Re: smutné čteníAhoj Eki
vždycky je to smutné čtení. Proto s Petrem už 11 let bojujeme za zvýšení bezpečnosti na vodě, proto jsme i proti alkoholu na vodě, proto upozorňujeme lidi na nebezpečí na řece, proto necháváme osadit jezy cedulemi, záchrannými prvky atd.
Jenže bohužel neumíme lidi naučit úctě k řece, neumíme je naučit, že řeku si nekoupili společně s raftem, ale že jí musí slyšet, vidět a cítit. Teprve pak se řeka stane kamarádkou, která si z vodáka občas vystřelí, občas si s ním zalaškuje.
Proto učím děcka jezdit na divoké vodě, proto s nimi nacvičujeme plavání a záchranu na slalomových kanálech. Každý člověk, co jede na vodu, by si měl zkusit ve stejné obtížnosti na bezpečném místě na řece chvilku zaplavat, aby tušil, co voda umí. V létě budeme mít zase náš výcvikový tábor nad Hubertusem na Ohři. každý den dopoledne jsem tam na 3 hodiny na tréninku. Co tam vidíme při průjezdu peřejkou WW1, maximálně 1+, to vydá na román, z části komedie , z části tragédie.
Čus Ešus |
smutné čteníAhoj a dík za často smutné, ale zajímavé informace  . Co se může stát a jak to řeší hasiči. Možná by bylo vhodné navázat článek na seriál obdobných článků z minulých let. |