Švédské řekyAhoj, máte někdo zkušenosti s řekami ve Švédsku? Na stránkách www.forsguiden.se je tabulka obtížnosti švédských řek od 1.1a až po 11.6a. Je tato stupnice nějek srovnatelná s nám známou WWI-WWVI? Dík, Dana |
|
|
|
|
Re: Švédské řeky> http://www.2imagine.net/constr...hmm, to vypadá velmi dobře, a pokud někdy někdo bude chtít měnit zavedený systém, tak jsem pro tuto variantu namísto té zvrhlosti, kterou amíci považující se za pupek světa prohlašují za "mezinárodní" jediný problémek je, že se mi nedaří dohledat popis obtížnosti jednotlivých stupňů - většinou píšou, že to odpovídá Class I-VI, ale to je nesmysl, ta má v současnosti pouhých devět stupňů (I,II,III,IV,5.0,5.1,5.2,5.3,VI), zatímco ti Švédové jdou do jedenácti no nic, zkusím, jestli funguje uvedený kontaktní mail 😀 |
Re: Švédské řekyStupnice obtížností byla vždycky trochu problematická pro svět. Ta co obecně známe (ZW a WW) vznikla v Evropě na "její" řeky a průtoky. Jak se začlo jezdit do Asie a tak, tak vznikl problém co s velkými průtoky, jak se začlo padat z vodopádů tak vznikl další problém jak to obtížnostně popsat. V Rusku existoval a asi stále existuje 10 stupňů, i když obecně přešly také na alpskou stupnici. A do obtížnosti započítávali i průtok, přístupnost resp. odlehlost řeky od civilizace, nutnost přenášení a jeho obtížnost a tím pádem i možné pomoci a další aspekty. Proto se v jejich popisech objevavala obtížnost vyšších stupňů než VI. Ale na druhé straně obtížnost třeba IV, mohla znamenat řeku podle našich rozměrů obtížnost II, ale s velmi dlouhým přístupem, nejbližší vesnicí ve vzdálensoti 1000 km a tak. Obdobně to řešili Američani i když nešli do 10., ale započítali s velikost řeky, průtok a možné nebezpečí. Myslím, že Švédové na tom budou podobně, i když na tom webu jsem to nedohledal, ale když si rozkliknu jednotlivé řeky, pak už se tam vyskytuje jen alpská obtížnost jednotlivých peřejí, takže si myslím, že to tak je. Když vemu třeba Kalixelv nebo Tornioaev, tak jsou tam označeny do nějaké šestky a ještě písmenem, ale jsou to velké řeky s velkým průtokem, občas volej, jezero a občas vodopád,totéž platí pro Piteelv. Osterdalselv tam je značená do 4,2, ale je to řeka na dovolenou, s krátkými těžkými místy bez problémů přenositelnými. takže je to jako bych hodnotil Vltavu s přenášením přehrad. Třeba Angličani používají klasickou stupnici, ale doplněnou písmeny, která vyjadřují nebezpečnost peřeje, úseku nebo řeky. Protože jejich řeky jsou spíš úzké s méně vodou a více možností zapíchnutí nebo šprajcnutí či odření a tohle vše do toho písemného označení nebezpečí započítávají. Takže když uvedou třeba III g, tak je to sice trojka, ale třeba když to blbě najedeš, tak spadneš do sifonu a zůstaneš tam. A naopak když je to IV a, tak je to sice čtyrka , ale když to proplaveš tak v pohodě přežiješ. Prostě jestli je kdekoliv v tom místě problematická část tak to vyjádří písmenem. Ahoj Vojta |
Re: Švédské řekykmochacek23.09.2009 12:31 | no ten švédský server převzal nebo jen poupravil stupnici, co používá ten Amík/Kanaďan? Corran Addison. A ten to na svých stránkách popisuje celkem obsáhle: http://www.2imagine.net/constr...a jak píšeš, má v tom zahrnutou OBTÍŽNOST toku (1.číslo), NEBEZPEČÍ při chybě (2.číslice) a DOSTUPNOST POMOCI (písmeno). Vliv průtoku je myslím na tom švédským serveru zohledněn tou pomlčkou od-do |
Re: Švédské řekyněkteré ze zmíněných problémů ta Addisonova stupnice řeší, některé ne, a na ty jsem se ho právě zeptal mailem, tak uvidíme - tedy s jednou vyjímkou, neptal jsem se jak zápisuje hodnocení, když se obtížnost střídá, ale tam se myslím v pohodě lze držet současných konvencí kdybychom se na něčem takovém dohodli, a fungovalo to opravdu mezinárodně (tedy až na AW, které má zjevně svou hlavu 😉), byl by to jistě velký krok kupředu |
Re: Švédské řekytak Corran už mi odpověděl, nicmoc nového neřekl, ale že by byl ochoten se na to po sezóně podívat, tak uvidíme ... |
Re: Švédské řekykmochacek23.09.2009 12:59 | kdes našel, že stupnice končí 5.3 a dál to nejde? Jinak si myslím, "švédská" 1-5 odpovídá I-V. A navíc vše kolem desítky je dost subjektivní hodnocení, někdo to ve Švédsku sjel (nebo taky jen odhadl ze břehu) a přihodil k tomu numero. A dal tomu prostě třeba 11, protože se mu to tak jevilo |
Re: Švédské řekypozor, já jsem neřekl, že dál to nejde, jenom že v současnosti končí 5.3 tu stupnici si nadefinovali amíci, viz http://www.americanwhitewater.... , a její autoři nic většího než 5.3 neznají, viz http://www.americanwhitewater....jestli někdo někde používá víc než 5.3, to je možné, ale články Addisonově hodnocení odkazují na stupnici AW, a ta prostě (zatím) končí 5.3 |
Re: Švédské řekyp.s. kromě toho, celé srovnání s AW je blbost už jenom proto, že AW do jednoho čísla zahrnuje všechno to, co Addison řeší třemi různými hodnotami |
Re: Švédské řekykmochacek23.09.2009 16:58 | OK, v příkladech končí 5.3, ale obecně platí "Class 5 is an open-ended" a budou asi časem přihazovat Ta stupnice AW v sobě zahrnuje i případnou bezpečnost, záchranu a pod. Já měl na mysli "evropské" hodnocení, kde se klasifikuje jen obtížnost toku pokud se nepletu a potom by mělo platit, že I-V = 1-5. |
Re: Švédské řekymno, kdo jak chápe alpský systém, to je taky občas pěkná sranda ... například když tady člověk vidí Hloučelu psanou jako WW II a přitom Rio Botičo jako ZW, tak by zaplakal (možná mi neslouží paměť, oboje jsem zatím jel jen jednou, ale fakt mi není jasný, čím se z hlediska obtížnosti liší ...) já se držím původního hodnocení, tak jak je to popsáno ve starý kilometráži, to je celkem jednoznačný (jakože na WW II by člověk ještě neměl potkávat válečky, apod.), a jak říkáš, řeší především obtížnost toku - z hlediska toho, co se na něm vyskytuje, a ne podle toho, že dneska kdejakej moula, co drží pádlo jak prase kost, sjede na raftu kdeco |
Re: Švédské řekyNo, Kavol, já bych zas zaplakal na tvým hodnocením jiných, " kdejakej moula, co drží pádlo jak prase kost, sjede na raftu kdeco" "namísto té zvrhlosti, kterou amíci považující se za pupek světa prohlašují za "mezinárodní"... vždyt to vypadá, že jsi ty potoky ani neviděl, pak do toho zamícháš politiku a nakonec vepře.... Kolik jsi projel expedičních řek v jiných kontinentech, že jsi to tak rychle zhodnotil.... Navíc, jak se chceš s někým domlouvat, když na něj předem verbálně útočíš ??? Sorry, ale zatím bych tě poslal do našeho parlamentu se vyřečnit  PS: srovnéj příspěvky Vojty, Kmocháčka a tvoje..... Pepa |
Re: Švédské řekyehm, tak nevím, kde vidíš ty útoky na někoho, s kým se domlouvám - naopak Corrana, se kterým jsem si vyměnil mail, chválím ... jinak píšu k věci, byť možná trochu expresivně, jedinej, kdo to zatím zatáhl do osobní roviny, seš ty ... co se týče "moulů na raftu", projdi si například zdejší červencové diskuse nad zvýšeným stavem Vltavy, myslímže moje vyjádření zde je ještě velmi eufemistické :-p co se týče toho, že ta stupnice od AW není až tak mezinárodní, stačí se podívat na odkazovaný článek na Wikipedii - zmiňuje, že v Indii se používá jiný systém (Class I zahrnuje i "naši" ZW), v Austrálii a na Novém Zélandu to odpovídá alpskému systému, a skoro celá Evropa používá též alpský systém ... co se týče toho, co jsem viděl, jako útok pěkný, ale když jsi to nedoplnil o odpověď na moji otázku, čím se teda v obtížnosti tak liší, tak děláš neználka tak akorát ze sebe co se týče politiky, fakt nevím, kde ji tady vidíš, takže opět jen nepodložený výpad co se týče expedičních řek, fakt netuším, proč bych nutně musel nějakou jet, abych si mohl udělat názor, že ten Addisonův systém je nejlepší, co jsem zatím viděl - knížky, články, fotky, vyprávění, video nestačí? co se týče srovnání příspěvků, bezkonkurenčně nejdelší tu má Vojta - za kterou stranu kandiduje? |
Re: Švédské řekyDíky vám všem za cenné informace a odkazy. Tolik příspěvků jsem fakt nečekala. Hlavně díky tobě, Vojto, za jasně a lidově podané vysvětlení. D. |