Raft.cz

Tisk z adresy https://www.raft.cz/Clanek-Hydrologie-pro-zachrance-II.aspx?ID_clanku=21

Hydrologie pro zachránce II.

článek ze seriálu: Záchrana na divoké vodě | uveřejněno dne: 20.03.2000

Proudící voda

  • potoky
  • řeky
  • plavební kanály
  • náhony

Charakteristika proudící vody

Reklama

Je více nebezpečná. Působí tu daleko více nebezpečných faktorů než u vody stojaté.

Voda proudí v korytě, které má určitý spád, rychlost proudu v průtočném profilu není stejná. Proudění vody se zpomaluje od středu průtočného profilu směrem k hladině, stěnám a dnu koryta. Charakter proudění je možné znázornit pomocí izotach, což jsou spojnice bodů stejných rychlostí proudění vody.

Izotochy

Izotochy

Izotacha nejrychlejšího proudu při hladině se nazývá proudnice

Proudnice v meandrujícím toku se nenachází vždy ve středu toku. V každém zákrutu řeky směřují vodní částice šikmo ke břehu tvořícímu vnější oblouk zákruty. Do břehu narážejí a narušují jej. Od nárazového břehu se proud odráží ke břehu nánosovému, zde se stržená hmota usazuje. Typické pro nížinné řeky se zákrutami je to, že se v nich střídají hlubiny a brody. Hlubiny se nacházejí u nárazového břehu. Naopak mezi nánosovými břehy se v místech přechodu jednoho zákrutu ve druhý usazeniny spojují do souvislé mělčiny - brodu (obr. 4).

obr. 4

Vznik usazenin

Vznik usazenin

Dělení toků

  • podle velikosti
    • ručeje
    • bystřiny
    • potoky
    • řeky
  • podle povahy
    • bystřinné
    • nížinné
  • podle spádu
    • horní tok
    • střední tok
    • dolní tok
  • podle původu
    • toky přirozené
    • toky umělé

Podle povahy

  • Bystřinné toky převážně napájeny povrchovou vodou z dešťů, sněhů. Jejich průtok značně kolísá, nenavazuje na hladinu podzemní vody, mají skalní balvanité dno, vzniká velká eroze.
  • Nížinné toky jsou ty, v nichž se splaveniny usazují.

Podle spádu

  • horní tok
    úzký, prudký, obyčejně s pevným kamenitým dnem. Vodní částice a unášené pevné částice mají energii k vymílání koryta
  • střední tok
    širší, s nižšími břehy časté zákruty (meandry), podle energie vody probíhá vymílání nebo usazování
  • dolní tok
    značně široký, s malým spádem,sem jsou zaneseny nejmenší pevné částice, které se zde usazují a tvoří bahnité (neustálené) dno

Co vědět o toku

  • délka toku
    • vzdálenost mezi ústím řeky a pramenem, dílčí úseky řeky měřené od ústí (ř.km 0,00) proti proudu, v průběhu let se může měnit délka toku zvětšováním nebo protržením meandrů
  • šířka řeky
    • v našich podmínkách v m
    • hloubka
    • při zásahu je nutné získat co nejvíce informací o daném úseku k zajištění bezpečnosti zachránců
  • vodní stav
    • výška hladiny v cm udávaná pro určité místo, v němž je osazena vodočetná lať, číslování počíná nulou, která leží pod nejnižší známou hladinou, resp. pod dnem koryta
    • nutno znát v případě zásahu, při zvýšené hladině oproti normálu větší nebezpečí
  • spád toku
    • výškový rozdíl hladin na vzdálenost, udává se v promilích (např. 5‰ znamená, že na 1 km vodního toku je rozdíl hladin 5 m)
  • průtočný profil, (příčný průřez)
    • je to kolmá plocha v m2 ke směru proudění, ohraničená dnem, břehy a hladinou
    • plocha průtočného profilu se mění se změnou výšky hladiny
  • průtok (m3/s)
    • množství vody, které protéká za 1 sekundu příčným průřezem koryta řeky
    • jednotka se vztahuje vždy jen na malý úsek toku
    • neustále se mění a je platný jen po určitou dobu
  • rychlost proudu (m/s)
    • délka dráhy vodní částice za jednotku času

Nebezpečí v proudící vodě

Přírodní překážky

  • vodopád
    vzniká přepadem vody přes výrazný terénní stupeň, výška i průtok mohou být v různém poměru, rozhodující je především svislý pohyb vody
  • kaskáda
    je systém rozrušených nízkých vodopádů
  • katarakt
    je pojem pro řečiště na přechodu mezi peřejí a kaskádou, označíme tak balvanitý úsek o velkém spádu, který však není tak výrazný jako u kaskády
  • slap
    označení pro vodnatější úsek řeky s balvany a skalními bloky zalitými vodou
  • peřeje
    nemají stupňovitý charakter, pouze výrazný spád, silný proud a nerovnosti ve dně vytvářejí pravidelné či nepravidelné vlny
  • proudy
    mají nižší spád, vlny jsou buď nízké nebo řeka pouze silně táhne
  • protiproudy
    vyskytují se tam, kde vlivem překážky v toku došlo k prudkému vzrůstu rychlosti vody.Proud v přímém směru nestačí natéct za překážku a hladina je zde nižší.Do těchto míst stéká část vody z hlavního proudu a vrací se zpět za překážku
  • víry
    kruhový útvar s vertikální osou otáčení trychtýřovitého tvaru, je vyvolán prudkými změnami proudu, nepravidelností koryta atp.
  • "karfiol" - vyvřelá voda
    vzniká na tocích s velkou masou vody, kdy se prudce tekoucí voda odráží od velkých balvanů u dna, nemůže však překonat váhu horních vrstev, neustálým přitékáním nové vody se síla spodní vody zvětšuje a určitém okamžiku překoná tíhu horní vrstvy
  • vodní válec
    vytváří se v místech, kde voda nestačí plynule odtékat a část vody se vrací zpět k překážce, rotace je v horizontální ose otáčení
  • vývar
    viz chování v peřejích a pod jezy
  • kořeny stromů
    nebezpečí uvíznutí tonoucího
  • padlé kmeny, větve
    v případě větších proudů je zde nebezpečí natlačení osob a materiálu na překážku

Umělé překážky

  • vodní díla
  • přehrady - betonové (gravitační, klenbové), zemní (hráze uzavírají široká mělká údolí).
  • jezy, propusti - stavěny pro získání energie k pohonu mlýnů, hamrů, vodních elektráren, u těchto staveb se dříve stavěly pro splavování dřeva propusti, pro snížení energie vody se někdy zabudovávaly retardéry, kterými se vytvářel schodovitý tvar dna
  • kanály, náhony - přítoky k turbínám, umělé vypažené toky pro splavování dřeva (Tetovský kanál)
  • pilíře mostů
  • nízko zbudované lávky
  • nízko zavěšená nebo ponořená lana

Chování v peřejích a pod jezy

Na začátku peřejí se vytváří v nejhlubších místech jazyk. Při nutnosti proplavání takovým místem (převržení lodi, výcvik) je nutné plavat naznak, nohama napřed se vztyčenou hlavou. Případné nárazy tlumíme nohama nebo hýžděmi. Pozor na údery do hlavy. Překážky pod hladinou je možné rozpoznat podle klínu rozčeřené vody, nebezpečný předmět se nachází výše proti proudu (obr. 5). Čím je proud větší tmí výše se překážka nachází.

obr. 5

Vznik pereji za prekazkou

Vznik pereji za prekazkou

K největšímu množství úrazů a případů utonutí dochází u jezů a propustí. Zde kromě nebezpečí samotné stavby se vyskytuje nebezpečí hřebů, kusů trámů, sání výtokových otvorů, turbulentních proudů. Pod jezy se vyskytují vodní skoky k likvidaci energie přepadávající vody. Zde se vytváří vývar - vodní prostor pod překážkou, kde se dopadající voda odráží od prahu vývařiště, část odtéká a část se vrací zpět k překážce. Hranice mezi vracející se vodou a vodou odtékající se nazývá vývarová linie. V případě uvíznutí ve vývaru je nutné proplavat co nejdále při dnu a vyplavat až za vývarovou linií (obr. 6)

Valec

Valec

Při záchraně v těchto místech musíme počítat s nebezpečím stržení zachránce do vývaru. Je nutné jištění ze břehu nebo záchrana nastrčením záchranných pomůcek zajištěných za vývarovou linií.

Pobyt u vody a na vodě je nutno zorganizovat tak, aby byla zajištěna bezpečnost všech účastníků. Voda je překrásný živel, nesmíme z ní mít strach, ale respekt, který zabrání neuváženému jednání.

Oleg Šalbaba

instruktor VZS ČČK




Diskuse nad článkem
Presne tento typ, Zdenek Hajny, hajny~kchz.fme.vutbr.cz, 03.05.2000 0:00
Líbí se mi, budu, Jarda N., jardovaadresa~centrum.cz, 09.05.2000 0:00
 
 


Facebook Facebook   RSS - články a novinky RSS 2.0 Email na redakci serveru raft.cz Chcete psát články pro raft.cz? Trička a mikiny raft.cz O raft.cz
Uvedené texty mají pouze informativní charakter. Vodácký sport je potencionálně nebezpečný a vždy je nutné posoudit zobrazené informace dle aktuální situace.