Řeka Olše pramení v Těšínských Beskydech na polském území. Malý horský potok vstupuje do naší republiky v jejím nejvýchodnějším koutě blízko česko-polsko-slovenského trojmezí. Od Jablunkova je Olše za vhodných vodních podmínek již sjízdná na kajacích i otevřených lodích, řeka postupně sbírá vodu z oboustranných beskydských přítoků a tvoří páteřní osu svérázného Těšínského Slezska.

Z vodáckého hlediska je nejkrásnější a nejzajímavější bezesporu horní úsek řeky, jehož splutí chci zde přiblížit. Nutno dodat, že právě tato část řeky bývá díky nízkému vodnímu stavu po většinu roku nesjízdná. Šanci na sportovní zážitky tak přinášejí pouze vytrvalé deště či jarní tání sněhu na okolních beskydských hřebenech... Nezbývá nic jiného než na webu raft.cz netrpělivě sledovat aktuální vodočty Povodí Odry. Konečně červený semafor sjízdnosti řeky mění své barvy, což znamená zelenou i pro mne!

Řeka je snadno přístupná na několika místech - já volím cestu vlakem do Návsí u Jablunkova. Od železničního nádraží mne vede žluté značení KČT rovnou k řece. Pro vybalení lodi vybírám plochu u fotbalového hřiště, které se nachází nedaleko místní pily.

Na trase je jen jediný jez

Odrážím od břehu. Pálava se lehce pohupuje ve vlnkách, které se třpytí v záplavě slunečních paprsků. Úvodní odpočinkovou rovinku brzy vystřídá ostrá pravotočivá zákruta. Po jejím překonání se po přibližně 100 metrech objevuje jediný jez, který je nutno na tomto úseku překonat. Jez je však zřetelný, s možnosti dobrého přenesení lodí po obou stranách. Zkušení vodáci nebudou mít problém jej překonat i na lodi. Po předchozím prohlédnutí se i já přikláním k druhé variantě. Pevné sevření pádla, asi metr a půl hluboké zhoupnutí lodi, ostrý záběr a jez je úspěšně za mnou. Ještě není vyhráno – následuje obtížnější pasáž řeky. Voda se valí přes skalní prahy, obtížnost vzrůstá na přibližně WW III a já mám co dělat, abych se v Pálavě udržel!

Turistické cíle v okolí řeky

Řeka se stáčí doleva. Peřeje ustávají. Míjím betonové monstrum mostu jablunkovského obchvatu a mám znovu čas věnovat se pohledům na okolní horské hřebeny. Hřeben Skalky (932 m n.m.) a Velkého Polomu (1067 m n.m.) už mám dávno za zády, stejně jako masív Gírové (840 m n.m.) či legendami opředenou Čantoryji (995m.n.m.). Čantoryje, podobně jako Blaník v Čechách, skrývá dle místních pověstí partu rytířů, kteří se ukážou až bude na Těšínsku nejhůř... Nejen díky této pověsti je Čantoryje velmi vyhledávaným turistickým cílem, hojně navštěvovaným především z polské strany. Na vrcholu hraniční hory je přístupná rozhledna, vede zde také naučná stezka původními karpatskými bukovými lesy. Cestou k vrcholu můžou turisté obdivovat i lidovou architekturu dřevěných stavení, anebo vyzkoušet místní goralské speciality např. v turistické chatě... Zanechejme však toulání po okolních horách a vraťme se zpět na řeku.

Olše, posilněná vodou z tajícího sněhu, teče poměrně svižně Jablunkovskou brázdou, střídají se rovné úseky s prudkými ohbí, avšak bez výraznějších obtížných míst. Náročnost sjezdu vzrůstá až v lokalitě Harcov, v obci Hrádek. Při vyšším vodním stavu se zde skrz skalní police valí vodní masa, která se navzájem láme, točí, tříští a vytváří adrenalinový zážitek pro hrstku vodáků, kteří sem zavítají...

Pod mostem je obtížná peřej

Nechávám se unášet další kilometry směrem k Třinci, kde je nutno plavbu ukončit. Řeka zde protéká průmyslovým areálem Třineckých železáren, kam je vstup bez povolení zakázán. Ideální místo pro ukončení plavby se nachází na začátku města. Kamenná „pláž“ se rozprostírá nedaleko motorestu Zobawa, po pravé straně, před silničním mostem. Dobrodružně založené vodáky může zlákat sjezd peřeje pod železničním mostem – obtížnost tohoto místa odhaduji na WW III (podle stavu vody), průjezdné je pouze v pravé části, i tak je zde riziko v podobě množství ostrých, špičatých kamenů... Po překonání peřeje se dá ještě pokračovat 2 km po řece, plavba je však nezáživná.

Horní Olše je vhodná i pro turisty

Horní úsek Olše je příjemným vodáckým výletem. Popsaných 13 kilometrů se dá do dvou hodin s přehledem zvládnout. Až na pár míst je tato trasa vhodná i pro začátečníky anebo sportovně založené rodiny s dětmi. Doporučuji plavbu spojit s návštěvou různých kulturních a přírodních památek, kterých je v Těšínských Beskydech bezpočet. Zážitkem tak mohou být nejen sportovní výkony ať už na řece anebo v okolních horách, ale třeba i kulturního rázu – např. při návštěvě místních folklorních slavností Slezské dny anebo Gorolski Swieto, které se pravidelně konají v září, resp. v srpnu. Zajímavé jsou i dřevěné kostely v obcích Bystřice, Hrádek či Guty. Zachovalou dřevěnou architekturu lze často obdivovat i během horských výšlapů v Beskydech, které po celou dobu doprovázejí naši vodáckou pouť po Olši.

Tomáš Maryniok