Díky Kmocháčku za odkaz, objasňuje stanovisko domorodých raftařů lépe, než moje pokusy o jeho zprostředkování.

Souhlasím s tím, že bezpečnost je v tomto problému trochu zástupná, ale každá naše nehoda (a nemusí mít fatální důsledky, těch zásahů s dobrým koncem tam je prý každý rok několik, statistiku neznám) je velmi silným argumentem v tlaku na další omezování.

Ještě dodám, že i když jsem se tam pohyboval dlouho a intenzivně a dříve i jako zaměstnanec rakouské společnosti, netroufám si říci, že se dostatečně orientuji v legislativě, která se ke splouvání řek vztahuje. A nikdy jsem ani nenašel nikoho kompetentního, kdo by mi to mohl vysvětlit a tvářil se, že si je jistý tím, co říká. Platí celostátní, zemské, místní a jánevímjaké vyhlášky, které se průběžně mění a někde v temných zákoutích mají různé výjimky. Na kolik jsou závazné nějaké "cechovní" předpisy, už vůbec netuším. Do toho si kde kdo rozvěšuje jaké chce cedulky (a asi na svém pozemku? může), které mají oporu jen v jeho vroucném přání...

Když jsme po otevření hranic vzali alpské řeky útokem (Čechoslováci a Maďaři) a v tomto období také probíhal prudký rozmach raftingu, reagovali na to okamžitě omezením plavby čtyř a vícemístných lodí. Každému soudnému člověku přece musí být záměr zřejmý - ponechat si pod kontrolou komerční využívání řeky a neomezovat sportovní spouvání. Reakcí cestovek byl nákup outsidovských třímístných banánů a pálav v našem případě.
Dovolím si to srovnat s tím, že když třeba přes vesnici jezdí moc nákladních aut, omezí průjezd autům nad 25 t. Pokud by dopravci zareagovali přeložením nákladu na dvacetitunová auta a dál jezdili stejnou trasou, bylo by to legální, ale místní by to taky dost sra.o.