Rapid No. 12 Three sisters (Tři sestry) WW3-4 jsou vlastně tři peřeje těsně za sebou. Vypečená je obzvláště druhá sestra, kde se za třetí vlnou skrývá válec jako hrom. Nás už nepřekvapí ani to, že hned po sestrách následuje peřej 13 – The Mother (Matka) WW4-5. Největší válec objíždíme a zbytek válců a vln nás jenom pocáká.

Mezi peřejemi jsou nyní delší voleje, ale to jim neubírá na síle. Peřej 15, 17 i 18 jsou hodnocené jako WW5. Mně utkvěla v hlavě hlavně osmnáctka, kde jsem si vyzkoušela, jaké to je opustit loď. Vše se seběhlo ve válci, který si nás pro změnu chvilku podržel. Na chvíli jsem ztratila orientaci a získala pocit, že se s námi raft převrhl. S myšlenkou: „Sakra, zůstala jsem pod raftem,“ jsem se raftu pustila. Když jsem zase mohla koukat, vidím, že raft není dnem vzhůru a všichni ostatní v něm vesele sedí. Podali mi pádlo a vytáhli mne zpátky a já jsem alespoň zjistila, že plavat v peřejích Zambezi v těch supervýtlačných vestách není nic strašného.

Peřeje 19 až 25 jsou již v porovnání s předchozími slabé a díky tomu jsme si pod peřejí 23 mohli splnit ještě jeden vodácký sen: safety-kajakáři nám půjčili svoje kajaky a my mohli alespoň pár set metrů pádlovat po hladině „Mighty Zambezi“ (Mocné Zambezi), jak jí nazývají místní.

Přistání na písečné pláži a jízda lanovkou z kaňonu řeky (ano, čtete správně, byla tam lanovka), návrat do kempu, odpolední oběd a shlédnutí videa a fotek, které guidi bleskově sestříhali. Nezbývá než smeknout. Na Zambezi provozují komerční rafting na vrcholné úrovni, s maximální bezpečností a perfektním servisem. Takhle nějak má asi vypadat „bezpečný adrenalin“, nabízený outdoorovými cestovkami.

Ptáte se, kolik ta legrace stála? Na webu společnost nabízí jednodenní splutí za 145 amerických dolarů, my jsme dostali slevu na 72 dolarů na osobu (bylo nás hodně a jeden ze spolucestovatelů pracoval pro cestovku, která na Zambezi pravidelně vozí klienty). Navíc jsme přece v Africe, kde žádná cena není pevná.

Informace o řece:
Zambezi protéká Zambií, Angolou a Mosambikem a tvoří severní hranici Zimbabwe, Namibie a Botswany. Je 2660 km dlouhá a je čtvrtou nejdelší africkou řekou. Leží na ní Viktoriiny vodopády. Pozoruhodné je, že na jejím dlouhém toku je postaveno jen pět mostů (z toho jeden pro pěší).

Splouvaný úsek: Soutěska Batoka
Délka: 24 km
Náročnost: WW 3-6
Další splavné úseky leží nad vodopády i pod soutěskou a nejsou již tak náročné.
Nebezpečí: Kromě vysoké vodácké náročnosti můžete v řece narazit na krokodýla. My jich také pár viděli, naštěstí malých.

Anička

Autorka je spolumajitelkou vodácké cestovky POVODA a Půjčovny lodí Samba na Sázavě. Více o Expedici na blog.povoda.cz.