Ahoj, chci se zeptat, jestli někdo jel Kocábu vejš, než z Rybník. Kdyby jo, tak se podělte vo zkušenosti.

Už od tý doby, co jsme se nastěhovali do Ouběnic nad Kocábou mne braly roupy, že to musim sjet a že přeci nepotáhnu džunku do Rybník...
Tak jsme pár dní na začátku března 2009, co tálo a vypadalo to slušně s vodou obcházeli potok a okukovali co, kde a jak, hlavně co můstky...
No a jednoho dne, (škoda, že byl čas až když voda šla asi o 10 čísel dólu) jsme dali dcerunku do úschovy a vyrazili s Lenkou opláchnout vydru. Hodil jsem ji na ramena a došel asi půl kiláku nad Ouběnice, vejš je už dost zarostlý koryto. Po pár přenášeních padlejch stromů a dvou půlmetrovejch stupních jsem nabral Lenku u Horního Ouběnickýho mostku (Krásná světlost, bez problémů jetelnej) Pod mostkem začíná vzdutí jezu, kterej by byl zajimavej při katastrofální vodě, ale: pod nim je celkem strmej a širokej zához, tekže se voda rozteče do tenka a mezi šutry a hlavně asi 0,5m nad korunou jezu je šélezná lávka.
Pod jezem se vlejvá zprava potůček Chaloupka, o kousek dál zleva
Další most je železnej, nízkej u bejvalýho motokrosovýho závodiště, ten se dá podplazit zalezlej sám v kánoi, na kajaku se to nedá.
Spodní ouběnickej most je v pohodě a pak následuje pasáž 1,5km zregulovanýho koryta se stupněma +- čtvrt metru, široký vokolo tří metrů, kousek nad Podedruhlicema je asi 0,5m skok do tůně. Celkem rychle se přijíždí k zásadně nejetelnýmu mostu ze dvou betonovejch rour. Dál je kilák trochu přírodnějšího koryta.
Na začátku Dalekých Dušníků je malej stupěň a rychlej levej oblouk pod pohodovej silniční most. U mostu je malej přítok zprava. Pod mostem je asi 0,6m skok do tůně, pak novej meandr. Po půl kiláku je most - bacha, je dost nízkej, my jsme to jeli s přikrčením pravým obloukem.
Následuje asi 2,5km pohodový plavby do Budína, zpestření bylo jen pár popadanejch stromů. Na pravym břehu lesy Tuškovského vrchu. Potok se postupně rozšiřuje na cca 4m. V Budíně jsme přetáhli okolo mostku, koryto blokují trubky nějakýho vedení.
Po asi 300m je jez asi metr vysokej, kterej odváděl většinu vody do náhonu, tak jsme to vzali náhonem. Ten se ukázal v Rybníkách ústit do areálu nějakýho mlejna, tak jsme přetáhli přes louku mezi koněma do potoka. U zmíněnýho mlejna byl proti všem vodním pravidlům potok důkladně přehrazenej plotem, aby jim neutíkaly husy, nebo co to. No, trocha fušky je lepší, než mít na zádech, nebo na lodi šrámy od vidlí, tak jsme to přenesli okolo po stráni vpravo.
A to byl konec našeho sjezdu horní Kocáby. V místní části Rybník zvyný Dolík nás nabral soused do auta a odvezl zpátky do Ouběnic.
Ten dojezd do Dolíku byla největší pakárna z celý cesty.
Jinak obtížnost zhodnotit je těžký, ale ohodnotil bych to na WW1, co je daný né peřejema, ale občasnejma volantovejma pasážema. Jinak nebezpečí jen napadaný stromy, většinou se daji přeskákat, domorodý lávky kupodivu vůbec na popisovanym úseku nejsou. Sjízdnost - aby to moc nedrhlo, tak to chce mít na vodočtu ve Štěchovicích nějakejch 90, ale chce to posoudit i na místě, na hornim a dolnim toku bejvaj rozdílný srážky, u nás nahóře moc neprší. V pohodě je to i na otevřenky. Měchuřiny by se musely klepat o defekt. Teče to pěknym prostředim, nějaký pole, ale většinou luční niva a okolo lesy.
Dalo by se to jet i vejš, ve Višňový je pěkný čistý koryto, ale mezi Višňovou a Ouběnicema jsou zarostlý místa, muselo by se to přetáhnout po louce vpravo.
Nějaký vobrázky jezů a vůbec potoka ve zmíněnym úseku jsou na http://chobotnicak.rajce.idnes...