doplnění a oprava, PetrZ., petr~svtelektro.cz, 30.03.2005 14:14
Upřesnění - muž byl nalezen po 45 minutách o 2 kilometry níže (po proplutí dalších tří jezů s dosti silnými válci.

Navigace je nad jezem dlouhá asi 20 metrů, ale i dno je dlážděné, hladké a kluzké - není možné se tam díky proudu postavit. Zrovna tak nad jezem je poměrně silný proud s jedním malým vracákem u levého břehu - když jezdíme s káčatama, tak dospěláci jezdíme jako první a děcka s časovým odstupem jako poslední, protože je jistíme při přistávání. Zrovna v sobotu jsme přemýšleli, že sem v týdnu zajedeme a vysekáme křoviny, kterými je břeh porostlý. Při nedělním stavu musely být tyto křoviny až do vody.

Odpovědět

Jez, Mirek, 30.03.2005 20:35
Ten jez (a vlastně ani řeku) osobně neznám, ale z fotek je na první pohled vidět, že ho projektoval někdo, kdo má asi móc rád vodáky. Je mi jasné, že vodní stavby nevznikají za účelem naší zábavy; jak je ale sakra možné, že stavějí na řekách samé takové potvory bez jakéhokoli ohledu na lidi, kteří se po vodě pohybují. Úzký stupínek v navigaci nad a pod jezem a případné schůdky by už rozpočet stavby asi moc nenavýšily.
Neznám příslušnou legislativu, matně se mi plete, že vodní stavba nemá omezit splavnost? Jestli něco takového ještě platí (nebo vůbec kdy platilo), měli by pozůstalí žalovat majitele jezu.

Odpovědět

|_Re: Jez, posejdon, 30.03.2005 22:41
O takovem narizeni mezi vodaky koluji legendy, snad ho vydal Josef II., ale jak je to s jeho platnosti a plnym znenim nevim. Jiste je, ze tam byly na mysli dopravni cesty, mezi nez se urcite pocitaly i nektere reky. Chtelo by to sehnat nejakyho pravniho experta, ktery ma cas se vrtat v archivech a vi, co ma hledat.

Co se splavnosti rek tyka, myslim ze splavnost by byla myslena za nejakeho optimalniho stavu a pro 50 metrovy vory a ne palavy. To je videt na mnoha slajsnach, ze cloveka by to klidne rozsrotovalo, ale vor se jen trosku zhoupne...

Odpovědět

|_Re: Jez, Karlos, petr.cernicky~tiscali.cz, 30.03.2005 22:46
Samozřejmě vodní díla - jezy nevznikají pro vodáky (snižují spád a tedy i sílu řeky koncentrací na jedno místo),ale vždycky když vidím takovéhle vodní dílo,říkám si: Ku..a,kdo staví takovýhle hnusárny a proč?! Většího zabijáka už snad nevymyslíš! Aspoň dole u válce kus rovinky,kde se chytit,nebo stát s házečkou.

Odpovědět

|_Re: Jez, PetrZ., petr~svtelektro.cz, 31.03.2005 0:07
V Chrudimi máme takových jezů víc, a zrovna "Velryba" patří k těm hodnějším - někteří už s ní máme také osobní zkušenosti a nutno říci, že docela pouští. Ale takový jez "Pod lávkou" - asi 300 metrů od naší loděnicí, ten je zákeřnější (Velryba je 1 km nad loděnicí). Tak 2 až 3 metry za ním se dělá silný válec a z boků je šikmý válec do středu řeky - jediná cesta vede spodem nebo na házečkách (právě na tomto jezu už jsme trénovali sundání vesty a úniky po dně). Když to zítra stihnu, tak je vyfotím všechny a nechám tady odkazy.

Ale souhlasím s tím, že na mnoha utonutích mají dost velký podíl i konstruktéři, kteří občas skutečně navrhují zabijácké pasti - a to i na lidi, kteří se tam dostanou náhodou. Ale bohužel jak jez "U Velryby" (v sobotu jsem se doslechl, že se tam říká i "U čůráka" - ale to by chtělo zveřejnit fotku celého díla, pak je to pochopitelné), tak i ten zmiňovaný jez "Pod lávkou" už svoje pomníčky mají. Na "Velrybě" se utopil rybář brodící řeku nad ním - uklouznul možná podobně jako ta žena v neděli, "Pod lávkou" utonul muž snažící se zachránit psa spadlého do řeky - takže jezy si nevybírají daň jen z vodáků. Události jsou ale staré tak 15-20 let, respektive já si je pamatuju jako hodně mladý.

Odpovědět

|_Re: Jez, Jirka Myslivec, vgb~volny.cz, 31.03.2005 8:40
Trošku si dovolím obhajovat alespoň některé konstruktéry. Konstruktér i když bude mít sebelepší nápad nebo snahu jak cestu přes jez učinit bezpečnější, tak pokud tato snaha bude dražší než udělat jez zabiják, nebude s takovým řešením 95% investorů souhlasit a zkrátka na to peníze nedá. Nic k tomu investora netlačí. Tady je úkol pro parlament nebo nějaké ministerstvo, aby se vytvořila příslušná vyhláška či zákon. Jenže ministerstvo nebo parlament...? Známe všichni čím se zabývají, tohle je prostě nezajímá z toho pro ně osobně nic nekouká, nikdo je k tomu netlačí. Příklad však v historii mají, jak už je psáno v předešlích příspěvcích, tak již naši feudální vládcové (dokonce myslím že už dávno před Rudolfem II, nařídil snad Václav IV. taková opatření, ale historik nejsem a je to úplně jedno kdo) nařídili, že v jezech se musí budovat vorové propusti. Zkrátka už tehdá platilo, že vodní tok nepatří jen jednomu využití.

Odpovědět

|_Re: Jez, Petr, 31.03.2005 8:53
Diskuse o tom, jak by měly vypadat jezy, je chválihodná. Nicméně pro změnu existuje jediná cesta - ne parlament, ne někdo zázračný, kdo za vodáky bude řešit jejich problémy. Vodáci si musí pomoci sami a to např. takto: založí se nějaké sdružení, či se přemluví nějaký vodácký existující svaz, a tento subjekt pak může vstupovat do stavebního řízení u nových staveb. Tam si může prosazovat své zájmy na výslednou podobu jezu. Je to podobné, jako ekologická sdružení, která blokují x let dostavbu dálnic.
Sice to píši velmi zjednodušeně, ale to je cesta pro ovlivnění stavby jezů. Legislativa na to je. Bohužel to nakonec skončí na tom, že vodáci se nedokáží domluvit a do něčeho takového se stejně nepustí.

Odpovědět

|_Re: Jez, Jirka Myslivec, 31.03.2005 9:27
Ano je to tak.

Odpovědět

|_Re: Jez, Ondra, 31.03.2005 9:43
Velmi výstižně napsáno, zájmy vodáků bychom měli hájit sami i když v těchto případech jde o nebezpečnost těchto staveb i pro ostatní, zejména děti, které mohou uklouznout a spadnout do řeky a záchrana v těchto případech je pro náhodného kolemjdoucího (i pokud má zkušenosti) nemožná. Je smutné, že si to neuvědomují i představitelé obcí.
V každém případě platí oznamovací povinnost o provádění stavby, kdy během určité doby je možno vznášet námitky a připomínky a kdy by bylo možno se svými požadavky do tohoto řízení vstoupit.
Těžko asi můžeme očekávat, že dnes někdo něco vyřeší tak, aby zohlednil všechna hlediska a nechá vypracovat komplexní trvalé řešení.

Odpovědět

|_Re: Jez, Česílko, 31.03.2005 14:12
Dnes se staví většinou jen jezy s pohyblivou horní konstrukcí-klapka, segment a pak co nejkratší vývar (pro určitý průtok může i ten nejkratší vývar stačit na utopení). Čím kratší vývar, tím větší válec pod jezem, víc se to vrací. Čím kratší vývar, tím míň zemních prací, materiálu a hlavně peněz. Takže souhlas s tím, že se přednostně postaví jez za menší prachy. Pohyblivá horní konstrukce proto, že se hýbá s hladinou hlavně kvůli elektrárně nebo závlahám, různý náhony apod. Tvar horní přepadový konstrukce ovlivňuje kapacitu toho jezu. Vždy jde o to převést co nejvíc vody při minimální hloubce (přepadový výšce) vody. To zaručí beztlakový a podtlakový přelivný plochy (křivky), proto se dělají "kolmé" jezy. Mezi paprskem a jezem je podtlak, voda je "přisávána" k jezu a proteče víc vody než u klasickýho "pozvolnýho" jezu s tlakovou plochou. Výsledkem je "kolmý" (podtlakový) jez. V kombinaci s vývarem (vana pod jezem, která končí záhozem nebo nějakým stupněm) je to potom jez zabiják. Stejná snaha dělat kolmý jezy (víc průtočný a třeba bez vrchní klapky) je pak i při rekonstrukcích těch starých. Souhlas s tím, že by neměl být problém udělat šlajsnu. Jenže to stojí peníze. A o těch to především je.

Odpovědět

doplnění, Jirka, j.hodic~quick.cz, 31.03.2005 7:00
Chtěl bych doplnit informace ke sjízdnosti jezů na tomto úseku Chrudimky: Za dobrého stavu (vdčt. Svídnice 60 - 70, tj. 8,5 - 12 cbm/s), kdy se nechá jet od hráze v.d. Křižanovice II. (Práčov) je bez problémů sjízdný šikmý jez ve Svídnici, šikmý jez v pravém rameni nad Slatiňany, dále přenést jez ve Slatiňanech u stadionu (ledolamy!!), pak je možno sjet šikmý jez v Presích. Po cca 200 následuje kolmý jez, kde se teď stalo popisované neštěstí. Za výše uvedeného průtoku na krytých lodích bez problémů jezdíme, válec není tak dlouhý (odjistit!! a udržet přímý směr). Pak je na začátku Chrudimi kolmý jez opět sjízdný a po cca 200 m je lávka a hned po ní následuje další kolmák (Velryba), který popisuje Petr. Přenést!! Je poměrně úzký a voda se vrací ze čtyř metrů! Po 300m je další kolmý vysoký jez, sjízdný. Odtud jedete ve vysoké navigaci a další kolmý jez (už mimo navigaci) je u rozbočení toku u letního kina - sjízdný. Poslední stupeň, sjízdný, je za mostem u lihovaru. Pak už připlouváte do parku, kde se každoročně pořádá odemykání Chrudimky. Úsek městem Chrudim je zajímavý a sjízdný od Velryby i za nižší vody (cca od 2 cbm/s) - někdy jezdíme na Mikuláše, to jsou pak všechny jezy sjízdné. Informace se týkají krytých lodí! Dobrou vodu!

Odpovědět

|_Re: doplnění, jirka, 31.03.2005 7:02
Sorry, Velryba je o 2 jezy výš.

Odpovědět

vykašlete se na jezy, Fikus, 31.03.2005 9:46
zajímavá debata, dávno mě napadala myšlenka proč se jezy staví tak jak se staví - zabijácké pasti, nehledě na vodáky, kteří do nich vjíždějí více méně schválně se taky jedná o normální lidi, vždyť stačí aby někdo na procházce kolem řeky uklouzl, spadl do vody a nemá šanci ..., jinak řikám, kašlete na jezy a radši je přeneste, kdo chce jezdit divokou vodu a't jezdí peřeje ..., největši blbost je, když někdo jede půl dne volej a pak si z nudy skoči zabijáckej jez

Odpovědět

|_Re: vykašlete se na jezy, , 31.03.2005 10:06
Souhlas Fikus,jez je nepřírodní překážka, která zabíjí.
Původní záměr byl zpomalit tok před obcí.Jezy za to ale nemůžou - byly určeny k tomu, aby lidi chránily , ne aby zabíjely.

Odpovědět

|_Re: vykašlete se na jezy, Čenda, 31.03.2005 12:02
Když potkám jez jako je tady na těch fotkách, tak neváhám a přenáším. Ale stavitelé jezů jsou asi značně krvelačné potvory, protože je stavějí pokud možno tak, aby se přenášely co nejblběji - ten vyfocený to ilustruje velmi názorně.

Odpovědět

|_Re: vykašlete se na jezy, kavol, 31.03.2005 14:32
jojo, jednoduchý schůdky v navigaci by stavbu asi nemístně prodražily, o přenášecí/přístupové plošince po straně ani nemluvě :-(

Odpovědět

Jezy, Mirek, 31.03.2005 14:46
Když jsem včera inicioval tuto debatu o jezech, bylo mi jasné to, co tu teď dvakrát zaznělo - nikdo je nestaví pro nás. Samozřejmě chtít v každém vodním díle propust je utopie, určitě by to stavbu hodně prodražilo. Ale možnost relativně pohodlně (nebo alespoň bezpečně) vystoupit a nastoupit není snad nijak nehorázný požadavek. Občas se na řekách s touto vymožeností setkáváme, namátkou mě napadá jez Jemčina (?) na Nežárce.
Jako partnera ministerstvu či poslancům pro případné jednání o úpravě legislativy si dokážu představit snad jedině Svaz kanoistiky, nejlépe ve spolupráci s Rybářským svazem. (Rybáři by mohli asi prosazovat propusti umožňující migraci ryb, ty pak bývají většinou i sjízdné - například jez v Oslavanech na Oslavce.) Ti rybáři mě napadli, když vidím, jaké zastání mají na ministerstvu zemědělství a v parlamentu myslivci, třeba spousta poslanců taky chodí na ryby.
Pěknou vodu!

Odpovědět

|_Re: Jezy, Česílko, 31.03.2005 15:02
Souhlasím s tím, že by mohl Svaz kanoistiky vyvinout nějakou aktivitu. Bylo by dobrý, aby byl účastníkem stavebního řízení. Ale nejvíc stejně asi záleží na stanovisku Povodí jako správce toku. Jestliže osvícený projektant dá řeč s rozumným hlavounem z Povodí, tak se dílo může podařit (třeba i bez legislativy). Je to hlavně o lidech. A taky o penězích :-(

Odpovědět

|_Re: Jezy, Jirka Myslivec, 31.03.2005 15:13
Česílko. Neházej všechnu špínu na projektanty. Oni hold můžou udělat jen to na co jim dá investor peníze. Může být sebeosvícenější, ale pokud investor nedá ani korunu navíc (a proč by ji dával pokud ho k tomu nikdo nepřinutí?) tak s tím projektant prostě nic nenadělá. Vím to z vlastní zkušenosti, projektant jsem i když ne vodních děl, ale investoři jsou všude stejní. Velmi často o něčem přesvědčuji, ale většina investorů prostě rozumí jen a jen řeči čísel a rychlosti výnosu.

Odpovědět

|_Re: Jezy, Česílko, 31.03.2005 15:55
Na nikoho špínu neházím. Projektanti za to vlastně vůbec nemůžou, protože na škole se učí JENOM kolmý jezy. Okrajově se zmíní starý typy, který nevyhovují dnešním požadavkům atd. Máš normu na klapky a vývary, ne na šlajsny. A s těma penězma souhlasím, o tom už jsem psal. Jasně, že by bylo bezvadný mít krásný, pevný, pozvolný, kamenný jezy s douhým jazykem bez vývařiště. A možná to je i sen mnoha projektantů, jenže nakonec to rozhodnou prachy. Ale to už se opakuju. Existuje norma na rybí přechody, která udává rozměry betonovýho koryta, přepážek, sklonu atd. pro určitý druhy ryb. Když se to udělá dobře, bude to fungovat. Ale jde to i jinak. Sice ne všude, ale třeba na horní Vltavě nebo na jezu na Čeňkově pile. Tam taky mohly udělat betonový koryto v břehu, vedle jezu. Naštěstí byl Park tak osvícený, že prosadil výstavbu balvanitých skluzů, který taky fungují, vypadá to podstatně líp a turista si ani nevšimne, že je to umělá peřej pro rybičky. Všechno jde, když se chce... Ale hlavně na to musiš sehnat peníze :-)

Odpovědět

|_Re: Jezy, Jirka Myslivec, 31.03.2005 15:08
Mirku jen připomenu co nahoře píše Petr. Dnes na to legislativa je, není třeba vytvářet novou. Jez prochází povolením ve správním řízením. Účastníky správního řízení jsou všichni jejichž práva mohou být dotčena a také občanská sdružení. Nevím zda do této kategorie patří Svaz kanoistiky či jiné podobné svazy, záleží jak je svaz registrován na MV ČR. Takové občanské sdružení může v rámci správního řízení vznášet požadavky. V podstatě takouvou činost dnes a denně vidíme u ekologů (i když někdy u jejich činosti skřípu zubama).

Odpovědět

|_Re: Jezy, kavol, 31.03.2005 23:31
auuu ... rybáře ne ...

na Ohři v Lokti je krásně splavná "retardérka", jejíž splouvání je ovšem zakázáno, jelikož to přece není propust, ale "rybí přechod"

na Jihlavě v Třebíči pod zámkem je vakový jez, pro který byla projektována "sportovní propust", od projektu se ovšem upustilo ve prospěch "rybího přechodu", který je imho (ze břehu, nejel jsem to) pro klasickou laminátku za většiny stavů nesplavný (a schůdky na přenášení pochopitelně chybí)

jistě by se toho našlo víc (asi nemá cenu zmiňovat story jako rozseknutá ruka od háčku, neb jistý talent nebyl schopen počkat s nadhozem, než projedeme)

na ryby jsem kdysi chodil ... existuje jistá skupina "osvícených" rybářů, ale mám dojem, že pro většinu je vodák smrtelným nepřítelem, kterému je třeba škodit, jak jen lze (bez ohledu na to, jestli je to "vodák" - německé prase na Vltavě nebo Vodák - ohleduplný říční vlk v končinách negativními dopady turistického ruchu nedotčených)

Odpovědět

V jezech chyba není, , 31.03.2005 18:02
Chyba je v lidech. Sjetí jezu nepřináší nic z vodácko-sportovního hlediska.Ani 50 kurzů vodní záchrany nepomůže,pokud nedokážeme objektivně zhodnotit riziko sjetí ( skočení) jezu.Jsou jezy pod kterými se za nízkého stavu vody koupou děti, ale ale už za malého zvýšení průtoku se z těchto jezů stávají smrťáky ( např. Radošov, Tuhnice,Dráchov, Herbertov aj.).
Přenést takto označený jez není ostuda ani pro vodáka, který je schopný jet bez problémů i na WW V.I kdyby tam bylo 100 zákazů a pomníčků, stejně to vždycky někdo pojede!:-(
Ale vodácké servery se fotkami se bohužel sjížďěním nebezpečných jezů jen hemží...

Odpovědět

|_Re: V jezech chyba není, Mirek, 31.03.2005 21:37
Monte, to už se debata stáčí zase jinam. Já myslím, že to, co pro mě je smrtelnou pastí, může být pro někoho jiného skvělým povyražením. Nijak neodsuzuju ty, kteří sjíždějí místa, která já pozoruju ze břehu se sevřeným zadkem, teda když vidím, že na to mají. Jiná věc je, že řeky jsou plný různejch pošuků, kteří by asi neměli jezdit ani na rybníce.
Pro ilustraci ještě jeden zážitek z počátku devadesátejch let. Objevovali jsme tehdy poprvé Salzu a okolí a zajeli se podívat taky k Enži. Jak se ten úsek jmenuje už dneska nevím, bylo to pár kiláků na nějakou přehradou. My jsme nasedali pod tou peřejí pod jakýmsi mostem, odkud už byla až po tu přehradu řeka stravitelná i pro nás, alpské začátečníky (to pro ty, co se tam vyznají a asi tuší o kterém místě píšu). No tak v té peřeji nad mostem byl balvan jak kráva, za ním neskutečná žumpa propěněný vody. Zírali jsme na ni ze břehu s vodevřenejma hubama, snažili se vyčíst, kudy z toho voda odtéká a navzájem se děsili, jaká to musí být hrůza do toho zahučet. Pak jsme v kempu našli plakát, zvoucí na příští den na noční rodeošou, podle plánku jsme naznali, že to bude někde tam. Vyrazili jsme po setmění. Kolem zmiňované peřeje byly rozestavěný reflektory, techno (či co) z repráků přeřvávalo hukot vody, břehy obsypaný divákama. No a po vodě se pohybovali všelijací potetovaní, různobarevní (vlasy a oblečením, né kůží) pačesáči s takovou samozřejmostí že jsme čuměli podruhé. Na bodovaném úseku předvedli své figury a pro pobavení diváků vesele skákali do té žumpy, po nekonečnejch vteřinách je to vyplivlo, no za chvíli to i nám přišlo úplně normální.
Celým svým obsáhlým blábolením chci ilustrovat myšlenku, že měřítkem pro posuzování šílenosti ostatních vodáků nejsou moje schopnosti, ale jenom jejich.

Odpovědět

Nejen vodáci, Honza, 08.04.2005 15:27
Nejsem si jist, že jakýkoliv svaz vodáků bude schopen protlačit stavbu "slušných" jezů. Myslím, že mnohem lepší by bylo jít na to přes OBCE - ve schvalovacím řízení jim oznámit, že právě budovaný jez je - kromě nebezpečnosti pro vodáky - nebezpečný PRO BĚŽNÉ OBYVATELSTVO. Takže můžou počítat s tím, že až se tam budou koupat děti, tak hrozí nebezpečí, že tam zůstanou. A rodiče se budou ptát - kdo za to může.
V Brně je jeden proslulý jez na Riviéře (Svratka), kde je hromada cedulí "zákaz vstupu". A samozřejmě Svitava, kde některé jezy by asi při vyšší vodě nepustili ani zkušené vodáky.

Odpovědět