Zahořanský potok je dalším ze série zajímavých úzkých potoků oblasti dolního Posázaví. Snad ještě více než samotný vodní tok zaujme jeho okolí. Potůček pramení u Psár jižně od Prahy, odtéká jihozápadním směrem a po svých cca 12 km se v Davli vlévá zprava do Vltavy. Prakticky podél celého toku vede značená turistická stezka, takže je velmi dobře přístupný.

Postupujeme-li od ústí proti proudu, hned na silničním mostíku si lze udělat první dojem. Potok je zde širší - až 8 m, hladina klidná - ZWA, vody dostatek, s lodí by tu problém nebyl. To se ale velice brzo změní. Asi po půl kilometru míjíme Maškův mlýn, docela slušně zrekonstruované stavení, který však z hlavního koryta „krade“ vodu do náhonu. Potok se zužuje nejprve na 2 až 3 postupně na 1 až 2 metry. Proud se zrychluje na ZWC až WWI. Voda se vysloveně zařezává do údolí a vytvořila opravdu krásný kaňon. Jedná se však o rekreační oblast a tak se od ústí až téměř k osadě Hawai na ř.km. 3,1 táhnou skupiny chat, které místy koryto uměle „utiskují“. V dolní části má tok poměrně značný spád a je regulován různě vysokými stupni. Dost zajímavé to začíná být nad ř.km. 2,5. V asi třistametrovém úseku se spád ještě zvětšuje, tok se zužuje místy až na jeden metr a koryto je plné balvanů, obtížnost stoupá na WW II, místy se dá mluvit skoro až o kaskádě. Celý kaňon je zde velmi zúžen a břehy zarostlé. Sjízdnost tohoto úseku bude jistě velmi problematická zejména pro nedostatek vody. Při velké vodě, kdy hladina bezpečně zalije kameny pak může obtížnost vzhledem k  nepřehlednosti, zúžení koryta a překážkám ještě vzrůst. Jinak s padlým dřevem a naplaveninami je v celém úseku nutno počítat vždy. Časté jsou také brody a lávky, některé ani nelze podjet.

Nad osadou Hawai za ř.km. 3,1 se charakter toku i okolní krajiny mění. Hluboký kaňon ustupuje a mění se v širší údolíčko, potok má menší spád, zato začíná čím dál silněni meandrovat. ZW střídá spíše WW I. Velké oblouky meandrů přetíná přímá cesta rovněž množstvím pěších lávek a brodů. Okolí je klidné, tiché, bez civilizace. Až do malebné, správně zapadlé obce Zahořany na ř.km. 5,6. Zde může být při dostatku vody vhodné nástupní místo. Lze sem zajet autem po silnici z Prahy přes Dolní Břežany a Okrouhlo či Psáry a Jílové a zhodnotit sjízdnost. Je možné zde i zanechat vůz, ale jinak je tu mrtvo, na návsi hospoda zjevně už ňákej pátek nepremává.

Dál bude sjízdnost zřejmě velmi obtížná, potok je už dost úzký a vody čím dál míň. Následuje obec Libeř na ř.km. 7,9, Psáry na 11,1 a pramen zřejmě jako soutok několika struh cca na 11,7.

Nedávno jsem slyšel o partičce (ledo)borců, kteří to sjeli. Šlo o únorovou akci ve sněhu a ledu. To mě taky rozhoupalo k tomu tento dávno připravený článek zveřejnit a tak připojuji i zimní fotodokumentaci. Jinak bude asi dost těžké vychytat vodu. Menších přítoků to má dost po celé délce, Sulický potok, Libeňský potok, Oleška a spousta dalších bezejmenných. Chce to buď rychlé jarní tání nebo pořádnej lokální slejvák.

Je to zkrátka úžasný potůček důkladně schovaný v nádherném lesnatém kaňonu kousek za Prahou, doporučit lze i pro pěší túru nebo na kolo.

Honza Dolejš - Fikus