V úterý ráno plavili se již v 5 hod kolem ostrova voraři, celkem 8 vorů. My však vstáváme v 6 hod 30 min, ale začíná opět pršeti, tak jsme nuceni býti stále ve stanu. Chtěli jsme pokračovati v plavbě, ale museli jsme počkati. V 7 hod 10 min mraky se trhají a objevuje se modrá obloha, pršet též přestává, my však vyčkáváme. Vítr vane od západu a voda po stálých deštích stoupla, je 65 cm nad normálem, teplota je 17°C. V 7 hod 25 min další zlepšení, obloha se jasní, jsou vidět bílé mraky, místy prosvítá i slunce. Kolega Hlína z nudy, že nic se nedá podnikat, ulehl a zatím spí. V 8 hod vařím kávu a opět poprchává. Když je káva vařena, snídáme, však ve stanu neb venku hrozně leje. V 10 hod stále prší, jsme na stejném místě a vyčkáváme, je prudký vítr. V 11 hod 32 min vaříme k obědu dvě gulášové konzervy a k nim budeme mít každý krajíc chleba. Ve 12 hod 22 min jsme po obědě, déšť se stupňuje, sedíme ve stanu a pokoušíme se zahnat déšť hrou na naše nástroje. 3 hod 35 min stále prší.
Reklama
V 5 hod 27 min kolega připravuje večeři a já stavím opět na kávu. Venku stále prší hladina řeky stále stupá. Musíme býti na stráži, obávajíce se, aby při dalším stoupání nezaplavila naše tábořiště. V 7 hod 57 min jdeme spát, ale jelikož nejsme si jisti, pořídili jsme si primitivní přístroj na měření, abychom jím mohli časem pozorovati hladinu vody. Sestává se z kusu provázku a součásti od našeho petrolejového vařiče, zavěšeného na stromě. Takže, zjistili jsme, že voda stoupla na 70 cm nad normál. Noc je tentokrát o něco chladnější. Chvílemi vyhlížíme ze stanu a pozorujeme vodu, asi tak do 11 hod, pak nás přepadá únava a my usínáme.
Jan Matoušek