Malá říčka pramenící na stráni nad vsí Němčice na Domažlicku má délku toku 39,2 km. Až k obci Merklín je to ale spíš úzký potok v lukách. Pod Merklínem se rozšíří a od vsi Čelákovy je to už hezká říčka o šířce 5-6 m. Před dvěma roky jsem jí viděl rozlitou po tání, a tak mě zajímal i její vršek. Poslední únorová sobota slibovala celkem hezké počasí, tak jsme vyrazili na pěší průzkum další zajímavé vody. První obšlap jsme provedli v Merklíně pod rybníkem (cca 13 ř.km), kde jsme tipovali možná místa k nalodění. Nejlepším se jeví pravý břeh před silničním mostem přímo v Merklíně, kde se stékají všechny odtoky z rybníka.

Úsek mezi Merklínem a Čelákovy jsme neprocházeli, říčka tam teče lukami a udělal jsem jen rychlou zastávku u brodu v Zeměticích. Pokud by se plavba začínala už v Merklíně, pozor na malý stupínek na začátku Čelákov před mostem, v jeho středu je železný profil.

Kratší sjezd by se dal začít v Čelákovech pod mostem, k ústí do Radbuzy by to bylo lehce přes 8 km hezké plavby. Když jsem si tento úsek prohlížel na mapách, odhadoval jsem, že koryto bude silně zarostlé stromy a vrbami. K našemu překvapení jsou stromy prořezané a koryto perfektně čisté. Ostatní stojící stromy se těší masivnímu zájmu bobrů od Čelákov až ke Stodu. Stručně pak tedy: při stavu +50 cm nás v úseku Čelákovy-Stod bude čekat rychle proudící voda o obtížnosti ZWC, kde bude potřeba rychle manévrovat s lodí v meandrech. Šprýmovné vlnky se dají čekat pod jezy, na kamenných hrázkách pod Líšinou a větší vlnky na dvou kamenných stupních pod Lelovem.

Lávek na toku moc není a půjdou i za vyššího stavu díky své výšce podjet. Jezy jsou celkem čtyři, větší stupně dva. Jez nad Líšinou na 7 km možná sjízdný přepadem před jezem, pak nesjízdný jez nad Lelovem na 4,5 km se šikmou deskou ukončenou schodem, pod kterým jsou kameny a naplavené větve.

Předposlední velký jez je na 2 km před Stodem u Nového mlýna se šikmou přelivnou deskou o výšce odhadem 4-4,5m s kameny v podjezí, který by za vyššího stavu po prohlédnutí byl sjízdný.

U mlýna je první stupeň či hráz, a pak pod mlýnem před silničním mostem je stupeň druhý. Poslední jez je ve Stodě na 1km, který je pobořený a za větší vody možná sjízdný.

Těsně před ústím do Radbuzy se Merklínka ještě rozloučí krátkou peřejkou pod hrázkou z kamenů.

Problémem jen bude sledování vody, vodočet v Újezdci je nad Merklínským rybníkem a ten byl kompletně vypuštěný. Otázkou bude, když se zvedne průtok nad rybníkem, jestli se zvedne i pod ním. Nejlepší bude vizuální kontrola ve Stodě před ústím, a když bude voda před mostem silnice na Mantov zalévat i břehy, tak by to mělo jít. Tak teď už si jen počkat na nějaký pěkný slejvák a jedém.

Další fotky na kouda.rajce.idnes.cz

Kouďa