V sobotu ráno vstáváme v 7 hod, kolega Hlína cvičí ranní půlhodinku a já vařím kávu, snídáme. Potom jdeme s kolegou Ferym do studánky pro vodu. Na zpáteční cestě sbíráme hrušky, je jich zde dosti a nám poslouží na doplnění stravy. V 9 hod čistím nádobí a pomalu balíme věci, je zamračeno, ale pršet snad přece nebude. V 9 hod 22 min máme věci složeny, vše zapakováno a připravujeme se k odplutí. V 10 hod 21 min se naloďujeme a odrážíme od břehu a plujeme. V 10 hod 32 min proplouváme peřejí a zároveň míjíme 141 km. Plujeme zvolna, hladina vody je klidná a slabý proud vody nás unáší do dáli, je slabý vítr, ale zatím neprší. Krajina je kopcovitá, porostlá hustě stromy. V 10 hod 53 min proplouváme kolem tábořiště na Moráni.
Reklama
Místy jsou po břehu osamělé domy a chaty, vplouváme do jednoho polojezu a zároveň do peřeje. V 11 hod 12 min jsme u převozníka na Královské a v dáli je slyšeti peřeje, do níž právě vplouváme. V 11 hod 45 min proplouváme vesnicí Přestavlky, přistáváme a stavíme se v hostinci na Záhoři. Zde obědváme, máme hovězí polévku s knedlíčky, vepřové maso, knedlík, zelí, jedno pivo a Anita, jako vždy, kávu. Potom se zapisujem do pamětní knihy. Po odchodu z restaurace ještě nakupujeme nějaké potraviny. Jdeme se podívat na začátek proudů Svatojánských. Já pořizuji snímek na vodu, jak kolega Hlína s Ferym ukazují do dáli na první peřeje.
Vracíme se k lodím, nasedáme a ve 2 hod 18 min nastupujeme cestu Svatojánskými proudy. Jest to krásná, zalesněná krajina, která zde tvoří romantické údolí. Vlny nás příjemně pohupují, ve 2 hod 32 min proplouváme 154 km a plujeme kolem několika bud, které jsou ještě neobydleny. Na palubě, jak jsme zjistili, máme pavouka, tak jsme klidní, že by jsme se mohli namočiti, neb se říká, že pavouk přináší štěstí. Ve 2 hod 34 min plujeme peřejí a prvně jsme trochu nabrali, ale ani za řeč to nestojí, bylo toho opravdu málo. Náš kolega nás sleduje a za nějakou dobu hlásí, že stav vody se též u nich o nějaký ten litr zvětšil. Plujeme kolem strmé skály a vepluli jsme na klidnější vodu a míjíme 158 km. Máme před sebou ještě tři peřeje a potom bude voda plynout zvolna až ku Praze. Plujeme dále za stálého hovoru a ve 3 hod proplouváme největší peřej zvanou bagr. Vypadá to zde jako nějaký velký jez, voda se zde jen vaří a jsou zde velké vlny. Propluli jsme šťastně, aniž by jsme nabrali a tak vplouváme do Štěchovic kde přistáváme, aby jsme se, tentokráte po cestě v proudech, dali každý dva zákusky a kávu. Ve 3 hod 30 min odrážíme od břehů štěchovických a plujeme dále ku Praze, setkáváme se s prvním parníkem Zbraslav. Ve 4 hod 43 min plujeme pod železničním mostem v Davli. V 5 hod 57 min se loučíme s Ferym a Anitou , neb chtějí ještě téhož dne doraziti do Prahy. My potom přistáváme u štěchovického ostrova a stavíme stan. V 6 hod 32 min jsme s veškerou prací hotovi, zasedáme, mažeme si chléb máslem a vaříme si kávu.
Po večeři jdeme dnes dříve spát, v 8 hod 19 min již spíme, když nás najednou probudila velká rána a zároveň rázné zvolání: „Haló, vstávat, zde šťára, máte nějaké legitimace ?“ Rozespán otevírám stan, což se mě nechce vůbec dařit, neb mám vždy úctu před pávy v zelené helmě. Když se mě konečně podařilo stan otevříti, zjistil jsem, že to byl velký kanadský žertík od kamarádů. Potom začalo velké cloumání s kormidelníkem Hlínou, kterému se již nechtělo vstávat. Jelikož sebou přinesli ještě jeden stan, tak jsme z něho postavili skladiště a po delším vyprávění jdeme konečně spát. Je 11 hod 4 min. Noc tentokráte byla velmi teplá.
Jan Matoušek