roce 1931 dokumentují následující fotky.
 
 U Vraného nad Vltavou na konci roku 1931
 
 Vltava s parním vlakem na konci roku 1931
 
 Konec vodácké sezóny na Vltavě u Vraného 1931
Konec první části série.
Ahoj Eki