Raft.cz

Tisk z adresy https://www.raft.cz/Clanek-Pradedecek-na-vode-1930.aspx?ID_clanku=2167
Půjčovna lodí Otava tour

Pradědeček na vodě 1930

článek ze seriálu: Za starých časů | uveřejněno dne: 03.02.2020 | popisované řeky: Lužnice, Nežárka, Vltava, Nová řeka

Ahoj, třeba se vám při plánování nového vodáckého roku 2020 bude pro inspiraci hodit pár retrofotek a retroreportáž, kam se jezdilo na vodu před devadesáti lety.

Můj pradědeček Josef se bavil různě, mimo jiné byl vášnivý vodák. Kánoi měl uskladněnou v loděnici v Praze – Braníku. Tam byla základna Klubu československých turistů, Kroužku vodních turistů (KTV), pokračovatelem je dnešní TJ Kotva Braník. Pradědeček ve volných chvílích nejčastěji koníčkoval (táhl na šňůře) svou loď proti proudu po Vltavě, často k trempské osadě a vodácké hospůdce Libřice naproti Davli a pak to splul zpět. Tak podle fotek začal i jeho vodácký rok 1930.

Hospůdka Libřice a kánoe k sobě patřily
Hospůdka Libřice a kánoe k sobě patřily

Pradědeček skládal i vodácké a trempské písničky. Ve „Štěchovických ohlasech písní českých“ napsal o tehdy velmi populárním koníčkování (v současnosti aktivitě poněkud nepochopitelné) následující písničkový textík:

Romance o jeptišce coby sportgirl

Koníčkovala jeptiška
z řádu svatého Františka
a provaz měla kolem těla,
aby jí ruka nebrněla.

Modlila se: „Františku,
chraň svoji malou jeptišku!
Ať se mi nic nepřihodí,
vždyť koníčkuji s cizí lodí.“

Na Velikonoce dali podle fotek plavbu z Českých Budějovic do Červené. Na Letoštickém jezu (nyní pod hladinou nádrže Orlík), kde popováželi kánoi na voru, to pěkně cákalo.

Na Letoštickém jezu to na voru dost cákalo 1930
Na Letoštickém jezu to na voru dost cákalo 1930

Když už měli kánoe v Červené (na Vltavě u Písku), tak následně uskutečnili 26. až 28. dubna 1930 splutí Vltavy z Červené do Prahy. Momentky z výpravy jsou na následujících fotkách:

Táboření 1930 a oblíbená vodácká restaurace Žďákov
Táboření 1930 a oblíbená vodácká restaurace Žďákov

Část volna taky pravidelně trávili na Sejcích – tábornickém ostrově na Vltavě nad ústím Mastníku. Hlavní koryto Vltavy leželo na levé straně ostrova (snad je to trochu patrné z následující fotky, lepší se mi bohužel zatím nepodařilo najít).

Sejcký ostrov z nadhledu je vlevo od hlavního koryta Vltavy
Sejcký ostrov z nadhledu je vlevo od hlavního koryta Vltavy

Jedna z četných fotek ze Sejckého ostrova byla babičkou popsána „Němci na Sejcích“. Němců tehdy byly v Česku 3 miliony, v Německu mnohonásobně více. Je to jediný takovýto zápis, české a německé vodáctvo se vzájemně většinou příliš nekamarádilo.

Němci na Sejcích 1930
Němci na Sejcích 1930

V červnu a červenci 1930 pobýval pradědeček se svou lodí a rodinou na chajdě u Staňkovského rybníka na Koštěnickém potoce v Jižních Čechách. Písčité pláže, hluboké borovicové lesy a plavby kánoí poskytly potřebný relax.

Na Staňkovském rybníce 1930
Na Staňkovském rybníce 1930

Z nedalekého Chlumu u Třeboně spluli pak od 20. srpna do 2. září 1930 do Prahy. Trasa vedla z  řeky Lužnice po Nové řece a Nežárce.

Kánoe na Nové řece a Nežárce 1930
Kánoe na Nové řece a Nežárce 1930

A pak dál po spojené Lužnici, přes Dráchov, Tábor, Příběnice ...

Lužnice u Příběnic 1930
Lužnice u Příběnic 1930


Jez Dobronice 1930
Jez Dobronice 1930

Odtud známou Vltavou až do Prahy.

Tábořiště u Vltavy pod Zvíkovem 1930
Tábořiště u Vltavy pod Zvíkovem 1930

Obdobně, jako je to dneska virtuálně na raft.cz do Vodáckého zápisníku, zapisovali si členové Klubu svoje plavby i tehdy, ovšem materializovaně - na papírové karty. Pěkná, materializovaná, pak byla i plaketa s vyrytým počtem splutých kilometrů za daný rok v nóbl krabičce, kterou dostávali ti nejlepší.

Pradědečkova bronzová plaketa k roku 1930
Pradědečkova bronzová plaketa k roku 1930

Ten motiv stanu a kánoe na plaketě je mi nějak povědomý ...
Z plakety lze vyčíst, že pradědeček za rok 1930 splul 1031 kilometrů. To je myslím, na jeho tehdejších 45 let, slušný výkon. Třeba o 88 let později - v roce 2018 by se s ním na TOP žebříčku raft.cz umístil na šestém místě. Ano, měl to snazší tím, že tehdy neexistovaly velké přehrady, ale na druhou stranu nebyly ani volné soboty a další vymoženosti.

Jeho na fotkách (karty bohužel vzala z Braníka velká voda) zaznamenaných splutých toků za rok 1930 bylo pouze pět – Vltava, pak dlouho nic, Lužnice, Nová řeka, Nežárka a Koštěnický potok. Pradědeček prostě nebyl žádný Vojta ani Ivis.

Ahoj Eki




Diskuse nad článkem
..., HH, 03.02.2020 9:42
| Re: Lužnice kontra Lužnice, HH, 03.02.2020 15:26
Doprava , Vladimír, 03.02.2020 11:27
| Re: Doprava , Eki, 03.02.2020 11:53
Opět krásné pohlazení ..., Klasik, 03.02.2020 15:37
| Re: Opět krásné pohlazení ..., Medák, 04.02.2020 15:09
| Re: Opět krásné pohlazení ..., Medák, 04.02.2020 15:11
| Re: Opět krásné pohlazení ..., Medák, 04.02.2020 20:54
| Re: Opět krásné pohlazení ..., Václav, 05.02.2020 9:57
| Historie, Eki, 05.02.2020 10:20
| Re: Historie, Lasička, 05.02.2020 11:15
| Re: Opět krásné pohlazení ..., Medák , 06.02.2020 14:59
| Re: Opět krásné pohlazení ..., Medák, 07.02.2020 10:08
Přeštice, Střelec, 10.02.2020 11:20
| Re: Přeštice, Eki, 11.02.2020 9:26
| Re: Přeštice, Střelec, 11.02.2020 20:22
poslední(?) vorař, Střelec, 14.02.2020 6:04
 
 


Facebook Facebook   RSS - články a novinky RSS 2.0 Email na redakci serveru raft.cz Chcete psát články pro raft.cz? Trička a mikiny raft.cz O raft.cz
Uvedené texty mají pouze informativní charakter. Vodácký sport je potencionálně nebezpečný a vždy je nutné posoudit zobrazené informace dle aktuální situace.