zamysleni, uvaha, Matous, 10.06.2007 11:01:04
Zabyvam se aktivne vodni zachranou uz pomerne "nejaky ten patek". Mimo jine jsem se vcera (09.06.2007) byl osobne podivat ve Veltrusich na kanale (byl vez vody). Zajimalo mne, kde presne doslo k one tragedii. Kdyby mne primy ucastnik onoho neprijemneho vysetrovani vyse zminene tragicke nehody neupozornil, tak bych ho v techno mistech asi ani vubec nehledal. Kanal byl bez vody, a tak jsem zul svoje sandalky a "bosky" prosel onu cast dna. Rukama pak nasledne osahal, kde a za co se vlastne mohla ploutev zachytnout. Neuveritelne - co vsechno se muze stati skutecnosti.
Ted jde jen o to, co muzeme kazdy sam za sebe udelal pro to, aby se to neopakovalo? Na tuto otazku Vam nikdo neda jedinou a jednoznacnou odpoved. Svedomi mame kazdy jen to svoje a v pripade takoveto udalosti, ktere se stanete primymi ucastniky (coz nikomu nepreju) Vam s nim nikdo nepomuze.
Sam jsem se v minulosti dostal do nekolika velmi nebezpecnych a "prekernich" situaci, ktere bych jiz nikdy v zivote nechtel zazit, proto se ja sam osobne zajimam o vodni zachranu. Profesionalnich opravdu dobrych vodnich zachranaru, kterych si velmi vazim, znam poskromnu (na jedne ruce by se dali spocitat). Ze by na sobe pracovali v tomto smeru vybrane slozky Hasicu nebo Pozarniku nebo Zachranaru (ci jak se ted zrovna jmenuji) mi taktez neni znamo. O povodnich v roce 2002 jsem s nimi stravil par "pernych" dnu (myslim, ze i k oboustranne spokojennosti), nabizel jim dalsi spolupraci. Bohuzel ani u profiku nejsou penize, cas a mozna ani chut na sobe dal pracovat.... Je to skoda.
Nicmene podporuji dobre napady typu informovanosti. Kazdeho!!! Aby kdekoli (na internetu, primo na kanale, vsude ....) byli informace, nouzova tlacitka zavirajici vodu, resici tyto krizove situace. A kdo ze by to mel zaridit a zaplatit? Opet plati ona jiz vyrcena myslenka se svedomim kazdeho z nas.
Tak ahoj bezpecne na vode a bez negativnich ci dokonce "nezapomenutelnych" zazitku.
Matous
PS: Prevence, informovanost a praxe je nenahraditelna. Zkuste si to obcas na vlastni kuzi, jak budete reagovat. Pokud si nevite rady, tak se sverte tem co jim verite.

Odpovědět

Re: záchrana, Vojta, 17.08.2006 14:58:41
Dovolil bych si přidat tři konkrétní příklady ze své zkušenosti, které by mohli třeba někomu pomoci:
1) Olomoucká Bystřice za vyšší vody - cvakla se nám nafukovací deblovka před peřejí ("chřtánem"). Zadák si předpisově proplaval peřej i s lodí (nafukovačka dobře drží nad vodou a protáhla ho) a pod peřejí na zádech s pomocí nohou doplaval na pravý břeh. Háček zůstal na kameni před peřejí. Vstupní "jazyk" přeplaval a vtáhlo ho to do něj, ale dostal se k dalším kamenům a protože se nechtěl postavit-tam opravdu hrozí zaklínění-tak "doválel sudy" přes kameny až na břeh-možná to trochu bolelo, ale přes neopren a plovačku ne tak moc. Každopádně to zvládli rychle a relativně bezpečně.
2) Inn v Imsterschluchtu, deblovka se cvakla ve válci pod soutokem s Otzem, háček byl už za válcem a vzala ho voda, další loďi, která se válci vyhnula se cyhtil za zadní úvaz a po 2 km se dostali do ouplavu u levého břehu, kam se dostal i zadák, který se držel za zadní úchyt lodi(dobře vyvakované) a plaval na zádech středem, ale sledoval proudnici a s pomocí nohou se dostal do levého ouplavu-za hluboké vody to není problém, tady asi o zaklánění ani nešlo a nešlo se postavit.
3)dvakrát jsem osobně "plaval " na Čerťákách na schodech, jednou na singlu, když se to ještě v začátcích (asi před 25 lety) jezdilo vlevo a pak pod nimi na tom pravým šikmým válečku. Nikdy nás nenapadlo honit loď, ale jen sebe a to rychle, protože plavat ve WW IV je problém, neplaval jsem dlouhou, vždy jen pár metrů a to systémem nikoliv na zádech, ale aktivně a "hop" na břeh. Opravdu závisí na typu řeky a vědět jak na to. Ahoj V.

Odpovědět

Re: Nějak se mi to nezdá, Liska, 14.08.2006 14:11:10
osobne jsem u toho nebyl ale kluci co tam jezdili rikali, ze skupinka klientu rozhodne nejezdila pohromade. Nejdriv pry oba instruktori lovili klienty az dole (klinti tedy byli na kanale bez dozoru) a pote jeden instruktor lovil dole a druhy hlidal klienty na kanale. No ale von je ten kanal dost dlouhej a ze brehu to asi cele neuhlidas.
To je jen dotak k tomu vyjadreni cestovky.

Odpovědět

instruktáž, pekas, 11.08.2006 23:01:43
Mě by zajímalo, jestli ten Angličan dostal plnohodnotnou instruktáž v angličtině? V tom klidně taky mohla být chybka, v tomhle případě bohužel osudná.

Odpovědět

Nějak se mi to nezdá, Milda, 11.08.2006 16:41:03
Když jsem si přečetl vysvětlení od cestovky, tak jsem silně zapochyboval, že tomu tak skutečně bylo. Je to názor pouze jedné strany, která je navíc v průšvihu. Chtělo by to i vyjádření někoho, kdo tam byl s tím Agličanem. Tím nechci napsat, že tomu tak skutečně nebylo. Připadá mi ale divné, že někdo půjde do šatny a najednou se znovu oblékne (mokrý neopren, pokud si ho sundal, jde velmi dobře znovu obléknout, že?) a půjde sám na kanál.

Odpovědět

Re: dotaz, Tazy, 10.08.2006 19:06:29
Ploutev se celkem snadno vyzuje v případě, kdy je možnost vyzutí patou. Ve chvíli, kdy za ní osoba visí v proudu, má nárt natažený a nemá možnost dalšího natažení, aby ji po patě vyzul. Nárt v ní drží pevně.

Odpovědět

Re: záchrana, eso, 10.08.2006 14:18:45
dotaz: to ta ploutev nesla vyzout?

(nevim, jsem v tomhle amater)

Odpovědět

Re: záchrana, Honza, 10.08.2006 1:18:40
Jak jsem psal, je rozdil mezi ww II a divokou vodou ;)
Zapomen na to ze si na divoke vode nekdo zachrani lod sam. Pokud to neni charakter drop & poll a je to jen trohu souvislejsi (dovedes si predstavit napr. na schodech na Certakach plavat a pritom tahat lod ke brehu).
Urcite znas situaci kdy 2 kajakari talacej plnou lod vody ke brehu a pracne se jim ji povede chytit az v patem vracaku, prestoze ji uz 200m tlacej podel brehu.

Proste abych to schrnul. Dle meho nazoru je nejlepsi, pokud si clovek dokaze udrzet jasnou hlavu a prehled o tom kde je a co je kolem nej. Kazda situace je jina, je spousta situaci kde se bych se sakra snazil dostat se na breh za kazdou cenu a dno bych vyuzil rozhne rad, stejne tak na jinych mistech bych se snazil vznaset se nad hladinou :)
Co je lepsi napr. nad Ostrovem Hruzy placat se na zadech a proplavat si ostrov, nebo se uprostred reky postavit a "dojit" ke brehu. Naopak proc se na Labi snazit dostat za kazdou cenu ke brehu kdyz po 50-100m je krasnej bazenek.

Odpovědět

Re: záchrana, Petr, 09.08.2006 18:54:07
Máš naprostou pravdu, že u těžších řek se musí použít aktivní způsob sebezáchrany, ale to jsem nechtěl rozepisovat. Toho jsem se napsal již celkem dost v připravované publikaci, která snad konečně vyjde začátkem září a kde je popsána jak sebezáchrana, tak i záchrana materiálu. Mimo jiné je tam popsáno, jak se můžeš s lodí dostat ke břehu sám, aniž by ses musel někde v proudu stavět. Chce to cvik a vědět jak na to, pak i "slabá" dívka se může s plavající otevřenkou dostat sama ke břehu. Samozřejmě, záleží na charakteru řeky, typu lodě ... ale jde to. A mnoho absolventek našich kurzů by to mohlo potvrdit.
Na vodě, obzvláště divoké, by mělo vždy platit, že v proudu se prostě nestaví, a to ani kvůli lodi!

Odpovědět

Re: záchrana, mowla, 09.08.2006 18:16:14
No, neznám tebou popisovaný úsek, ale z různých vlastních plavání na různých WW nebo 'povodňovkách' vím, že pokud jedu rychlou, hodně zvlněnou proudnicí (něco jako tebou zmíněný katarakt), nenadělám nic jiného, než že prostě plavu (a pokud možno držím pádlo a loď) nohama napřed, zadkem dolů a koukám - pokud možno, po vodě... Maximálně se můžu snažit 'pádlnout' ke břehu...
Čím je proudnice klidnější, tím lépe se mohu snažit přiblížit ke břehu - !plaváním!, není-li vody opravdu 'po kolena'. A věř, že takto lze ke břehu doštuchat i loď...
Navíc vždy, předpokládám, jsou okolo tebe další lidi v lodích a případně s házečkama na břehu, ti ti pomohou...
...
Pokud neudržíš loď, pusť ji - nebo ji máš raději než sebe?? Dtto pádlo či jiné vybavení...
...
Koneckonců - lépe dojet úsek 'po prd*li', než se 'kousnout' o dno - to je pak třeba zlomená noha vcelku 'pohoda'...
:-)))

Odpovědět

Re: záchrana, Honza, 09.08.2006 16:34:16
Prece jen je rozdil mezi kanalem a rekou. Na kanale, ktery ma 300m a ani jednou se ti nepotopi hlava, je to v poho. Napr. ale na Kopentraunu, pokud bys zaplaval v druhe soutesce a praktikoval tvoji metodu, tak vylezes az nekde u vysedani. Katarakt samozrejme samotny pojedes po zadech, tam s tim stejne nic neudelas. Takze nejlepsi je snazit se sledovat co te ceka a podle toho se snazit nadechnout, sledovat sutry a odrazet se od nich. Pod tim ale pokracuje rychle tekouci voda, kde je potreba se rychle dostat ke brehu. Pokud bys dal plaval jenom po zadech, plaval bys hodne dlouho. Sice jsou okolo tebe dalsi padleri, ale cekat na zadech u prostred reky az pro tebe nekdo dojede neni uplne idealni.

Odpovědět

Re: záchrana, Jícha, 09.08.2006 15:53:29
Stavění se v proudu:
Pokud není vody po kolena, je vždy nebezpečné se postavit. Otázkou je jak vyhodnotit jednotlivá rizika. Z jedné strany možnost zaklínění a z druhé strany uplavání lodi. Na to asi neexistuje pravidlo a vždy je třeba hodnotit na místě. Pravdou ale je, že pouze loď si mohu koupit novou...

Plavání v divoké vodě:
Je až s podivem jak moc se toho dá v divoké vodě zaplavat při znalosti techniky a využívání proudů. Konkrétně Veltrusy se dají skoro do poloviny přeplavávat z vracáku do vracáku (z jedné strany na druhou). Dá se na spoustě míst bezpečně zastavit. při využití pádla a někdy i lodi se dá na výkonu ještě přidat. To je ale věc, kterou vodáci necvičí a málo kdo ji dobře zvládá. Tady je spoustu prostoru jak pro vodácké školy a školy vodní záchrany, tak i pro šikovné kamarády, co se o znalosti rádi podělí.

Odpovědět

Re: záchrana, Honza, 09.08.2006 13:08:00
To se da praktikovat na vode do ww II. Na tezsi vode se nechat unaset proudem a cekat, nebo se snazit po zadech doplavat ke brehu, to bys v te vode plaval pekne dlouho, nebo bys hodne brzy skoncil v nejakem naplavu.
Stejne tak pokud se ti nahodou povede chitit lod, tak bez toho aby ses postavil ji ke brehu nedostanes.

Odpovědět

Re: záchrana, Petr, 09.08.2006 12:04:12
"Klasické" zaklínění. Jediná možnost jak z toho ven, je v prevenci. Tj. že nebudeš poskalovat po dnu. Když vidím na různých akcích vodáky, jak vesele utíkají za svou lodí v proudu, jak se v proudu staví a táhnou loď ke břehu atd., tak si jen říkám, kdy se něco stane. Když vypadnu, lehnu na vodu a plavu dle pravidel sebezáchrany do té doby, dokud nedrhu zadkem o dno. Teprve pak se mohu postavit.

Odpovědět

Re: záchrana, pavel, 09.08.2006 11:37:56
Byla to určitě ploutev, za tu visel docela fest, a vlál hlavou po proudu, obličejem ke dnu.

Odpovědět

Re: záchrana, Petr, 09.08.2006 11:27:52
Dle mého názoru je zaklínění vůbec to nejhorší z hlediska záchrany, co se na vodě může stát. Pro vyproštění vodáka potřebuješ celkem hodně času, jenže to uvízlému vodákovi moc nepomůže. Vodák většinou nemůže se zachránci spolupracovat, jako že by např. chytil házečku apod., a tak vše musíš vyřešit bez jeho pomoci. Už jen pouhé překonání toku z jedné strany na druhou s házečkou zabere tolik času, že už v podstatě nemáš koho zachraňovat, pokud má zaklíněný hlavu pod vodou. Jako nejrychleší řešení se dá použít loď, která přijede k zaklíněnému a on ji použije jako oporu pro lepší udržení hlavy nad vodou a pro pokus o vlastní vyháknutí. Jenže to velmi záleží na terénu a obtížnosti v daném místě, zdatnosti jezdce ...
Docela by mě zajímalo, jestli se Angličan zahákl ploutví nebo zda-li to byl údajně nějaký vlající provázek, který ho po zaháhnutí stáhl pod vodu. Pak by situaci celkem rychle vyřešil nůž na vestě.

Odpovědět

záchrana, Pavel, 08.08.2006 17:05:34
Když jsme ho našli, měl šnůrku od plováku myslím na ruce, proto plovák surfoval po hladině a tím byl lépe vidět, jak voda opadávala. Proto mě zajímá toto :
nechme na cestovce, zda ježdění na plovácích s ploutvemi kanálem je bezpečné, či nikoliv. Spíš co dělat, když se něco podobného stane. V Hydru vyšel článek o záchraně při zaseknutí na dně ( Robert Kazík, Gándhí ), ale moc dobře si nedokážu představit,jak chlapa přitisknutého ke dnu lovíme házečkou nataženou přes řeku. Co vy, čtenáři, hlavy pomazané, rozviřme diskuzi na toto téma, třeba se nám to někdy bude sviňsky hodit.
Jen mě mrazí při pocitu, kolikrát jsme mu stačili přejet přes hlavu...

Odpovědět