Mezi velmi pěkné řeky severních Alp patří bezesporu i říčka Ache, která teče z Rakouska (pod názvem Kössener Ache) do Bavorska (Tyroller Achen), kde končí ústím do velkého ledovcového jezera Chiemsee. Po bezplatných německých dálnicích přejíždíme Bavorsko a úzkou silničkou překračujeme hranice do Rakouska. Hraniční rakouské městečko Kössen je nedělně přecpané auty. Dřevěný most se opravuje. My parkujeme sami na severní straně městečka u čistírny a stavebního dvora (odbočka „Bauhof“).
Reklama
Hraniční vápencový kaňon
Nafukujeme baraku na louce a přenášíme ji srázem po velkých balvanech do řeky. Po čisté zelenkavé vodě vyplouváme směr kaňon. Nevíme, co nás čeká, tak plujeme raději na lehko.
Nástupní místo na Ache s výhledem na most v Kössen
Po pěkně tekoucí říčce, které se tu říká Kössener Ache nebo také Grossache, připlouváme do hraničního vápencového kaňonu. Ten se smí splouvat jen v letním období.
Peřejka nás nese do vápencového kaňonu
Obtížnost plavby ale naštěstí není nějak zrakvující, pohybuje se většinou v úrovni WW I, maximálně WW II.
Vápencový kaňon
Obdivujeme kolmé vápencové skály, které pro pěší spojují přes řeku i dvě visuté lávky. Bezprostředně za druhou lávkou překonáváme státní hranici do Německa.
Lávka pro pěší mezi skalami kaňonu
Řeka nás pěkně unáší, občas i pod skalní výčnělky, takže je třeba vedle kochání dát i pozor na cestu.
Vysoké skály kaňonu
Před námi se kaňon trochu rozšiřuje, vidíme obsazenou pláž. Vyhřívají se tu nejen pěší a vodáci s rafty, ale pozorujeme i vodáckou drobotinu, která v helmách a neoprenech čile skáče do proudu a zvyká si na studenou vodu. Pěkně jeden za druhým.
Chvilku tedy počkáme na drobnou mezeru v proudu těch trpaslíků, kteří připomínají červené brabence, a cvičnou peřej si taky splouváme. O pár peřejí dál v horku na pláži přistáváme a koupeme se v chladné vodě.
Peřejka v druhé části kaňonu
Řeka nás pak nese dál, dáváme pozor i na rafty, na jejichž necvičené posádky narážíme v dolní části kaňonu.
Výstupní most u vesnice Ettenhausen (Schleching)
Za chvíli je vidět i výstupní místo u silničního mostu. Přistáváme. Z širokého množství vodáckého materiálu tu obdivujeme třeba barevné packrafty se skládacími koly na přídi. Aktuálně v neděli je zdejší vodácké parkoviště u řeky naplněné jak raftovými společnostmi, tak i auty vodáků.
Packraft se skládacím bicyklem na přídi
Pro další plavbu potřebujeme věci v autě. Jdu na stop a za chvilku mi zastaví chlápek s velkým psem na silně zachlupaceném sedadle spolujezdce. Bere mě dobrodružnými zatáčkami mezi skalami zpět do Rakouska.
Dále nezajímavé?
V informacích o řece Tiroler Ache na raft.cz se dočtete pro úsek od km 27 (Schleching) po ústí do jezera Chiemsee charakteristiku: „nezajímavé“. U mostu opravdu velká část vodáků svoji plavbu končí, my ale plujeme dál.
Tiroler Ache u městečka Schleching
Řeka stále teče, v peřejkách dosahuje obtížnost okolo WW I. Na březích si můžete kontrolovat kilometry toku, lokálně najdete i upozornění o sezónní ochraně hnízdění ptactva na některých plážích..
Kilometry toku jsou vyznačené na březích
Typické jsou tu za aktuálního průtoku (něco přes 17 m3/s v Kössen) široké štěrkové lavice. Proud ale někdy trochu žene i pod břehový porost.
Peřejka ženoucí loď pod vrbičky
Za krásného slunečného a teplého počasí přistáváme na štěrkopískovém břehu a koupeme se v čisté chladnější vodě.
Tiroller Achen u km 19
Z okolí na nás shlížejí alpské štíty. Musím říct, že takhle „nezajímavé“ bych si přál všechny řeky.
Rameno řeky s jinak barevnou vodou
Koupeme se ještě několikrát, třeba v neprůtočných ramenech řeky, kde teplota vody přece jen o kapku narůstá. Okolo řeky se sluní několik lidí, propluje i pár splouvačů na raftících „z Bauhauzu“, ale takové davy jako na Isaru u Mnichova tu rozhodně nenajdete.
Štěrkopískové břehy a peřejky nad městem Marquartstein
Ale, jak známo, i Slunce má skvrny. Doplouváme do osady Wurbichl před městem Marquartstein, kde na nás čeká jediný jez naší trasy. Jez je nesjízdný, betonový a jsou na něm zachyceny padlé kmeny. Navíc značná výška kolmé stěny jezu není úplně bezpečná k překonání.
Nesjízdný jez v lokalitě Wurbichl
S trochou štěstí jez přešupujeme přes korunu. Za ním několik set metrů chybí v kamenitém řečišti dostatek vody k pohodlnému splouvání, poté je vše zase OK.
Pláž u cyklostezky pod městem Marquartsteinl
K večeru zakempujeme na pláži. Z vysokého protějšího alpského kopce na nás shlíží kostelíček. Připravujeme večeři a koupeme se. Štěrkopísková pláž je pustá, občas sem ale zavítá nějaký venčený pejsek z blízkých domků.
Pláž před městečkem Staudach
Ráno balíme a splouváme poslední necelé dva kiláky.
Řeka Ache s pláží a kostelíkem na kopci
Pod mostem v městečku Staudach (km 9,4) přistáváme. Na mostě visí velká cedule s informací, že se řeka od následujícího mostu nesmí splouvat (rezervace při ústí řeky do jezera Chiemsee).
Silniční most v městečku Staudach
Jdu si koupit respirátor (v Německu nebyla tato povinnost v hromadné dopravě zrušena, tak jako u nás) a místní busík mě vyveze proti proudu až do vesnice Ettenhausen. Odtud je to k silničnímu mostu na pondělně vylidněné vodácké parkoviště jen kousek.
Závěr
Některé řeky naznačí svým názvem očekávaný zážitek. Třeba u Berounky v Berouně mi kdysi sebrali pálavu. U Sázavy se můžete sázet, zda budou voleje mezi Ledčí a Týncem i letos tak úmorné, nebo zda jez Lesní bude zase krást vodu. Řeka Ache vás zas donutí k dlouhému povzdechu (Aáách) na její krásou.
Ahoj Eki