Re: Jezy - migrace ryb a vodák, kavol, 22.08.2016 21:31
tak jsem se chopil a ve volných chvílích zplodil následující:

Nahlížím do dokumentu "Studie proveditelnosti zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích v povodí Vltavy / 4. Katalog příčných překážek - OTAVA"[*], kde mě zaujalo navrhované řešení Pětikolského jezu na ř. km 54,865.

V kolonce "ZHODNOCENÍ A NÁVRH" se uvádí "Na levý břeh v podjezí je v létě instalován skluz pro vodáky, kterým je možné lodě po přenesení spouštět na vodu. Sjíždění a přetažení je vyloučeno, přenášení je možné."

K uvažovanému záměru výstavby MVE se pak v sekci "POPIS ŘEŠENÍ" mimojiné píše:

"Ve studii je navržen rybí přechod typu bypas podél MVE.
Navržené řešení pomocí bypasu okolo MVE je odpovídajícím řešením."

Tento popis jaksi nereflektuje informace z výše uvedeného návrhu, neboť stavbou MVE, jak je zakreslena na přiloženém plánku, dojde k přestavbě a zablokování jak místa pro instalaci skluzu, tak i místa výstupního a nástupního u schodiště v navigaci pod jezem.

Navíc trasa přenášení, pokud by bylo možné přenášet těsně kolem zakresleného bypassu (což prakticky obvykle nebývá), se tímto prodlouží ze současných necelých 40 m (počítáno včetně délky skluzu!) nejméně na 120 m, tedy nejméně
ztrojnásobí. Pro průměrně trénované vodáky toto představuje zcela zásadní problém (přenášení naložené kanoe na tuto vzdálenost překračuje hygienické limity podle nařízení vlády č. 361/2007).

Pakliže Studie počítá s turistickým využitím Otavy, mám za to, že je bezpodmínečně nutné do navrhovaného řešení doplnit vybudování nových výstupních a nástupních míst.

Dále považuji za vysoce vhodné přehodnotit konstrukci a parametry navrhovaného rybího přechodu tak, aby mohl sloužit zároveň i vodákům. Dovolil bych si zde srovnání s Modřanským jezem, který má také výšku okolo 3 m, kde je sportovní
propust vybudována mimo jez, a takovou konstrukci by šlo řešit jako kartáčový rybí přechod vzor Budín.

A při MZP 2,49 m³, který zde může být celý sveden do obtokového kanálu, by se dokonce dalo snít o složitější konstrukci, než rovný žlab, o vybudování sportoviště pro sice omezený, ale přeci jen nějaký, trénink na divoké vodě. Umělé překážky lze přeci poskládat tak, aby zároveň vyhovovaly migraci vodních živočichů, stejně jako v peřejnatých úsecích přírodního koryta.

V každém případě by mělo být zváženo, jak se vyhnout neúměrnému prodloužení přenášení - např. umístit nové nástupní a výstupní místo do prostoru mezi elektrárnou a bypassem a propojit je chodníkem s permanentně instalovaným skluzem, který by třeba mohl být smáčený přívodem z nadjezí. Takové řešení může i dobře vyhovovat požadavkům na konstrukci rybích přechodů umístěním
vtoku ještě dále od česel elektrárny.

Zajímalo by mě tedy prosím, jakým způsobem se hodlá Povodí vypořádat s výše uvedeným problémem, že stavba elektrárny na Pětikolském jezu, jak je zakreslena ve Studii, zásadním způsobem zasáhne do jediné možnosti vodáků jez překonávat?

Případně jaké další materiály můžete k úpravám na tomto jezu (resp. i jinde, existuje-li třeba společné úložiště jako je web k této Studii) poskytnout a jaký je/bude postup realizace?

- Prosím, považujte odpověď za veřejnou, budu ji sdílet s ostatními zájemci o stav a vývoj našich řek.