Uplynulá sobota byla stejně jako poslední týden ve znamení slunečného a poměrně teplého počasí. Aktivní vodní skauti z Ronova nad Doubravou uspořádali 2. ročník splutí řeky Chrudimky a zajištěná voda vypouštěná přímo z přehrady Seč byla pozvánkou pro stovky vodáků.

K místu startu, ústí kaskády bočního přelivu přehrady jsme se dostali ze silnice, která vede ze Seče na hráz. V zatáčce u kempu zahýbáme doleva dolů, a pak doprava podél potrubí přivádějící vodu od hráze na elektrárnu. Z úzké silničky už pořadatelé usměrňují dopravu na jednosměrnou cestu, protože zájemců o splutí Chrudimky bylo nepočítaně. Po zaplacení poplatku (30,- Kč) rychle složit lodě, převléknout se a převést auta. Před vyplutím neodoláme a dáváme si teplou klobásu a piva a jdeme na to.

Chrudimka v tomto úseku není obtížná, a tak máme možnost se i kochat krásným okolím. Proplouváme hlubokým zalesněným údolím, míjíme skály tyčící se na pravém břehu. Listnáče, jejichž větve se sklánějí nad vodu, jsou ještě holé a i proto je řeka přehledná. Je zde široká okolo 12 metrů a pospíchá lehkými peřejkami k vyrovnávačce Seč II. Před ní ještě míjíme budovu elektrárny, podplouváme ocelovou lávku s diváky

a po přepádlování krátkého vzdutí přenášíme vlevo přes hráz vyrovnávačky.

Odvážlivci na krytých lodích skáčou její asi 4 metry vysoký přeliv.

Objíždíme ohromný balvan trůnící uprostřed řeky a po půl kilometru splouváme opatrně balvanitý jez

a podjíždíme most v Padrtech. Kamenitým korytem teče necelých 10 m3/s., krásná voda pro tento úsek. Chrudimka přitéká do otevřeného údolí, kterým se po kudrnaté vodě dostáváme k jediné vesnici stojící na levém břehu. Pravý břeh se opět zvyšuje a objevují se na něm opět skály. Proplouváme jednu výraznější a asi nejhezčí peřej na tomto úseku. Několik zalitých balvanů v proudu a dva pěkné vracáky vpravo za skálou.

Po chvíli je vlevo skoro u břehu hospůdka, která zlákala nejednoho vodáka. Asi po kilometru nás čeká další jez, je šikmý s malým válečkem, ale při troše pozornosti ho všichni sjedou bez problémů, Petr dokonce s prstem v nose.

Plavba příjemně ubíhá a řeka chvílemi i trochu zrychlí a my se houpeme na vlnách. Podplouváme silniční most, kousek za ním překonáme další kamenitý jez

a na březích se objevují chaty. Voda je pořád ještě ledová, na břehu ve stínu jsme dokonce zahlédli zbytky ledových ker, ale svítí sluníčko a na nás na Barace šplouchne jen výjimečně. Je příjemně. Řeka je téměř plná lodí. Pomalu se blížíme k cíli naší plavby. Končíme u mostu v Mezisvětí.

Dál se plout nesmí. Po chvíli začíná vzdutí Křižanovické přehrady která je zdrojem pitné vody a u mostu začíná ochranné pásmo. Jestli jste čekali nějaké drama, musím vás zklamat, byla to pohoda. Po zimní pauze správná řeka na rozjetí.

Kdo si pospíšil a měl chuť, stihl ještě jednu rundu. Díky Bobře! Za týden ahoj na Doubravě.

Jirka Hodic, Kačeři Chrudim