Re: Salza a utopení, HoP, 01.07.2013 1:54 Vážení diskutéři, v dobrém i na rovinu... I zde se projevuje nedostatek informací jako klíčová předloha pro mnohé reakce a jejich podobu. Dovolím si napsat můj názor a třeba někomu k něčemu i bude. Jak napsal velmi správně kolega Kmocháček, stává se. Na silnicích, na skalách, kdekoliv a kdykoliv. Takže za prvé, může se to stát i Vám nebo podobné události můžete být přímo účastníky. Budete tahat třeba někoho z hořícího auta a už je stejně pozdě atd atd. Je dobré ale vědět následující: Jedná se o traumatickou zkušenost. V případě neočekávání úmrtí ještě zesílenou o to neočekávání. Pokud jste zblblí naprosto neadekvátní a povrchní (ale nese sledovanost a tím i "zisk") všeobecnou popularitou cizích neštěstí, prezentovanou masmédii, tak budete nadále pronášet soudy a komentovat cokoliv, u čeho jste nebyli osobně. Pohoda do doby, než v tom budete osobně angažováni. Reaguji na názory zde v diskuzi až ve chvíli, kdy několik lidí na upřesňující informace zareagovalo rozumně a dál do události neryli. Osobní zkušenost při setkání s těžkým úrazem nebo smrtí je nepřenositelná. Dá se jen prožít, ale nedá se sdělit slovy a vůbec už ne na inetu. Trauma a následné stavy "psyché/psychiky" potřebují čas a mnohdy i dlouhodobý citlivý přístup celého okolí k člověka, který byl takové události účastníkem. Každý, kdo nezažil něco podobného, soudí podle sebe, ale to je ten základní problém. Někdy je lepší mlčet a počkat... Na stupnici traumat je úmrtí blízkého uváděné jako nejtěžší. Pokud jsou mezi Vámi i lidé, co mají hlavu nikoliv jen k přijímání potravy, tak si ji někde na webu můžou i najít stejně jako informace o trauma jako celku. Neodsuzuji některé Vaše reakce. Jen tajně doufám a nebojím se to i prezentovat, že komunita zdejších diskutérů nejsou jen hlavy duté, hltající bulvár a TV noviny, ale třeba to k něčemu bude pro budoucnost. Jak píši, je to nepřenositelná zkušenost a nejde plně sdílet. Potřebuje čas a mnohdy i mnohem více. Technikálie typu odstranění stromu, placení za splutí, kdo co kdy komu a podobné informace nejsou prostě inteligentní v období těsně po trauma. Uvědomte si, prosím, že dotyčného účastníka vysiluje už samotná skutečnost a pokud mu chcete pomoci se vrátit co nejdříve do relativní pohody, tak je dobré uvažovat trochu odlišně. Zvědavost je jedna věc, pochopení hloubky je věc jiná. Můžete mne poslat kamsi a hájit si to svoje, máte na to právo a počítám i s tím. Pokud si budete chtít zacvičit, zkuste se místo okamžitých reakcí na odkazy někam nejprve zamyslet, jak je asi účastníkům takové události. Jak mají asi zrovna naloženo, co cca právě ve dnech těsně po události řeší. Dovolím si odhadnout, že poslední nebo někde dole na seznamu nutností je obhajovat to, jak se v tom okamžiku zachovali a jestli větev měla 3 cm nebo 10 v průměru a kdo měl házečku a kdo vestu a komu posílali před tím pohledy. Účastníkům události přeji kvalitní okolní podporu a minimum negativních následků, spojenou s jejich přítomností tam a tehdy a horlivým diskutérům, aby nebyli v budoucnu hlavními aktéry něčeho podobně neočekávaného, bez ohledu na roli hlavního hrdiny nebo jen přímého svědka. Mluviti (ne na webu, ale z očí do očí, to bych chtěl u některých diskutérů i vidět)stříbro, mlčeti zlato. Minimálně u traumat. Prosím.
|