| Vodočet: Beroun, stav: 90 cm, 15.80 m3/s |
Popis: Odpolední projížďka s Plameňákem po známé trase. V podstatě meeting za účelem probrání plánů na letošní vodáckou sezónu. Vody dost málo, na konci března jak jindy v červenci... pak, že není sucho. |
| Vodočet: Beroun, stav: 91 cm, 16.29 m3/s |
Popis: |
| Vodočet: |
Popis: Odskok při plavbě po Vltavě.
Paddleboard Marie.
Skládací karbonové pádlo.
2 * lodní pytel ROBfin 100l.
|
Poustva
|
6 |
Bukovec - nad Malochovu skálu a zpátky |
ZW |
13.3.26 |
singl |
|
| Vodočet: Plzeň B.H., stav: 123 cm, 14.50 m3/s |
Popis: Azuro, tak jsem vyhlasil zacatek solarni sezony, letos az v pulce brezna, lenivim. |
Eki
|
20 |
Řevnice jez - ústí do Vltavy |
ZW |
28.2.26 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: Beroun, stav: 134 cm, 40.90 m3/s |
Popis: Po protrhání mlhy slunečno a celkem teplo. Retardérka v Černošicích otevřená, spluta, jezy Dobřichovice a Mokropsy vzhledem k vysokému průtoku raději obtaženy. Kachny divoké a morčáci, volavky, kormoráni, bobří okusy, občas rybáři, turisti, cyklisti. Na břehu občas už sněženky, ale jinak ještě zimní útlum vegetace. Spluto v singlu na pálavě. Doprava vlakem. Nepotkána žádná loď. |
| Vodočet: Bílá Hora 7,4; Liblín 10,8; Zbečno 10,3; Beroun 11,8; Radotín 13,4 m³/s; T = 5,3 °C |
Popis: Prosincová a poslední Berounka vydala na čtyři dny, ale s jídlem jsem to zbytečně přehnal, asi s vidinou hladomoru. Kyslík jako když střelí, 100 +/- 5 %, jenom Vltava spadla (65 % při T = 6,8 °C jako Úslava), průhlednost sice vyšší ale bez dramat, pod Plzní kolem 150 cm a na maximu až u Valentů mlýna (250 cm), teplota kolem 5 °C. V Plzni jsem odrazil ve Čt krátce po poledni a bylo na tričko! Koupel jsem vynechal, kvůli úspoře času samozřejmě Další tři dny nabalen, i kulich a rukavice. Papírna polosuchá, takže oklikou přes přechod a Bukovec jsem bezpečně sešel po zcela suché koruně. O to víc mě potěšili tři skorci poctivě brodící a liška huňatá, prohnal jsem ji celých 300 m podél břehu, než lstivě utekla do stráně. Kozy nad Kaceřovem nechyběly ani v prosinci a byly na mě hubaté jako celý rok. Stulíky zmizely zcela. Hned po západu u Klabavy začalo třeskutě mrznout a v mžiku se vytvořila mlha, úzký pás nad loukou. Do toho poslední paprsky. Takovou nádheru nemůže člověk oplatit jinak než vděčností. Lampa přívozu v Nadrybech se už chvěla mrazem, sotva do tmy svítila. Ani jsem se s převozníkem nerozloučil, nechtěl jsem ho tahat z teplé kukaně. První noc jsem se místo večeře díval kino. Na temném nebi dávaly nejkrásnější hvězdy světa, nádhernou Mléčnou dráhu za příplatek padající Geminidy. Nad ránem se ale citelně oteplilo, asi jak se zatáhlo. Ranní starty se mi moc nezdařily, a tak byl ořech ujet i těch plánovaných 35 km denně. Oheň jen druhou noc, na zahřátí, vaření a meditaci. Melodii obstarala Berounka šuměním na kamenech, sólo držel sýček s výrem. Třetí noc před Berounem byla nevyhnutná nezbytnost, industriální kulisy jsem přečkat musel. Ze suchých jezů mě potrápil zase Žíkovský, musel jsem z lodi a přetáhnout do jiného koryta, a zase zklamal Nezabudický, kradař jeden. Hýskov jsem zbaběle přenesl vlevo, naopak pod Berounem stačily vysoké podpatky pohorek. Čilá byla ve tmě a nadále neprůjezdně zapříčená. Radost jsem měl z Mokropsů, takový záklon a ani kapka. A už se jezdí po liblínském mostě, byť ten provizorní stále stojí. Jediným objevem z botaniky byly porosty vodního moru u rákosin na LB před Žíkovským mlýnem, tam je zdrojová populace. Stále plavaly velké trsy lakušníků s bílými vousy, v Řevnicích téměř ucpaly hranu jezu, a také jednotlivé lodyhy a zlomky víceméně odehnilých stolístků, tu a tam rdest nebo jiný druh. Tři dny byla hustá mlha a zataženo, věž Libštejnu jsem vlastně nezahlédl, Týřov taky ne, ale pro tmu, Krašov až těsně zblízka. Pod ním jsem sice „našel“ opuštěnou kánoi Elizabeth (viz ztráty & nálezy), ale z věrnosti nepřesedlal. Ranní Týřovické skály byly tajuplné a tiché, kouzelné jako vždy a pokaždé jinak. Bohužel pěny ještě víc než v listopadu. Nejhorší znečištění ale bylo pod Berounem, od Tetína jsem pozoroval na hladině tisíce mastných skvrnek, a když jsem nad Karlštejnem měřil, tak se na boku udělal ze šlemu tak tlustý škraloup, až hrůza. Nad deskou byla viditelná suspenze zřetelných partikulí sestonu. Kdoví, jestli jen nízká teplota nebo nějaká specialitka v odpadních vodách. A na Karlštejně jsem měl už konečně dost času, abych hledal nejhlubší místo, naměřil jsem 550 cm! Tam musí být při povodni whirpool, vír jak prase, hmm, spíš jako kráva. A konečně jsem se po roce odkladů podíval na to zadní rameno černošického ostrova. Svět sám pro sebe, voněl tam celer a růžičková kapusta. Odměnou za celoroční snahu byly tři, tedy čtyři radotínské peřeje focené za světla a také gymnázium Oty Pavla před lávkou. Cestou v Roztokách jsem podaroval děcka třemi fotbalovými míči, pokecal s rybáři a proměřil i přístav Radotín na více místech, jak mě vítr honil po hladině. K velkému překvapení jsem potkal 4 lodě v Roztokách, to byli dost váhaví střelci mířící na svátek jen do Nižboru, a 2 seakajaky pod Lahovickým mostem, ti už vášnivě uvažovali o Radotínu, povzbudil jsem je, že je vody dost a dost. Zazvonil zvonec a roku 25 nastal konec. (135 kvůli zaokrouhlování) |
Ivis
|
1 |
Pritok Vsenorsky potok - Vsenory |
ZW |
8.12.25 |
packraft |
|
| Vodočet: |
Popis: Pri spluti Vsenorskeho potoka, tak nejak z nutnosti .. sportovni terminologii receno udrzeni si neporazitelnosti. -)). Tedy mit splute vse co sjeli a zapsali vodaci. Na Berounce jsem nasel komfortni vystupovani i se schody. A prekvapive i zde tekla. I naznak perejky u soutoku. |