Von s tebou, Honzo, Honza laškuje. Pokud se z něj za tu dobu, co jsem ho neviděl, nestal alkoholik (a to asi né), je to pořád slušný a spořádaný chlapec, který ví, jak se na vodě chovat (i když jednou ho právě na vodě hryzla sršeň do tlamičky za trest, že porušil abstinenci a chtěl snídat pivo , napsal o tom hezký článek). Von jenom filozoficky hájí svobodu (nejen) na vodě, svobodu (nejen) chlastat, hulit, sexovat, rokenrolovat, svobodu žít plnými doušky navzdory všem cenzorům, inspektorům, ochráncům mravní čistoty a přírody a podobné pakáži. Svoboda (nejen) je to, co většina z nás na vodě hledá. Problém je, že některá kůzlátka děťátka jaksi nevědí, jak s ní naložit. A otravují ostatní. Třeba tím, že v tábořištích řvou jak hovada do kuropění aniž by uvažovali o tom, že tam jsou lidi, kteří zaplatili tvrdé na dřevo, aby si mohli schrupnout. V zahraničí by jim to neprošlo, tam by je majitel kempu hnal svinským krokem. U nás - no problema. Vona svoboda bez hranic má své kouzlo - zvláště v období dospívání. Ale když člověk dozraje, rád akceptuje nějakou formu regulace, protože ví, že je tím chráněn především on sám proti bl.cům, kteří by mu otravovali život (a nenechali ho vyspat). Ale pozor - hranice mezi regulací a diktaturou je občas tenká! Howg!