Sobotní ráno přivítalo účastníky 30. sjezdu Vavřineckého potoka v zamračeném náladě. Chvílemi to vypadalo, že buď bude pršet nebo rovnou sněžit. Jenže pak došlo k velkému obratu a po celý den bylo krásně slunečno a na to, co slibovala předpověď, i relativně teplo.

První zážitek, jako obvykle, na sebe nenechal dlouho čekat. Jdu se podívat na start a tam vidím, jak se připravuje k projetí úvodní branky uzavřená laminátová deblovka. „Tak to si musím jít natočit,“ bleskne mně hlavou a běžím pro kameru. Přicházím právě v čas, abych zachytil marný pokus o podjetí lávky s dopomocí lidí postávajících na ní. Nějaká paní na lávce se vehementně snažila zatlačovat podjíždějící posádku tak, aby byla co nejníže a tudíž, aby snáze podjela. Nejprve rukou a pak jim prostě šlapala na záda.

Sedám do lodi a vydávám se vstříc zážitkům, které hodlám opět lovit do kamery. Jedu za Pálavkou, když tu najednou má kormidelník nějaké problémy. Nečekaně se zachytil za boční větev, která ho vytahuje z lodi. Háček vůbec netuší, co se děje, a teprve, když se otočil, zjistil, že už nemá v lodi kormidelníka. Vzhledem k tomu, jak se to vše rychle seběhlo, neměl jsem často to zachytit na kameru ani foťák. „To by byla paráda, kdybych měl kameru umístěnou na lodi,“ pomyslel jsem si. Po zhruba půl hodině jsem moji představu viděl na projíždějícím Orinocu. Jenže posádka to i s kamerou umístěnou úplně na přídi narvala přímo do pilíře mostu. Tak nevím, jestli to kamera vydržela.

I dále nebylo potřeba na „humorné“ scénky dlouho čekat. Dva zhruba dva 110 kilový borci na Yukonu se koupali co 100 metrů, když vůbec netušili, jak se drží pádla a co obnáší sjezd úzkého toku. Alespoň, že měli helmy a vesty. U padlých stromů, které se všechny daly podjet, bylo občas docela nacpáno a cvakala se tam jedna Pálavka za druhou. Klasika.

Letos se mi zdálo, že počet sobotních vodáků byl oproti jiným ročníkům nižší. Asi je odradila nepříznivá předpověď chladného podzimu, i když nakonec bylo úžasně slunečno. Některé zde umístěné fotky jsou udělané z kamery, takže jejich kvalita není moc dobrá. Za to film s vypečenými záběry bude o poznání kvalitnější a budou si ho moci prohlédnout účastníci Setkání přátel školy Vodácké školy záchrany. Těšte se.

A na závěr ještě jedna vypečené historka od organizátorů. Místní zemědělec si nevšiml, že v potoce je více vody a tak vjel se svým malotraktorem do proudu. A samozřejmě, že ho tam utopil. Po organizátorech pak požadoval, aby mu ho šli vytáhnout. Při představě, že u sebe měli jen házečky, toto přání bylo opravdu velmi netradiční.

Petr