| Diskuse nad článkem |
Paráda, Kouďa, 20.05.2015 9:53Tak to se četlo samo, nádhera. Chyběl mi tam už jen vlk samotář doprovázející loď po břehu a medvědi lovící lososy v řece   Odpovědět
|
Super, Aleš K., 20.05.2015 10:34Už tenhle článek vyhlížím na Raftu od doby co jsi ho přislíbil a vyplatilo se čekat. Super cesta a krásný sloh. Je vidět, že věta z kultovního filmu Jak dostat tatíka do polepšovny je pravdivá. Myslím tím větu "Dobrodružství nikde nečíhá, to musí mít člověk v sobě. Proto s náma maminka nemusí ani Afriky ani do Asie"  A ty ten dar rozhodně máš. Odpovědět
|
|_Re: Super, Střelec, 20.05.2015 12:55Po létech praxe s různými autory dobrodružné sci-fi, fantasy a podobně zní moje definice dobrodružství následovně: "Dobrodružství je vyprávění o průseru, který se stal někomu jinému." Odpovědět
|
Plachtění, Vladimír, 20.05.2015 13:28Chobotničáku, výborný. Myslím, že touto lodí vstupuješ jako samostatná kapitola do dějin české kanoistiky (určitě té poříční). Oslovuje mne to plachtění, jak se Ti osvědčil tento systém? Já mám na špici plachtu pouze na zadní vítr s tím, že to při šikmém větru ukormidluji pádlem... Máš-li na toto téma nějaký postřeh, prosím, sem s ním. Dodatečně Ti gratuluji k uskutečněnému snu (loďce), když vyšel Tvůj předešlý článek, nebyl jsem na netu. Odpovědět
|
|_Re: Plachtění, Chobotnice, 20.05.2015 15:54Díky, Vladimíre. S plachatama je to tak, že je do dost složitý. Ale ideální zadní vítr, to je víceméně mýtus, o kterém každý slyšel, ale málokdo ho zažil. Něco složitějšího je třeba tadyk: http://minisail.cz/clanky/trim... Nedával bych si ambice spoupat proti větru, neboli křižovat, to je rychlejší poctivý pádlování. Spíš bych se soustředil na to, využít efektivně i zadní boční až boční vítr, na který to jede dobře, teoreticky rychleji, než na čistej zadní. Ale na to potřebuješ mít plachtu kterou můžeš regulovat natočení nějakou otěží. Jináč když se to správně nastaví, tak ani moc kormidlování neni potřeba, spíš radší pádluju na druhý straně než kde bych měl odlamovat. To pak jede jako ďas. Taky je dobrý mít těžiště plachty co neblíž středu lodě, jináč to loď stáčí po větru. Proto jsem na malinký Cedrofce šel postupně i do dvoustěžňový verze, abych přidal plachet směrem dozadu. Více snad v dalším článku věnovanym neprávem opomíjenýmu odvětví - canoesailingu. Stay tuned... Odpovědět
|
|
|
Krásné čtení, krásná plavba!, Václav, 20.05.2015 17:33Ransome by z tebe měl radost! Odpovědět
|
krása, Jirka J., 20.05.2015 18:24Moc hezké, jak akce, tak článek. A už se moc těším na článek o canoesailingu, zatím jsem se snažil načerpat informace hlavně ze stránek Song of the paddle. Nebudu tak vršit řadu otázek, které mě napadají. Jen ta portáž - takhle se nosí loď? Nebo to je provokace, aby plasťáci viděli, jak je lehká? Odpovědět
|
|_Re: krása, Chobotnice, 20.05.2015 18:29Já ji nemohl nýst jak se správná otevřenka nosí, teda šprajcem přes ramena, protože by mi drhnul stěžeň vo zem. Teď stěžeň a lanoví neni vidět, ale v Třebenicích jsem s nim zabral celou šířku schodiště, co vede ze spodní náplavky do vsi. Byl jsem trošku línej to rozebírat a zas vázat dohromady.  Odpovědět
|
vítr, Střelec, 21.05.2015 6:10Že je nejlepší zadní vítr je mýtus. Není optimální ani pro klasické příčné oplachtění, natož pro podélné. Optimální je zadoboční, ale řada plachetnic s bermudským typem oplachtění jezdí nejlíp při větru šikmo zepředu (cca 50°k podélné ose). Odpovědět
|
|_Re: vítr, Chobotnice, 21.05.2015 8:47To jo. Akorát u kánojky je dobrý že ten zadní prakticky neovlivňuje stabilitu. Posledně ze Zvíkova, v lodi dvě děti a pes jsem byl za ten většinou čistě zadní rád. Odpovědět
|
Dávné vzpomínky, Kimbo, 24.05.2015 14:08Jirko Chobotnice. Tvůj článek mne zavedl ve vzpomínkách o padesát roků zpět. Ještě předtím, než jsme někdy v roce 1960 strhávali z dřevěnek plátno s vrstvami kytu a laků, a poté oplácávali laminátem, jsem přestavoval asi půlku své lodi: 21 žeber, spoustu obšívky, vazy. Dnes už asi slovo texle málokdo zná. Prodejce shnilý spodek lodě natřel epoxidovým lakem, takže můj průzkum silným špendlíkem byl k ničemu, naletěl jsem. Na tvých fotografiích (loď = krása nesmírná)jsem neviděl externí kýl, což musela být při plachtění pěkná dřina - všechno to oddřít pádlem. A ani náznak toho vnějšího kýlu(jauvajs!). Mám tu kdesi knihu Kánoe a kajak z roku asi 1930, ve které je i kapitola o oplachtění kánoe. Spoluautorem je i legenda naší kánoistiky. Pokud by se ti to zdálo přínosné, mohl bych část o oplachtění ofotografovat a poslat emailem. Věřím, že bych knihu našel :). Vnější kýl - po straně lodě by mohl být na čepu, mohl by se povytahovat na mělké vodě. Ahoj, Kimbo. P. S: texle byly (jsou) krátké hřebíčky o něco delší, než tloušťka dřevěného žebra a obšívky. Při zatloukání se z druhé strany nastavilo těžší kladívko, takže texle se v materiálu zkroutila a špička nevyčnívala. Já měl obšívku z gabonu. Loď lehká, leč křehká. Odpovědět
|
|_Re: Dávné vzpomínky, Chobotnice, 24.05.2015 22:20Ahoj, žebrovku jsem taky měl, dostal jsem ji ve stavu skoro oloupaného plátna, tak jsem ji přetáhnul tenkým laminátem. Dnes ji má Žralok. Tu knížku myslím mám, zkusím ji vyhledat a nalistovat příslušnou pasáž. Ikdyž tedy inspiraci beru hlavně na britských webech, oni mají to plachtění tak nějak v krvi. Jináč vnější kýl nemám, to tyhle lodě nemívají, leč směr drží slušně a na jednom boku se spuští podél lodi ploutev. Jo a texle vím, co jsou. Ve velkym manufakturně se to dělá že je dřevěný kopyto na loď okovaný v místech žeber železnou pásovinou a texle se pak ohnou o tu pásovinu. U nás dokonce jedna nejmenovaná firma překrásný žebrovky tradiční metodou vyrábí, ale to je tak luxusní záležitost, že si ji tu opravdu málokdo pořídí. Odpovědět
|
|_Re: Dávné vzpomínky, Kimbo, 25.05.2015 20:51Ahoj. Vnějším kýlem jsem myslel tu tebou zmiňovanou ploutev, asi jsem se špatně vyjádřil. Knížku Kánoe a kajak jsem našel. Je z roku 1936 a autorem je Vl. Syrovátka - Rus s úvodním slovem od Dr. Smotlachy. Tak kdybys potřeboval, dej vědět. Kimbo. Odpovědět
|