| Diskuse nad článkem |
Dobrá práce, wolejoffka, 22.12.2014 15:49Tak abych tu jen neprudil - za suchý i nebezpečný jezy, kluci, díky !!! Odpovědět
|
|_Re: Dobrá práce, Medák, 22.12.2014 20:58Co napsat víc než .... DĚKUJI!. Odpovědět
|
Držím palce, Vladimír, 22.12.2014 21:51Velice dobrá práce. Kde na to berete tu energii? Kéž dojdete dobrou odměnu...  Odpovědět
|
|_Re: Držím palce, Ešus, psalek~jagacz.com, 23.12.2014 8:50Tou největší odměnou je prosté díky. A taky další odměnou je to, že se vodákům začíná zvedat sebevědomí, že začínají věřit, že právo je i na jejich straně. I když se to někdy nepovede k naší spokojenosti, tak úřady najednou zjišťují, že prostě je tu někdo, kdo se nebojí ozvat. Čím víc vás bude na místní úrovni, tím víc se toho podaří dotáhnout do konce. To není jen o Ešusovi, Petrovi a Luborovi, to je o NÁS, o vodácích. Tak ať nám v roce 2015 šplouchá voda přes palubu a ne na majáku. Ahoj Ešus Odpovědět
|
|_Re: Držím palce, Aleš N., 23.12.2014 13:33Jj, je to spousta práce, ale výsledky přichází, díky ! Je skvělé, že neztrácíte morál, dovedu si představit, že to člověk někdy cítí jako boj s větrnými mlýny. Určitě se budu snažit znovu průběžně zapojovat, fotit a posílat, co potkám. Vodáci sobě ! Díky Odpovědět
|
|_Re: Držím palce, Klasik, 23.12.2014 17:58Napsal jsi to přesně ... včetně termínu "větrný mlýn" i "národ sobě". To heslo "Vodáci sobě" je třeba říkat hodně nahlas a často. Je nás hodně. Necháme se přitom pár lidma utlačovat jako ovce. Někdy by stálo za to spočítat, kolik lidí se tam na tom pakuje. Ono jich tolik totiž nebude. Možná kdyby každý kdo plánuje, že potáhne třeba přes Beroun zavolal na správné číslo, jestli je už šupna zpět a potom když projede, tak znovu ... třeba by to mělo efekt. Stačí dvě čísla uvést u jezu (majitel, inspekce ŽP, vodoprávní úřad). Nebo občas poslat rekomando ... to stání na poště mám taky rád. Kdyby každý desátý poslal dopis do vlastních rukou na domácí adresu jednatele majitele MVE, tak vystojí na poště dolík. Ešusi, Lubore a Petře dík. Ešusi je málo lidí, za kterými je vidět tolik aktivity jako za tebou. I když můj "větrný mlýn" stále stojí, přesto máte moji podporu a velkou úctu. Ahoj Klasik  Odpovědět
|
|_Re: Držím palce, Márty, 23.12.2014 18:02Kluci díky!!! v neděli jsem jel přes Beroun a šupna se válí v řece...  Odpovědět
|
|_Re: Držím palce, Had, 23.12.2014 18:40Dobrá práce panove za me taky velkej dik a pěkný vánoce:) Had Odpovědět
|
Jak fotit a měřit?, Pavel, pavel.cech~email.cz, 23.12.2014 23:24AHOJ! Chvála této čochtanulibé činnosti. Mám pár dotazů, abychom mohli všichni přiložit ruku k dílu co nejefektivněji: Jak nejlépe fotit podezřelý stav a jak se přesně měří výška vody a kde přesně? (prosím náčrtek, či ukázkové foto měření) teď bude k výbavě bdělého vodáka patřit krom foťáku i pravítko :) Odpovědět
|
|_Re: Jak fotit a měřit?, Klasik, 24.12.2014 13:30Dobrá otázka. Ono to měření si stejně musí provést úředník při kontrole, jinak mu nevěří. Ale abyste alespoň tušili o co jde a zbytečně nevyvolávali paniku (i když ... ono ji asi není nikdy dost). Měří se rozdíl mezi konstrukcí jezu a hladinou ustálenou nad jezem. Zvláště u širších jezů je v tom velký rozdíl a se stoupající rychlostí na konstrukci jezu hladina padá (ztráty, změna režimu proudění ...). Takže pravítko nestačí. Nad každým odběrem by měla být standardní vodoměrná lať s určenou hladinou (většinou není vyznačena) a tu to chce fotit. Často se provozovatel ji snaží osadit tak, aby téměř fotit nešla a bohužel i vodoprávní úřad často raději tuto hodnotu neuvádí ani v rozhodnutí, ale lze dle fixní latě vždy dodatečně doměřit. Hlavně evidujte přesný datum a čas, automatika MVE dělá divy. Viz můj neuměle načrtnutý obrázek http://hosting.pilsfree.net/js... Odpovědět
|
|_Re: Jak fotit a měřit?, Aleš N., 25.12.2014 8:06Aha, díky za obrázek, něco podobného jsem tušil, ale nevěděl jsem, kde přesně případně měřit. To je předpokládám případ, kdy není nainstalovaná vodoměrná lať ? A co když tam je, ale je v místě, kde již není hladina H1, ale klesá podobně jako na obrázku ? Měří se pak výška hladiny v místě latě nebo také vztáhnout k H1 ? Díky Odpovědět
|
|_Re: Jak fotit a měřit?, Klasik, 25.12.2014 13:57Nikdy jsem to tak neviděl (nebo si to neuvědomuju). Vždy jsem ji viděl osazenou tak, aby měřila tu správnou hladinu. Odpovědět
|
|
|
|_Re: Jak fotit a měřit?, Lubor, 25.12.2014 20:29Ahoj Klasiku, nějak se mi nezdá, že by ten rozdíl měl být větší u širších jezů. Pokud bude stejný profil a poteče stejná délková hustota (Qr= V/t/šířka jezu), pak na šířce jezu nezáleží. Pokud bude stejný celkový průtok (Q = V/t), tak když si k té rovnici kontinuity, co tam máš, přidám Bernoulliho rovnici, tak aspoň kvalitativně vidím, že větší průtok Qr na jednotce délky koruny u užšího jezu musí mít větší absolutní rozdíl hladin nad jezem, kde je velmi nízká rychlost, a na hraně. Nechci tě chytat za slovo, ale coby paradoxně nadšenec pro staré mlynářství a nyní i posuzovatel v NJ/SJ zkoumám různé profily a šířky jezů i z historického pohledu. Právě staré mlýny měly velmi široké jezy a kvůli menšímu absolutnímu Qr mnohem méně rozkolísané hladiny a tím pádem byly jezy principiálně bezpečnější a méně vymílaly dno při vyšších stavech i bez hlubokých vývarů. Energie na jednotku délky je nepřímo úměrná šířce při stejném celkovém průtoku, protože celková energie je stejná nezávisle na šířce, daná jen průtokem a výškou (nepočítám ztrátu na desce, ale ta je naopak příznivější pro širší jez). Proto mi vychází rychlost stejná a tím stejné RELATIVNÍ zmenšení průřezu mezi S1 a S2 na tvém obrázku pro všechny šířky jezu. Když je relativní stejné, je u vyššího S2 na užším jezu i větší úbytek mezi S1a S2 a tím i rozdíl hladin. Nejsem vodař, možná jsem na něco zapomněl, ale pokud je to správně, měli to naši pradědové zmáknuté dobře po všech stránkách. Odpovědět
|
|_Re: Jak fotit a měřit?, Klasik, 25.12.2014 22:06Ahoj Lubore, problém (a to máš pravdu) je termín šířka jezu. Měl jsem vhodněji napsat šířka koruny jezu ... i když i to může někoho zmást. Uvažuji stavařsky, tj. jez je stavba s jedním výrazně dlouhým rozměrem=délkou, šířkou a výškou. Šířkou jezu jsem tedy myslel šířku koruny jezu, tj. rozměrem konstrukce přelivné hrany ve směru proudění vody. Viz. aplikace Bernouliho rovnice obvykle popsaná jako přepad přes širokou korunu. Celé to je většinou jen aplikace rovnice kontinuity a Bernouliho. Teorie popsána třeba zde http://hydraulika.fsv.cvut.cz/... Pradědkové to měli zmáknuté přesně jak píšeš. Ono to zrychlení proudění a následná eroze byla menší na delším jezu. I proto (důvodů je víc) ty dlouhé jezy vedené šikmo na podélnou osu toku a lomené jezy (jako extrém mě napadá třeba Bath http://www.reggie.net/photo.ph... ). AHoj Klasik Odpovědět
|
|_Re: Jak fotit a měřit?, Lubor, 25.12.2014 23:17Ahoj, díky za materiál, perfekt! Já jsem taky myslel délku přelivné hrany. V těch rovnicích pro různé přepady je vždycky Q úměrné b, to je jasné, a h^3/2. Pro stejný průtok Q rozlitý na větší b se h sníží podle (h = ... b^-2/3), takže s rostoucím b to h klesá, a tím pádem ty rozdíly h1 a h2 jsou menší a ne větší pro širší jez = delší přelivnou hranu. Asi chápu, jak jsi to myslel, ono to neklesá jako h^-1, ale pomaleji, takže dvakrát širší jez má vyšší než očekávanou poloviční výšku přelivu při stejném Q. Ještě mě zaujalo, jestli na str 9 ten obrázek říká, že v 3násobku výšky hladiny nad přelivem se už dá předpokládat zhruba horní hladina? To by zodpovídalo to, nač se tady kluci ptali. Odpovědět
|
|_Re: Jak fotit a měřit?, Klasik, 26.12.2014 0:05:) ... jo a ne. To bude mít opět víc faktorů. Obrázek platí pro daný typ přelivu (ostrá hrana) a i tam se říká "ve víc než trojnásobku". V praxi je takový jez vetšinou jen pohyblivý (třeba klapka) a skutečnost pevných jezů bude různě jiná. Při malých přelivných výškách to budou často malé vzdálenosti, ale oko to mate. Je to spíš na nivelační stroj. Proto považuji za důležité se spíš držet té latě. Postupně se doufám objeví všude a v ideálním případě budou v rozhodnutích úřadu kontrolním a zároveň kontrolovatelným bodem. Odpovědět
|
|_Re: Jak fotit a měřit?, Aleš N., 26.12.2014 11:01Ahoj, spousta zajímavých informací v odkazu, pro odborníky nebo studium v klidu doma, ale v praxi v terénu si nedovedu mnou laikem provádět v tom smyslu nějaká přesná měření  . V praxi tedy pro naši laickou kontrolu zbývá držet se té latě nebo značky MZP, kterou jsem viděl třeba na Radbuze na jezu Pančava řkm 33,1. Nebo samozřejmě suchý jez (i když se z něj nemusí nutně úplně prášit), poznáme asi všichni a pak fotit a posílat...  Odpovědět
|
|_Re: Jak fotit a měřit?, Petr, 26.12.2014 11:25Naší snahou v rámci projektu je právě osazení vodočetné latě na korunu jezu, aby mohlo být snáze indentifikovatelné, jestli jez splňuje podmínky MZP. Laik to nemá možnost jak zjistit a často se stává, že nás úřady omítají s tím, že z fotografie není možné posoudit nedodržování MZP a tudíž je vše v pořádku. A to je třeba jez skoro suchý. Na Sázavě by se měly vodočetné latě snad osazovat. Uvidíme, jak to bude u ostatních řek. Odpovědět
|
|_Re: Jak fotit a měřit?, Klasik, 26.12.2014 13:07Na obranu úřadů ( že zrovna já ...) musím říct, že na většině nových a upravovaných jezech se ta lať objevuje rovnou i bez nátlaku. Ještě složitější případ jsou pohyblivé jezy, kde pouhá lať nad jezem nestačía je třeba hlídat více ukazatelů nebo měrný profil pod jezem, ale to je nad rámec diskuze. Druhá věc je, že nevíme kolik má ta lať ukazovat a často ani v rozhodutích to není. Tento údaj získat a zveřejnit by bylo významným přínosem. Stejně tak by bylo přínosem zveřejnit a postupně doplňovat seznam jezů, které mají v rozhodnutí něco pro nás (propust, šupna, ...). Často se při kolaudaci udělá čárka "splněno" a dál se o to nikdo nestará. Přitom uzavřením, demontáží či jen běžným provozním poškozením dojde ke stavu, kdy není plněno rozhodnutí a tudíž bychom měli vyžadovat nápravu (třeba možná i ta šupna v Berouně ... ). Jenže tohle za nás nikdo jiný neudělá a úřad již vůbec ne. Odpovědět
|
|_Re: Jak fotit a měřit?, Lubor, 26.12.2014 15:02Tak tohle si přesně myslím taky. Možná jsem úplný idealista, ale jako úplně optimální řešení vidím na vodácky splavných řekách snížení hrany přelivu v šířce zruba 1-2 m, kterým by i při suchém jezu tekl právě ten předepsaný průtok. To by se kontrolovalo úplně v pohodě. Stejně jako u nebezpečných jezů vidím jako cíl úpravu podjezí a nebo u nových jezů projekty příznivější k lidem, kteří se tam z libovolného důvodu dostanou a zabezpečení různými podkovami a lany vidím jako kompromis a ne jako ideál bezpečnosti. Odpovědět
|
|_Re: Jak fotit a měřit?, Pavel, 27.12.2014 11:00Ano, když bude část jezu udělána pro sjezd, bude to fajn, ale když pak dál bude kilometr sucha, než se vrátí voda z náhonu, nebude to ještě to pravé ořechové. Odpovědět
|
|
|
Problém, Střelec, 05.01.2015 11:01Je tu ještě jeden problém - a prasárna trapičů elektrárenských. A sice, že odvedou všechnu vodu náhonem a ta pak vytéká prakticky bez užitku z přepadu před elektrárnou. Někdy všechna (nemele se), jindy i víc jak polovina (turbína to nepobere). Řeka je pak suchá, i když je vody dostatek. Odpovědět
|
|_Re: Problém, Ešus , psalek~jagacz.com, 05.01.2015 14:26Proto jsem v listopadu udělal kontrolní výjezd na některé jezy, a poslal na příslušné odbory životního prostředí naše upozornění včetně dokumentací. U většiny jezů by stačilo, aby daný MZP tekl šlajsnou, jejíž šíře by se zúžila na polovinu, třeba na 3 m, ale do toho mzatím nikdo, pokud se nebude jedant o rekonstrukci jezu, nepůjde. Třeba v Městečku se chystá rekonstrukce jezu , kde naše požadavky budou zohledněny a bude tam sjízdná sportovní propust. protože dostáváme postupúně od povodí jezy k vyjádření, tak se snad bude situace postupně lepšit v náš prospěch. Nicméně to, zda majitelé MVE dodržují stanovené průtoky je věcí, kterou může každý z nás změnit tím , že to nehodí za hlavu a zkusí se ozvat. Máme na to právo a leckdy dle zákonů i právo na své straně. Ešus Odpovědět
|