Ad Bifurkace = furkahydromorfolog by vrtěl hlavou. Bifurkací by školometsky nazval přírodní jev (samo)rozdvojení se řeky a tedy by taková místa hledal na meandrujících a divočících typech řek (odborně říční vzory). A kdyby se sešli hydromorfologové dva, rychle by se rozvinula nekonečná debata, co je to ostrov (s.s. říční ostrov, tedy co ještě ano a co už ne, resp. v jaké vzdálenosti se mají spojit oba proudy (Žitný ostrov), a jak moc pevné (skála/písek), suché (1 den/celý rok) a dokonce vegetací zaostlé (holé/mechem/stromy) mají být, aby splnily něčí definici). core.ac.uk/download/pdf/353169...Každopádně by vykopávky/extrakce typu náhon na mlýn nejspíš bifurkací nenazval ani jeden z nich, protože umělosti/lidské úmyslnosti by dali oba svorně jméno specifické (Nová řeka je 100 % vykopávka, byť geniální a svého času megalomanská, u obou choceňských případů si jist nejsem, to by musel Eki pro ústní svědeckou výpověď do pravěku a fotograficky zdokumentovat 😀. U mnoha měst se vykopal např. (proti)povodňový kanál (Opołe, Břeclav), jinde se naopak v rámci "zkapacitnění koryt" četné bifurkace zavezly zeminou (Vindobona), aby město "vzkvétalo" ... a pak se při povodních potomci nestačí divit, copak se jim to dere do kuchyně 😢 Každá definice kulhá na svém okraji, protože narozdíl od přírody nemůže být náš jazyk nekonečně varabilní, páč bychom si lautr vůbec nerozumněli ... ale to vyjasňování je někdy objevné. |