Vodákovo zanícení a odhodlání (nezaujatý pozorovatel by hovořil o blbosti netušených rozměrů) splout vytyčený tok nezná mezí. V mém případě šlo nedávno o Trotinu. Její pramen byste našli u obce Zdobín nedaleko Miletína (Neplést se sousedním  potokem Trotinka tekoucím do Bystrého potoka a s ním následně do hořické Bystřice.). Dále teče jihovýchodním směrem k Velkému Vřešťovu, kde svou vodou napájí místní rybník se známým autokempem, a dál otevřenou krajinou míří zvolna k svému soutoku s Labem u mostu na ř. km 166,1.

Já se na ni vydal namlsán několika úspěšnými akcemi při jarní oblevě. Přestože už nějakou dobu v jejím okolí rozhodně žádný další sníh tát nemohl, pohrdl jsem všemi luxusně plnými koryty větších řek a jel do Jeřiček. Na zdejším mostě jsem byl naposledy varován, že to není úplně dobrý nápad pokoušet se o splutí právě teď. V regulací zúženém korytě protékalo asi 30 cm vody. Myšlenky na možné potíže s jejím nedostatkem v širších místech jsem hravě odehnal s tím, že mne přeci trochu dření nemůže rozházet. A tak jsem tedy nasedl. Hned za obcí se koryto přirozeně rozšířilo… Rázem jsem se z vodáka stal invalidou využívajícím pádlo a volnou ruku alespoň k nějakému dopřednému pohybu. Zcela neohroženě jsem se také pouštěl do tvrdého boje s v nepravidelných odstupech se objevujícími stupni.

Vrchol mého prudkého génia přišel v Lužanech. Zde normálně vodu zadržuje překlad jezu, jenž ovšem kvůli velké vodě v předchozích dnech byl z řečiště odstraněn. Díky tomu jsem se ocitl v takřka suchém vybetonovaném korytě. Před svým doprovodem jsem sice zkusil nahodit hrdý výraz, ale zjevně se mi to moc nepodařilo, poněvadž jsem byl počastován několika poznámkami zmiňujících nějakého zoufalce. Musím ovšem dodat, že v duchu jsem se tituloval o něco tvrději. Mé myšlenky se upínaly k nedalekému soutoku Trotiny s Hustířankou. Ta je jejím největším přítokem a jediná mohla přivést do koryta dostatek vody, abych nemusel svou plavbu potupně ukončit předčasně. No a na soutoku jsem ke své těžko popsatelné úlevě zjistil, že jsem zachráněn a stal se ze mne zase vodák!

Pro ty, kteří by se někdy chtěli na Trotinu za přiměřenějšího vodního stavu podívat, mohu ale uvést, že jinak jde o v klidu sjízdnou říčku. Vhodné místo ke startu je onen avizovaný most v Jeřičkách. Odsud Trotina teče otevřenou krajinou Polabí v regulovaném korytě sevřena zpravidla vyššími hlinitými břehy. Okolo ní se rozkládají většinou pole, která sem tam vystřídá zástavba několika vesnic. Její proud obecně nepřesahuje úroveň ZW, ale až pod Račice se zde v nepravidelných rozestupech objevují různě vysoké stupně. Za přiměřeně vyšší vody budou vítaným peřejnatým zpestřením. Za velké vody se ovšem některé mohou změnit na problematická místa. Jmenovitě se to týká stupně na okraji Lužan a pak stupně asi kilometr pod Račicemi.

I k mému značnému překvapení je naprostá většina toku poměrně slušně vyčištěna od naplaveného bordelu a popadaných stromů. Díky tomu a narovnanému korytu je Trotina krásně přehledná a překážky jsou vidět obvykle dlouho dopředu. Komu by však chyběl pravý potoční ráz plavby nemusí si zoufat, protože po nějakém tom odstupu od Račic koryto dočasně přestává být udržováno. Hned se také v cestě objevují pěkně rostlé vrbičky, které doplňuje rákosová džungle. Přehlednost rázem klesá na minimum, ale nějaký ten průjezd se vždy najde. Znovu vyčištěná je Trotina od silničního mostu státovky mezi Hradcem Králové a Jaroměří. Kousek za ním byl minulý rok opravován železniční most, jenž je doplněn o další stupeň. I ten se za velké vody mění v ne moc lákavé místo. Pak už člověku zbývá jen pohodový krátký úsek klidné vody s několika stromy, aby se Trotina u Lochenic vlila do Labe.

Trotina je sjízdná pouze po tání sněhu nebo deštích. Sjízdnost se dá dobře odhadnout podle vodočtu v Rohoznici na sousední hořické Bystřici. Nechcete-li zopakovat můj heroický výkon, je vhodné počkat, až ukáže cca 70 cm. Jestliže vám půjde o důkladný průzkum dna, nenechejte se vyvést z míry a počkejte až to spadne na 55 cm. Pak budete jistě spokojeni, i když i při tomto stavu se dala druhá část říčky bez problémů splout. Koryto svou šíří nepřesahuje i v širších místech 5 metrů. Celý popsaný úsek z Jeřiček se dá splout za zhruba tři hodiny a měří přibližně 10 km.

Vojta Brádle