Ahoj, s tímto konkrétním zkušenost sice nemám, ale píší tam: funkční i za mokra (100% úspěšnost), kdysi kámoš nějaké takové podobné křesadlo na čundry nosil a a když bylo mokré, otřelo se hadrem a normálně to fungovalo. Takže myslím, že by to mělo fungovat.

Ahoj, jj, určitě bude fungovat - hořčíku je jedno, jestli je na povrchu mokrý - strouháš kov a tím třením se ta "mikrošpona" dostatečně zahřeje, aby odlétla jako hořící jiskra, mockrát vyzkoušeno .

to je sice hezký, že hořčíku je to jedno, ale mě by spíš zajímalo, co s tím chcete zapalovat ... když si na vodě zmáchá křesadlo, asi si zmáchá i troud, a sehnat něco dostatečně suchého a hořlavého, aby to blaflo na jiskru, je problém i za dobrého počasí v létě, natož když prší

neudělá takovej piezoelektrickej zapalovač mnohem lepší službu?

nebo se k tomu křesadlu vozí flaška s benzínem? 😀

Jo - neni to křesadle (léta používam klasickej pazourek a ocílku z pilníku + ohořelou bavlněnnou prádelní šňůru), ale o zapalovaným materiálu. Popisované křesadlo je optimální na zapálení plynového vařiče, nebo hromádky suchého materiálu. Intenzivním používáním ale ubývá, klasickou celodenní předváděčku (spratkárnu) nejspíš nepřežije.
Jako mezistupeň k zachycení jiskry lze použít přepálené plátno, troud (z choroše troudníku, nebo suchou práchnivinu ze dřeva), případně ohořelou bavlněnou prádelní šňůru (nejdostupnější). Jiskru zachycenou do uvedených materiálů je třeba rozfoukat a postupně přidat další hořlavý materiál - i lehce zavlhlé jemné chrastí se při rozfoukávání prosuší a blafne. Jak je hromádka žhavýho, je to v kapse. Udržet troud v suchu není neřešitelný problém - kdysi k tomu sloužily pytlíky z močového měchýře (používaly se i na tabák), dneska poslouží miniloďák, dobře těsnící plechová krabička, nebo obyčejný igeliťák.

Posledně na Dunaji jsem s tim zapálil samotný rákosový semínka a vod toho voheň, když to tam někdo vybalil s tim, že to je jen na zapalování vařiče. Ale křesadlo vypadá jinak, jak díš. Tomuhle by se mohlo řikat "křesátko".

Líh krom toho, že hřeje taky i fajn hoří, takže ... 😉

A není ten dotaz spíš jen skrytá reklama na eshop?

Naozaj to tak vyzerá. Jináč pokud se tomu má mermomocí řiklat křesadlo, tak to jsou tyhle věcičky: www.general-store.cz/category/...

Jo - to jsou ty pravý, ideální je to v kombinaci s udělátorem nabízeným tamtéž jako "zapalovač" (knot protažený mosaznou trubičkou, která se uzavírá kuličkou na řetízku s háčkem, zaseknutým do knotu). Musí se to s tím vercajkem ale umět - svýho času jsem pár kousků ocílek a pazourku odeslal jako ceny do soutěže na Fantasy planet a celá redakce si při testování na tejden zrakvila prsty...

"Já jsem totiž ohnivý mužík a tahle skalka, je mé škltátko. A neložškltnul jsem se, a rozškltnout sem se měl..." viz Křemílek a Vochomůrka
Mě se tedy při vodáctví v přírodě, na rozdíl od vlhkých sirek a různých škltátek, nejvíce osvědčil obyč malý zapalovač z plastu, co ho mají v každé sámošce za bratru 12 Kč.

Moje oblíbená storka je o tom, jak do Čech přijeli praví američtí indijáni a ti praví čeští jim jako poctu umožnili zapálení slavnostního potlachového ohně. A čekali, že Amici vybali klasické prkénko, tyčku a lučík alá Seton. Nebo alespoň křesadlo. Nicméně když mělo dojít na kýžený samotný akt, zeptali se jich ti borci, jestli někdo nemá zapalovač...
A druhá není o zapalování ohně, nýbrž trávy. Někdy z blahých devadesátek. Přijeli američtí indijáni na mezinárodní lakrosový turnaj do Radotína. Večer pak svorně usedli s českými hráči v zahradní restauraci. Brzy byla ve svorné pohodě zažhnuta brčka s domácími modely.
Vtom projelo kolem policejní auto.
Všichni Amici rázem zmizeli pod stoly i s vonnými cigaretami. Čeští ošlehaní lakrosáři se na ně nechápavě dívali:
"Co blbnete?"
"Tý vole, kolem jeli policajti..."
"No a co?"
Máme holt u nás při zapalování čehokoliv jiné pořádky než v té zemi svobody za oceánem....