| Diskuse nad článkem |
Re: archiv Kotva Braník, Eki, 29.10.2019 13:18:10Ahoj Vojto, listopad se blíží, měl bys prosím někdy chvilku zajít se mnou do toho archivu Kotvy? Předem dík. Odpovědět
|
|
|
Re: Historie, Eki, 28.08.2019 17:26:34Ahoj, ano i za války se kouřilo, jedlo a jezdilo na vodu, jen to bylo o dost složitější a o ústa. Nebylo to díky nacistům, ale navzdory nim, jako spousta dalších věcí. Ale samozřejmě, jako jsou světoví popírači Holokaustu, nebo popírači přistání lidí na Měsíci, proč bychom nemohli mít svoje české popírače provozování vodní turistiky v roce 1944?  Odpovědět
|
Re: Historie, Eki, 28.08.2019 17:21:57Ahoj a dík za reakci, oni jeli na těžko, jak je snad líp patrné z druhého dílu článku. To auto je zásobovalo jen občas a bylo tam z důvodu, že potraviny a další věci tehdy nešly koupit v sámošse, jako dneska. Jsem rád, že to dneska jde Odpovědět
|
Re: Historie, J. K., 28.08.2019 15:09:56No tam u nás v padesátých letech ještě dost aut jezdilo na svítiplyn. To zas ta auta měla vzadu nosič a na něm zpravidla 2 bomby. Prázdnou bombu sis v plynárně vyměnil za plnou. Odpovědět
|
Re: Historie, Střelec, 28.08.2019 14:26:15Ještě se tehdy jezdilo na takzvaný "tekutý plyn", což bylo něco na způsob propan-butanu. Auto mělo na střeše dvě tlakové nádoby podobné těm od svařovacího aparátu. Po antikvariátech se občas objevují příručky pro řidiče z roku 1944, kde je popis, jak provozovat vozidla na náhradní paliva. Náhražkové pohonné hmoty se používaly hluboko do 50. let, úpravy a přestavby povoloval odbor dopravy KNV. Odpovědět
|
Re: Historie, J. K., 28.08.2019 5:41:55Ještě v padesátých letech, kdy jsem byl malé dítě, několik aut na dřevoplyn v našem městečku jezdilo. Vzadu to mělo přidělená kamna a výrobu dřevoplynu prý bylo třeba zahájit několik hodin před výjezdem. Takže praktické to bylo asi podobně jako elektromobil. Odpovědět
|
Re: Historie, Lasička, 28.08.2019 0:03:55Pokud se týče pracovní povinnosti a totálního nasazení, tak to jsou dvě věci a neměly by se zaměňovat, byť jsou provázané. právě jsem si vygooglil, že plošně odváděné byly na totální nasazení ročníky 1918-1928, tedy mladší než zde popisovaní vodáci. Pokud navíc měli práci v takové klíčové oblasti jako výroba vojenské výzbroje, tak je nutně nemuseli posílat do reichu. I když třeba můj děda byl vyučený soustružník v továrně na letecké motory (bývalá jinonická Waltrovka) a stejnak ho poslali do saského podkrušnohoří na totální nasazení do nějaké fabriky. Co se týče zásobování autem, tak je mi taky s podivem, že nejeli natěžko. Ale automobil nemusel nutně spotřebovávat benzín či naftu, neboť tehdy byla méně důležitá auta pro nedostatek klasických pohonných hmot přestavována na tzv. dřevoplyn (jak to přesně fungovalo se mě neptejte). Stran dovolených - nacisti zavedli systém pseudoodborů ve stylu ROH, tedy nehájící kolektivní zájmy dělníků vůči zaměstnavateli, ale hájící zájmy zaměstnavatele zpříjemňováním pracovního úvazku rekreací atp. Tak se mnohdy čeští dělníci poprvé dostali na organizovaný zájezd do bavorských Alp atp. Když Heydrich mluvil o cukru a biči, tak právě tohle byl ten cukr. nedávno vyšla kniha o dělnících v protektorátní Škodovce, kde to všechno autor rozebírá - nečetl jsem to, ale byly na to celkem kladné ohlasy: www.kosmas.cz/knihy/243053/pra...  Odpovědět
|
Re: ..., Lasička, 27.08.2019 23:43:52Co je mně známo, tak zdaleka nejvíce sjížděná byla před stavbou kaskády střední Vltava (Štěchovice 1944, Slapy 1956). Štěchovice se stavěly během války a předpokládal bych, že na takové stavbě tehdy panovala ze strany Němců jistá ostražitost. A pak bych taky typoval, že hodně jezdili Sázavu vzhledem k četnosti trampských osad. Během války byl v trojúhelníku mezi Vltavou a Sázavou zřízen Výcvikový prostor SS-Böhmen, vypakovali tam odtud lidi z desítek obcí a pochybuji, že by tam nechávali stanovat trampy. To vyřazovalo zcela jistě část pravého vltavského břehu a dolní levý břeh Sázavy. Ale myslím si, že se tam spíš moc nejezdilo. Tím by se dala vysvětlit obliba Lužnice, ale možná tam byli i jiné důvody. Navíc při pohledu na mapu Sudet a Protektorátu je vidět, že Lužnice ležela takřka celá mimo Sudety. Naproti tomu horní Vltava, většina Ohře, Mže, Dyje (nemám čas to úplně detailně vypisovat) zůstaly v Sudetech - nejspíš tedy úplně mimo dosah. Nějaké info k tomu je možné vyčíst v téhle pěkné knize: www.databazeknih.cz/knihy/lode...Odpovědět
|
Re: Historie, Střelec, 27.08.2019 20:26:08K povrchu lodě - Chobotničák zjistil, jak na to, že potahový plátno (bavlněná(?) plachta) vypadá jako sklo. Technologie je někdy z konce 19. nebo začátku 20. století, ale je s tim tolik práce, že se to nevyplatí. Jinak k tomu vytížení za Protektorátu - známej sloužil u plzeňskýho Luftschutzu a s kolegama stíhal jak vandry, tak odbojovou činnost - než je vyhmátlo Gestapo a on skončil v Terezíně (někdy v létě 44). K dalším zdrojům - oddíl z Přeštic měl několik kronik z těsně předválečnýho a válečnýho období se slušnou fotodokumentací. Jestli jsou ve vlastnictví oddílu, nebo už místního muzea nevím. Viděl jsem je před několika lety, když se u nás skenovaly. Odpovědět
|
Re: Historie, Střelec, 27.08.2019 20:26:08K povrchu lodě - Chobotničák zjistil, jak na to, že potahový plátno (bavlněná(?) plachta) vypadá jako sklo. Technologie je někdy z konce 19. nebo začátku 20. století, ale je s tim tolik práce, že se to nevyplatí. Jinak k tomu vytížení za Protektorátu - známej sloužil u plzeňskýho Luftschutzu a s kolegama stíhal jak vandry, tak odbojovou činnost - než je vyhmátlo Gestapo a on skončil v Terezíně (někdy v létě 44). K dalším zdrojům - oddíl z Přeštic měl několik kronik z těsně předválečnýho a válečnýho období se slušnou fotodokumentací. Jestli jsou ve vlastnictví oddílu, nebo už místního muzea nevím. Viděl jsem je před několika lety, když se u nás skenovaly. Odpovědět
|
Re: Historie, kavol, 27.08.2019 20:09:45tak mimochodem ... jak je to s hladkostí dýhovek nevím, ale za sebe můžu říct, že na takovýhle fotce nepoznám laminát od lakovanýho papíru ... hm? Odpovědět
|
Re: Historie, HH, 27.08.2019 18:32:52Nebo má babička dobrý nátěr. Odpovědět
|
Re: Historie, HH, 27.08.2019 18:27:16Babička vábnička, to si zalaškovaly automatické opravy a já si toho nevšimnul... Odpovědět
|
Re: Historie, HH, 27.08.2019 18:24:11Milý Šerloku, pokud v r.1944 bylo dědovi 37, pak v šedesátých letech, kdy jsi vydedukoval laminát na té lodi, by mu táhlo na 60 a vábnička by měla přes 50. Možná mají špatnou paměť ty fotografie? Odpovědět
|
Re: Historie, Eki, 27.08.2019 14:45:19Ahoj Zdeňku, dík za doplnění dobové atmosféry. Já to nechtěl rozpatlávat tak do detailů, ale s většinou souhlas. Jak se ještě dozvíš, cesta trvala od 4. do 16. srpna 1944. Vtip byl v tom, že děda vlastnil továrnu na filtry k plynovým maskám. Plynová maska je vojenský materiál, ikdyž jí každý Němec tahal s sebou celou válku zbytečně. To umožnilo dědovi zaměstnat spoustu mladých lidí, takže mohli zůstat v Česku. A jako zaměstnavatel mohl ty kamarády přece poslat na služební cestu. Zásoby vozilo zřejmě firemní auto, které na to ale samozřejmě nemělo povolení, jak píšu. Doba samozřejmě hrozná, proto s vysvětlením, ale fotky krásný, nechtěl jsem o ně čtenářstvo připravit. Loď Muška rozhodně laminátová nebyla, možná nějaký nátěr, nevím, na druhé fotce je možná zezhora a jsou vidět žebra  . Odpovědět
|
Historie, Zdeněk, 27.08.2019 14:23:26Velmi zajímavé i jako ukázka ze života v pohnutých časech, jako doklad, doplňující přelomové historické události této země ... ale: - Eki píše, že plavba začala v srpnu 1944 - tou dobou ale pro celý protektorát platila pracovní povinnost, totaleinsatz, makalo se kromě neděle pořád - mladí (a zdraví) lidé z protektorátu byli dokonce "totálně nasazováni" v reichu - dovolené nebyly nebo prakticky nebyly, z totaleinsatzu nebyly vůbec (po půl roce moje teta mohla z einsatzu na týden domů, to se ale už vůbec nedostala, po polovině roku 1944 byla doprava v reichu už docela rozvrácená a zcela podřízena vojenským potřebám (i já jsem měl v začátcích svého pracovního zařazení dovolenou 10 dnů - a to bylo už ve "šťastných časech", za bolševika) - v celém protektorátu a i už v reichu byl v té době dávno přídělový systém, k jídlu toho po polovině roku 1944 už moc nebylo, cigarety byly pro civily absolutní přepych - ale na druhé fotce všechny čtyři kočky mají v ruce cígo ... - plavba až do Prahy musela zabrat nejméně týden, spíš déle ... takové volno všichni těžko mohli dostat. A když by ho dostali, spíš by sháněli něco k jídlu ... - v srpnu 1944 byl už v celém němci zabraném území naprostý nedostatek pohonných hmot (v průběhu srpna 1944 z války vypadlo Rumunsko a němci přišli o poslední významný zdroj). Benzin byl jen pro vojenské účely, zásobovat partu na cestě autem bylo už těžko myslitelné, taková jízda by byla sabotáž úsilí o konečné vítězství (s příslušnými dopady). A myslím, že tento způsob "zásobování" je inovací až posledních let - ještě před 30 roky by nás ani nenapadlo, že bagáž a proviant bude někdo za námi vozit, na takovéhle akce je jezdilo vždy "na těžko", vše potřebné s sebou A dále: - ta loď na páté fotce (co tak ten hoch drží kytaru, co se jmenuje "muška" nebo "maruška") je zřejmě s laminátovým povrchem, dýhovky nebyly takhle hladké - laminát v roce 1944? (to je otázka - já ho řadím u nás někdy na začátek šedesátých let, přesně na takových lodích jsme v první polovině šedesátých let jezdili) Takže - nespletl se děda v datování? Paměť je ošidná, od té doby uplynulo - jak Eki píše - už 75 roků (děda, kterému mělo v roce 1944 být 37 roků už určitě dlouho nežije), po takové době se spousta událostí a dat častým opakováním v rodině může hodně změnit ... A nebo to v tom protektorátu nebylo zase tak špatné, jak nám dosud tvrdili - a němci měli s českým národem fakt ty nejlepší úmysly (to jsme si ale na dalších 40 roků nas..li do bot, ještě že teď už jsme s nimi zase kámoši). Ahoj Odpovědět
|
Re: ..., HH, 26.08.2019 23:00:15Z Františkova od mostu, co je tam žlutá turistická trasa do Rapšachu. Po ústí a pak po Lužnici na Majdalenu. Odpovědět
|
Re: ..., Vojta, 26.08.2019 18:34:16No úplně kdysi jsme jeli Dračici z Klikova do Lužnice, což bylo víc roští než vody. To bylo v době, kdy Kotva pořádala takzvaný dovolenecký zájezdy, každej tejden se jel Suchdol a Lenora (v pátek večer a v neděli lidi zpátky z Bechyně resp. Boršova). Při tý příležitosti vedoucím zájezdu měli v sobotu čas na blbosti a tak jsme sjížděli jeden přítok Lužnice a Vltavy za druhým. A pak někdy po roce 2000 z Gopprechts do Františkova, což bylo docela dobrý, všude ležel sníh, kterej na Velikonoce zrovna napadl až kousek za hranici to bylo dobrý, zapadaných míst málo, spíš ojediněle, pak jak přichází ty peřeje, tak ty poslední, možná bývalý jez, už u nás, tam bylo asi dvacet smrků přes potok. Jeli jsme to dost na minimu, ale šlo to. Odpovědět
|
Re: ..., Zdeněk, 26.08.2019 18:12:51HH, Dračice a Koštěnický potok se nechají takovým nějakým osobitým způsobem splout, i když to k splutí má hodně daleko, ale člověk musí být do toho kraje patřičně zamilovaný. Stropnice nad Borovany na tom není o nic lépe. Snadný zářez lze na Koštěnickém potoku udělat na Staňkovském rybníku, rybníku Hejtman a z Kosek do ústí. Odkud až kam si kdysi "jel" Dračici? Odpovědět
|
Re: ..., Vojta, 26.08.2019 14:14:09No zkusím s tím něco provést. On je hlavně malinko nepřehledný, sice jsem dourfal, že v důchodu bude čas, a dám to dohromady, ale zatím ten čas nění. Asi bcchom tam museli jít spolu, časově nejlíp asi až tak listopad, dky je přece jen míň vody a jiné náplně.....zkus se mi pak ozvat. V. Odpovědět
|
Re: ..., Eki, 26.08.2019 13:16:02Ahoj Vojto, v rodinném archivu ještě nějaká alba jsou, z třicátých a čtyřicátých let hlavně Vltava, Lužnice a Otava. Až bude po sezóně nascanuju a třeba vytvořím nějaký další článeček. Chtěl jsem se zeptat - nevíš jak je přístupný archiv Kotvy Bráník? Psávali se prý nějaké roční listy, mohl bych tam mít něco o pradědečkovi a samozřejmě i o tátovi. Předem dík. Odpovědět
|
Re: Koštěnický potok, Eki, 26.08.2019 13:09:02Ahoj, já se přiznám, že jsi viděl správně, měl jsem v textu článku tenhle překlep(y), psal jsem to Petrovi a než on to vyměnil, tak jsi to zpozoroval Odpovědět
|
Re: ..., HH, 26.08.2019 12:10:59Ahoj Vojto, asi jsem byl nepozorný při čtení článku, měl jsem za to, že se v něm někde objevil právě název Košátecký, tak jsem to chtěl nenápadně poopravit. Ale zřejmě mě šálil zrak (četl jsem to v robotě a tak jsem na to švidral jenom jedním okem a druhým předstíral práci). Odpovědět
|
Re: ..., Vojta, 26.08.2019 12:00:23Honzo, Košátecký p. ústí do Labe u Neratovic. Ale nesplutím Koštěnického potoka jsi zas tak o moc asi nepřišel, nevím co bylo horší, zda dolní Dračice nebo ten Koštenický p. Ale třeba to už prořezali. Eki je to nádhera, že jsou další prameny jak se jezdilo na vodě...a máš tam i o jiných řekách? Je zajímavý, že Lužnice asi bývala kdysi nejpopulárnější, zdaleka se tolik nejezdila Vltava, ale většinou se dělali řeky celé - prostě odněkud až k ústí....což byla paráda. Dneska to holt je od kempu ke kempu anebo nonstop. V. Odpovědět
|
Re: Ota Pavel na Lužnici, Lasička, 26.08.2019 11:58:57Mně by to opravdu zajímalo a ocenil bych, kdybys mi poslal skeny na mail.  Vůbec to ale nespěchá. Každopádně, když už bys to skenoval, myslím, že ideální by bylo naskenovat celý deník a poslat to taky Vladimíru Hejtmánkovi do Vodáckého muzea. Bylo by to zaarchivované a kdyby se někdy někdo pokoušel o nějakou vodáckou historii, měl by tak pramen přístupný přes archiv muzea (nevylučuju, že to budu za pár let já). Odpovědět
|
Re: Ota Pavel na Lužnici, Kouďa, 26.08.2019 11:07:07Krásný článek Eki, díky a už se těším na pokračování. Ty žebrovky na fotkách i na odkazu na Otu Pavla, to je nádhera. Stran toho deníku a jeho obsáhlosti bych se plné verze nebál. My, odkojení Jaroslavem Dietlem se nějakého seroše jen tak nezalekneme! Odpovědět
|
Re: Ota Pavel na Lužnici, Eki, 26.08.2019 10:57:14Ahoj a dík za reakci a odkaz na fajn fotky, podle zarostlosti to bude asi stará řeka. Kronika té plavby je pěkná a obsáhlá, každý z účastníků tam má třeba svůj erb, rýžovat z ní fakta bylo ale mírně náročné. Petrovi jsem už poslal všechny 3 díly a nechtěl jsem při tom vážené čtenářstvo přehltit, tak tam z té kroniky jsou hlavně fotky a na závěr nějaké drobné citace textů. Kdyby Tě to zajímalo, můžu nějaké scany poslat na e-mail. Odpovědět
|
Re: Koštěnický potok, Eki, 26.08.2019 10:48:54Dík za reakci, jojo, jsme kluci šikovní Koštěnický potok by šel dát třeba někdy při vypouštění rybníků, bude to teda těsně nesmrtelný zážitek, ale všem dnům ještě není konec. Odpovědět
|
..., HH, 26.08.2019 9:32:16Tím zapomenutým tokem jsem myslel Košátecký (Koštěnický) potok. Kdysi jsem podnikl strastiplnou cestu po neuvěřitelně zarostlé Dračici a druhý den místo plánovaného sjezdu Koštěnického potoka jsem si ještě lízal rány. Bohužel jsem pak již k jeho splutí další šanci nedostal a dodnes mě to mrzí. Odpovědět
|
Re: Ota Pavel na Lužnici, HH, 26.08.2019 8:54:34Díky, z tohohle mám velikou radost. Mám rád Lužnici, mám rád objevování nových či naopak starých dávno zapomenutých toků. A pak je to taky pěkné pokoukání, naše babičky byly zamlada hezké a šikovné holky. Taky proto my jsme po nich tak pěkní a šikovní kluci. Odpovědět
|
Ota Pavel na Lužnici, Lasička, 26.08.2019 7:48:48Ahoj Eki, to je nádherný historický pramen. Je to zajímavé samo o sobě, ale ty tam máš navíc ještě ty rodinné souvislosti. Doufám, že do dalších dílů naskenuješ i nějakou stránku. Každopádně mi to připomnělo, že o sjíždění Lužnice těsně po válce psal Ota Pavel v Jak jsem potkal ryby. Nedávno se na internetu objevily tyto fotky - nevim, jestli zachycují stejnou plavbu nebo jestli tam Ota Pavel vyrazil víckrát... www.e15.cz/magazin/leto-se-bli...Odpovědět
|