| Diskuse nad článkem |
Re: vybavení, jozka, 08.09.2019 22:01:54Nekdy v pulce osmdesatek zkousel jeden znamej domaci vyrobu neoprenovy sprajdy. No... domaci... on byl chemik, v laborce mel kdeco k ruce a tak to nejak zbastlil. Pamatuju si jeden kus co prinesl (jestli jich udelal vic nevim), ten vypadal pouzitelne, jen byla vrstva gumy dost nestejnomerna. A casem (cca rok) se ukazalo, ze i dost nestala. Odpovědět
|
Re: vybavení, Vojta, 08.09.2019 12:26:10No jo, problém budou obrázky. Ale jinak je to dost jednoduchý. Začal laminát a dělala se v prvé řadě kopyta, upravovaly se formy slalomek, stahovaly se formy z dovezených lodí. A na druhý straně se naše turistický lodě (zvlášť kajaky) dobře prodávaly (teda ven), protože byly o dost levnější, když jsi postavil loď za pětikilo, tak to bylo spíš dražší. Pádla byla převážně dřevěná, několik výrobců (dokonce oficiálních), ale leckdo si vyráběl spádlo sám. Oblečení se šilo doma,stejně jako plovačky, podle obrázků ze západu. Známá byla vodácká výrobna tzv. "gumita" v Pze 7, Schnirchova 27. Pak přišel oblek Jaromír a další vychytávky, místo vest Čochtan z polystyrenu přicházely další typy. Neopren byl drahej, ale Alois Sáha v Gotwaldově (tehdá to holt nebyl Zlín) je šil z dřevoprenu, bylo to jak u krejčího, absolvoval jsem dvě zkoušky v průběhu šití. Boty se používali nejlépe vojenský kecky, igelitovej pytlík a vlněnýn ponožky. Rukavice elektrikářský a v nich zase vlna, "jégrovo" prádlo taky fungovalo dobře a "šetlendská" vlna na svetrech taky. Pak se přece jen uvolňovalo a Hedva, Fatra, Gumotex atd. prodávaly přebytky technických tkanin a opět se šilo doma, spacáky ve vaně, aby nebylo peří i v hrncích v kuchyni. Problém jsou asi opravdu ty fotky. V. Odpovědět
|
|
|
vybavení, Střelec, 06.09.2019 9:09:23Když koukam na ty fotky, tak přemejšlim o článku na téma tehdy dostupnýho vybavení (cca 1970-1990). Bohužel obrazově zdokumentovat můžu jen základní typy vest... Odpovědět
|
Re: To byly časy, Český Honza, 06.09.2019 8:17:54Ty lodě koníčkovali koníčci, břehy řek na to byly upravovány (potahové stezky vydlážděné kameny; dneska se jejich zbytky polévají asfaltem, aby to nedrncalo inline bruslařům) a byly systémy na protahování šífů propustí jezu zdola nahoru. Odpovědět
|
Re: To byly časy, Monte, 05.09.2019 21:43:08Lodě se koníčkovaly proti proudu Vltavy dávno už při stavbě Prahy...(dolů po proudu se vozil stavební kámen ...!:-) Odpovědět
|
Re: To byly časy, HH, 05.09.2019 5:58:10Převáděl - tuhle drobnou zlomyslnost, kterou mi provedly automatické opravy, jsem přehlédl. Odpovědět
|
Re: To byly časy, HH, 05.09.2019 0:06:48No já byl na vodě poprvé v osmašedesátém na Hronu, to mi bylo šest. O rok později si táta koupil laminátovou vertexku a pokřtili jsme ji na Vláře jménem Donald. V létě zatímco maminka zůstala doma v požehnaném stavu, mě vzal na Nežárku z JindraHradce a pak na Lužnici, kam se rád vracím dodnes. Převoz z Novosedel na Starou řeku nám zajistil načerno strejda s družstevním traktorem v časných ranních hodinách přes les. Konspirace jak kdyby nás předváděl Král Šumavy za hranice. U příbuzných jsme pak jednu noc přespali a mě najednou táta přišel vytáhnout z pelechu, že to musím vidět - Američané právě k přistávají na Měsíci! Jo TO teprv byly časy... A i to je pořád ještě houby proti tomu, když se za první republiky lodě koníčkovaly z Prahy proti proudu Vltavy, aby si za odměnu pak vodák mohl šplouchnout pádlem. Jsme dnes už dost rozežraní, přiznejme si to. Proto mě každá zkazka z dob vodáckého dávnověku fascinuje víc než Pán prstenů. Byly to heroické časy, když ještě ani žádné kilometráže nebyly a sjezd třeba takového Koštěnického potoka byl skutečnou výpravou do neznáma. Klobouk dolů a hlubokosklon. A ten přejezd z Rakous, to muselo být taky dobrodrůžo už předem při krocení úředního šimla. Story o celním odbavení z lodi je kouzelná, fakt lituju, že jsem nebyl u toho. Odpovědět
|
To byly časy, Saša, 04.09.2019 21:53:59Hergot, to byly časy. Vlastně ani už nevím, jestli jsem dal svoji první řeku (Vltavu) jako 15-ti letý v roce 1990, nebo až jako 16-ti letý v roce 1991... Odpovědět
|
Re: Porevoluční Lužnice z Rako, Eki, 04.09.2019 16:53:26Ahoj Zbyňku, bezvadné, dobře, že jsi to sem dal.  Odpovědět
|
Re: Významný jez Gmünd, Eki, 04.09.2019 16:52:44No, Vitorazsko bylo tak na pomezí, nejdřív české, ale od bitvy na Moravském poli patřilo k Rakousku. Rozdělilo se až po 1. světové na československou a rakouskou část (železnice více ve prospěch Československa, než by bylo jazykově příslušné). Když jsem onehdá jel přes Gmuend, marně jsem hledal směr Velenice a na jedné rozhledně byla celá česká část výhledu bez popisků, asi se s tou ztrátou ještě nesmířili...  Odpovědět
|
Re: Významný jez Gmünd, Zbyněk, 04.09.2019 10:50:58Dík za geologický exkurz, my laici jsme měli za pachatele ledovec. Zbyněk Odpovědět
|
..., HH, 04.09.2019 9:43:38Kluci, děláte mi teď samou radost. Jednak jsou to teď články jeden lepší jak druhý, ale i postřehy v diskusi jsou zasvěcené a člověk se dozví řadu zajímavých souvislostí. A v neposlední řadě taky musím pochválit, že i po jazykové stránce by se nejeden novinář měl na raft.cz čemu přiučit. Potěšilo mě to - a teď se můžu jít se zpěvem na rtech zapojit do pracovního procesu a budovatelského úsilí. Odpovědět
|
Významný jez Gmünd, Kuba Turek, 04.09.2019 9:19:44Jez v Gmündu není postavený na ledovcové moréně, ale využívá žulový skalní práh. Vitorazsko (dnes rakouské) totiž patří geolgicky do moldanubika, které se za tímto prahem zanořuje hluboko pod zem. Tady končí skalnatá krajina a začíná zarovnaná Třeboňská pánev. Zajímavé je, že Vitorazsko právě proto, že geologicky patří spíš k Čechám než k Rakousku (tedy spíš k Vltavě než Dunaji), bylo v historii vždy české. To se změnilo až po 1. světové válce, kdy krajina už nehrála takovou roli. Odpovědět
|
Re: Porevoluční Lužnice z Rako, Zbyněk, 04.09.2019 8:35:13Vedli jsme jí v Němčině, trochu se domluvím, ale na písemnou korespondenci jsem měl tlumočnici. Každopádně rakouská ambasáda byla velmi vstřícná. Zdraví Zbyněk Odpovědět
|
Porevoluční Lužnice z Rakouska, Český Honza, 04.09.2019 8:13:58Dobré dobrodružství. Jak jste vedli jednání s Rakušany? Nejspíš v němčině, takže si pooprav název finančního úřadu. Odpovědět
|