..., HH, 14.02.2022 10:51
Nechci vypadat jako šťoura, nebo snad že nekopu za vodáky ale proti nim... Ale jestli chceme, aby naše argumenty byly brány vážně, musíme si dát pozor, aby byly pevné: 1000 nových jezů za posledních 15 let? To asi nebude jen v naší malé zemičce, že? - Jinak bychom o ně museli zakopávat na každém kroku. Pokud mezi to jsou započítány stupně ze záhozu, pak je třeba dodat, že ty jsou budovány ponejvíc na horských a podhorských tocích se štěrkovým ložem, kde to s usazováním sedimentů a produkcí metanu není až tak žhavé.
Je to rozhodně velmi zajímavé téma a jeho využití v argumentaci proti stavbě příčných přepážek se dost nabízí. Jsem všemi deseti pro, jen bych varoval před tím, abychom nepodrazili nohy sami sobě tím, že uvedeme hodnoty, které už na první pohled vyvolávají nedůvěru a spoustu otázek. Věřím tomu, že i když uvedeme odhady velmi střízlivé, i tak budou mít patřičnou váhu. Když přestřelíme, nebudou mít váhu žádnou a nebudou pak už mít váhu ani naše další argumenty.
V každém případě to stojí za to vyžít s vyčíslením plochy nadržené vody, množství usazenin a produkce CH4 vždy, když se nám podaří dostat se jako účastníci řízení ke schvalování stavby/přestavby jezu a MVE.
U vybraných toků existuje databáze migračních překážek s mapovými podklady prp.vuv.cz/prp/, okomentovaná na vodnihospodarstvi.cz/evidence-... Není kompletní, na menších tocích v mém okolí vidím řadu stupňů, které v ní nejsou (ačkoli na podkladové mapě ČZÚ jsou vyznačeny). Ale dá se třeba použít jako vhodný citační zdroj.

Odpovědět

|_Re: ..., AVTS, 14.02.2022 11:07
Tato informace je přímo z oficiálního zdroje AOPK ČR vodnitoky.ochranaprirody.cz/mi...
"Počet MVE se za posledních 15 let zvýšil zhruba o 1000."
Je ale pravda, že se jedná o MVE, které mohly být instalovány na již existujících jezech. V textu jsme tedy nahradili počet jezů za počet MVE, nicméně je to jen kosmetická úprava a stále platí, že máme jednu z nejvyšších fragmentací toků díky jezům.

Odpovědět

|_Re: ..., HH, 14.02.2022 11:32
Jo, tohle už víc dává smysl - a pokud by tam byl ještě odkaz na zdroj na stránkách AOPK, tak to už vypadá docela neprůstřelně.
Nevím, jestli je třeba nějaká šance pokusit se dosáhnout změny v posuzování přínosu MVE ke snížení produkce emisí, z níž (kromě řady dalších parametrů) ERÚ odvozuje výši dotace?

Odpovědět

|_Re: ..., HH, 14.02.2022 11:32
Jo, tohle už víc dává smysl - a pokud by tam byl ještě odkaz na zdroj na stránkách AOPK, tak to už vypadá docela neprůstřelně.
Nevím, jestli je třeba nějaká šance pokusit se dosáhnout změny v posuzování přínosu MVE ke snížení produkce emisí, z níž (kromě řady dalších parametrů) ERÚ odvozuje výši dotace?

Odpovědět

|_Re: ..., Dan, 14.02.2022 13:06
Ahoj HH,
jsou dvě základní skupiny vodohospodářských prací na vodních tocích ČR, do kterých nějak vstupují jezy:
1) hodnocení hydromorfologického stavu (tam patří kromě příčných překážek i napřímenost, opevnění břehů, zahloubení, apod.) a
2) migrační překážky pro ryby (to se z jedné strany jmenuje Analýza fragmentace říční sítě a z toho vyplynula Strategie zprůchodňování říční sítě a se časem tak přejmenovala celá oblast).
Z pohledu vodáka je to prašť jako uhoď, ale z pozhledu vodohospodářského jsou to dvě různé oblasti s jistým překryvem.

Data (co, kde) mají historicky Podniky povodí s.p. a AOPK a už tušíš správně, že Povodí primárně evidovaly/řešily evidenci majetku a staveb, což se používá pro hydromorfologický stav (HMS). Zatímco AOPK řeší ryby (a jiné organismy, zejména v chráněných územích). Tím je historicky daný nesoulad v datech, který se ve VÚV T.G.M., v.v.i. snažíme překlenou (syntéza, utřídění, ale i výběr, podle toho, na co je projekt/peníze zaměřen/určen), protože máme jak ichtyology, tak GISaře, tak hydrobiology (HMS).
Ve výsledku tak v ČR máme např. GIS vrstvu jezů (spravuje VUV ve svém DIBAVODu) anebo databázi příčných překážek, která byla založena jakožto překážky pro migraci ryb, tj. ex definitione vyšší než 1m a časem se to vyvinulo např. v uvedený DAMIPR. To první má skoro celostátní pokryvnost, to druhé se týká pouze několika páteřních řek.

Detaily viz: heis.vuv.cz/data/spusteni/proj...
www.dibavod.cz/index.php?id=27...

Dan

Odpovědět

|_Re: ..., HH, 14.02.2022 14:12
Užitečné informace, díky. Honza

Odpovědět

Bourání jezů, Chobotnice, 14.02.2022 12:51
Zbouranej jez, dobrej jez. Tady je zajímavá aktivita na vytvoření evropský mapy příčnejch překážek. U nás je tam zatim staroměstskej jez. portal.amber.international/ Třeba Polsko bypadá slušně zmapovaný, tam taky maj poměrně aktivní hnutí Wolne rzeki, který bojuje proti fragmentaci toků.

Odpovědět

|_Re: Bourání jezů, Chobotnice, 14.02.2022 12:52
Tak doufat, že nepostavěj ten Děčín. To je neprávem opomíjenej terén a ty zdrže jezů na Labi jsou šílený.

Odpovědět

|_Re: Bourání jezů, Jabberwocky, 14.02.2022 19:35
Amen. Nicméně ze zvědavosti občas koukám na diskusní forum na plavidla.cz a je zajímavé (byť logické), jak lidé, kteří mají obojí rádi vodu, mohou mít naprosto protichůdné názory (přehrady jsou super, postavit Děčín a Hrčáky je naprosté minimum atd.)

Odpovědět

|_Re: Bourání jezů, Chobotnice, 14.02.2022 21:51
To mám v merku taky. Nebejt toho, že tomu dala šanci teď jedna loď uhlí, tak to jsou takový chiméry co by bylo, kdyby bylo. A pokud myslej romantici malou plavbu, tak při tom, jaká je frekvenceteď okolo Kolína a podobně, tak by to byl proklatě velkej luxus. A věřit, že splavnost do Pardubic zvedne frekvenci malý plavby na Labi, to už neni ani optimismus, to je spíš na vyšetření.
No a u Děčína se ví, že jeden jez by to nezachránil a pak by potřebovali další, nehledě na to, že Němci jim na plavební hloubky kašlou a slíbili udržovat max na 150cm. Česká velká plavba je horší jak zemědělci, moc sucho, moc mokro, moc proud (asi neviděli proud na Dunaji pod Vídní) málo nákladu, málo dotací atd. Než se tohle zrealizuje, tak vše dospěje víc do fáze kdy budem muset rozlišovat věci zbytný a nezbytný, oproti rozmařilýmu 20. století.

Odpovědět

Pitomý text, b.o.y, 21.02.2022 20:51
Správně. A teď rychle zrušit všechny mokřady!

Sorry, ale takhle pitomý text jsem už dlouho nečetl, tady snad ještě nikdy.
Přestaňte poroučet větru a dešti, stejně se vám to nepodaří a zaměřte se raději na racionální důvody, proč "přejezování" našich toků je špatné.

Odpovědět

|_Re: Pitomý text, Jan, odpadnik~atlas.cz, 27.02.2022 12:48
Rozdíl mezi jezem a mokřadem.
Mokřadem - zcela přirozená součást krajiny (pokud ho děláme, skoro vždy jde o obnovu toho co tam již před námi bylo). Plusy - zadržuje vodu (ochrana proti suchu, i pro vodáky - z mokřadů/rašelinišť to vždy déle teče); zadržuje vodu (ochrana proti povodním); umožňuje život mnoha živočišným druhům co by tak jinak nebyly (biodiverzita)(a ne, pole ani smrková monokultura mokřad nenahradí). Mínusy - produkuje metan.
Jez - nepřirozená překážka měnící krajinu. Plusy - energie (MVE); ochrana proti povodním (ale jen tak, že zpomaluje rychlost proudu, ). Plus i mínus zároveň - jen na průmyslových řekách zlepšení splavnosti (my o volej nestojíme). Mínusy - zmenšuje biodiverzitu (kapr proti tomu, všemu co by mohlo v řece být, pokud by jezy nebyly); zadržená voda je neužitečná (nedá se využít, a to se týká i většiny vody v přehradách, ta voda tam jen leží); negativně ovlivňuje život v řece na dlouhé kilometry pod sebou ( zadržuje živiny - to jsou ty sedimenty, už za normálního stavu pod sebou tvoří sucho, za sucha se to ještě zvýrazňuje, ohřívá vodu -což také ničemu nepomáhá); narušuje samočistící funkce řeky; produkuje metan.
Takže, za mne je metan dalším bodem proti jezům a nic proti mokřadům.
Záměrně jsem vynechal vodácké argumenty. Že jez,i když s propustí (ta má pár metrů, volej desítky, stovky, tisíce metrů) je prdlajs proti tekoucí řece (a to ani nemusí mít peřej).

Odpovědět

splav, jez, zadržování vody , Tomáš, aklasa~seznam.cz, 05.03.2022 19:43
Využívání řek a tedy úprava koryt a budování říčních stupňů se děje již nejméně tisíc let a posledních 500 let docela intenzivněji. Dělo se tak zejména kvůli říční dopravě, také výstavbu a napájení rybníků (ve středověku se daleko víc konzumovaly ryby) až tak od šestnáctého století se začala energie vody využívat pro pohon všeho možného strojního zařízení, ne jen mlýnů. Ryb (raků a škeblí) bylo ohromné množství, řekami táhli lososi ačkoliv neexistovaly žádné rybí přechody.
Třeba by mohl někdo zkoumat, čím to, že ještě před sto lety byl vodní život docela na jiné úrovni ! Co se změnilo za těch sto posledních let ? Já sám si dost dobře vzpomínám, jak pod jezem byla díra v betonu a když jsem shodil stavidlo, kterým proudila přes tu díru voda, tak tam bylo třeba deset mrňavých úhořů asi jako tužka velkých. To je tak padesát let zpátky. Teď už jsem úhoře neviděl ani nepamatuji! Na vodě žiji celý život, bedlivě všechno kolem této problematiky sleduji, ale odpověď na tu otázku, kterou jsem zde nastínil mi zatím nikdo nedal.
Tomáš.

Odpovědět

|_Re: splav, jez, zadržování vod, Jabberwocky, 06.03.2022 10:50
Co prostupnost těch jezů pro ryby? Staroměstský jez se po spádové desce nahoru vyplavat dá. Helmovský ne. Nejpozději od 30. let skončilo prakticky veškeré rybí migrování do Čech v Ústí pod Střekovem. Tedy jako jednu z příčin bych viděl soustavu zdymadel a přehrad na Labi a Vltavě, plus k tomu přechod ze šikmých jezů na vysoké parabolické a kolmé.

Odpovědět