Raft.cz

Tisk z adresy https://www.raft.cz/Clanek-Vltava-o-111-km.aspx?ID_clanku=2404

Vltava o 111 km

článek ze seriálu: Za starých časů | uveřejněno dne: 16.06.2022 | popisované řeky: Vltava

Dostal se mi do rukou ručně psaný záznam plavby mého dědečka z roku 1929. Za zkrácený srpnový víkend (nebyly volné soboty) zvládl po kánoi trasu z Českých Budějovic do Prahy. Bylo mu tehdy 22 let.

Reklama
Dědova žebrovka ve vltavském kaňonu 1928
Dědova žebrovka ve vltavském kaňonu 1928

Jeho vodácký zápis jsem přepsal do následující kapitolky, název je původní:

Velký den: Budějovice – Praha

18:10 hod 10.8.1929 – 24:00 hod 11.8.1929
„… 6:15 odjezd, v Purkarci již skoro tma, mraky spouštějící se stále níž, drobný déšť, stále hustší tma, že není od kormidla vidět špička lodě.

Špička dědovy kánoe 1928
Špička dědovy kánoe 1928

Týn. Po hazardu na posledním jezu vyklopen, lovím roztroušený majetek. Ždímám, cvakám zuby proti své vůli, idylicky položené mlýny sledují mne svými osvětlenými okny. Nádherné mraky zlomyslně obírají mě o poslední zbytek vidění. Lijavec, bouře, uragán. 11 h stočím loď,.. vylévám, obracím, ždímám, lezu s duševním protestem do mokra spacího pytle, neschopen usnout, čekám kdo s koho. Déšť zvolna ustává. Vyjíždím. Řídím loď jen podle sluchu. Nikdy jsem netušil, že může být noc tak dlouhá. Svítá. Červená. Žďákov, 2:15 Kamýk, Županovice, Sejce, Moráň 8 h opět noc, Svatojánské proudy, Libřice, Chuchle, Smíchov. Je půlnoc, padají hvězdy, vytahuji loď, zvítězil jsem.“

Děda Vilém na vltavské navigaci 1929
Děda Vilém na vltavské navigaci 1929

Tehdejší kilometráž uvádí pro trasu České Budějovice – Praha Smíchov vzdálenost 190 km. Dlouhé víkendovky po Vltavě provozovala i moje babička s pradědečkem, jak si můžete přečíst třeba tady.

Šlo by podobné dobrodružství zažít i dneska? Na původní trase mých prapředků už bohužel těžko. Voleje vltavské kaskády představují zcela jiný zážitek. Vloni jsem se pokusil o podobnou proudnou víkendovku na Ohři (blíže zde). Letos zkouším něco – opět v singlu na pálavě a se zajištěním pouze vlakem – i na jarní Vltavě.

Vltava z Vyšáku

Pátek v půli května po práci nasedám na vlak. Zdržují výluky a dvojí přestupování. Ve Vyšším Brodě (klášter) u vody mě vlak vyklopí po půl osmé večer. Nafukuju loď pod silničním mostem a vyplouvám.

Večerní Vyšší Brod
Večerní Vyšší Brod

Z mírně obsazených vyšebrodských kempů vykukují stany, na vodě večerní klid. Řekou protéká slušných 18 kubíků. Propustmi překonávám postupně dva vyšší jezy, které mi mírně cáknou do lodě. Před Veverkami nacházím plácek na stan a pro dnešek končím. V noci mě probudí bouře naštěstí poměrně krátká.

Ráno zvoní budík už v šest hodin. Balím. V půl sedmé vyplouvám, protože v sedm obvykle přiškrtí průtok z Lipna II. Abych tu, jako onehdá kolega, celý víkend tu slušnější vodu jen nepronásledoval.

Východ slunce nad Vltavou
Východ slunce nad Vltavou

Romantickou mlhu postupně rozpouští ranní slunce. Po pár kilácích pěkné plavby přistávám a snídám horké kafe u benzínky na začátku Rožmberku.

Ranní Rožmberk
Ranní Rožmberk

Proplouvám rožmberskou jezovou propust a kochám se pohledem na místní hrad a zámek z různých stran. Řeka mě zase snese do opuštěného zeleného údolí.

Kostel v Zátoni
Kostel v Zátoni

Míjím zajímavý kostel v Zátoni, za mostem se tu nachází i vodočet. Na březích kvetou žluté janovce a bílé hlohy.

Vltava s ostrovy pod Zátoní
Vltava s ostrovy pod Zátoní

Okolo Pískárny a dalších kempíků mířím k Větřní. Tradiční volej u tohoto industriálního papírenského jezu není za vyššího průtoku nijak zásadní.

Retardérka jezu Větřní
Retardérka jezu Větřní

Tady potkávám i první plující kánoi na mé výpravě. Bavím se dlouhým sešupem betonovou retardérkou.

U Papouščí skály
U Papouščí skály

To nová propust u odbourané Papouščí skály je trochu záludnější, hází lodě mírně doprava na kameny na břehu. Pár převrácených plastovek tu vylévá, na moji starou pálavu se tu ale můžu plně spolehnout.

Z kempu před Krumlovem vyplouvají halasící rafty. Je před polednem, takže nemám šanci jim uniknout podle svého návodu.

Vltava mezi splouvači v Krumlově

Jez Rechle jde v pohodě proplout vyznačenou šupnou vpravo.

Jez Rechle s vodáckým skluzem
Jez Rechle s vodáckým skluzem

To propust U Liry je již nacpána rafty a pod jezem tu loví mokré rodinky své kánoe. Jez tak splouvám raději vpravo přes korunu.

Český Krumlov z vody
Český Krumlov z vody

Na další dva jezy se čeká fronta. Splouvači vždy před propustí přestanou pádlovat, po chvilce napětí je to vcucne. Místní propusti byly bezpečně upraveny nejen pro takovéto začátečníky, ale dokonce i pro turisty, kteří sedí na židličkách na větších bidlovacích lodích (tvz. voroplavba). Většina plavidel za jezy přistává a splouvači míří do místních občerstvoven. Na vodě je zas skoro prázdno.

Propluju protrženým jezem a okolo kaňonovitého ústí Polečnice (fotka třeba zde) až na konec Krumlova, kde si dám taky něco dobrého k obědu.

Vltavský rulový kaňon

Za čistírnou proplouvám okolo mé oblíbené skály s tvarem koňské hlavy. Civilizace zmizela, řeka mě nese krásným rulovým kaňonem s prastarými tábořišti. Pod propustí jezu před Zlatou Korunou se potápí pár zelených plastovek. Propluju Zlatkou s výhledy na klášter, pod ní si dám v ještě poloopuštěné punkové občerstvovně kafe a placku.

Zřícenina hradu Maškovec
Zřícenina hradu Maškovec

Krajina z vody pod Zlatou Korunou připomíná ráj na zemi. Vzpomněl jsem si na dědu a jeho místní, život zachraňující zážitek (viz zde). Slunce se sklání pomalu k západu. Těším se pohledem na květnaté louky.

Květnaté louky nad jezem U Rybů
Květnaté louky nad jezem U Rybů

Proplouvám jazykem protrženého jezu U Rybů s koupajícími se děvčaty. Přetáhnu vlevo jediný nejetelný jez tohoto úseku a okolo továrny na těstoviny mířím do Boršova.

Večerní Boršov se železničním mostem
Večerní Boršov se železničním mostem

V šest odpoledne přistávám vpravo u železničního mostu. Co teď? Vždyť to je obvyklý konec cesty a je teprve sobota! Zrovna v 18:20 mi ale jede vláček zpět do Krumlova, chvatně balím a vleču loď na nádraží.

Opáčko

V Krumlově mířím zas dolů k řece, nafukuju u silničního mostu. Naproti čistírně plane ohníček a Ukrajinky zpívají táhlé písně. Na prázdné tekoucí řece se pluje příjemně. Objevuju ztroskotanou kánoi namotanou ve vrbičce a romantické rulové skalky.

Ztroskotaná kánoe pod Krumlovem
Ztroskotaná kánoe pod Krumlovem

Minu několik pěkných kempovacích míst. Když chci po chvilce pro tmu už někde přistát, slušná místa nenacházím. Před Rájovem vezmu za vděk i jen provizorním pláckem.

Ráno před Rájovem
Ráno před Rájovem

Ráno scvrnkám četné slimáky z lodě a pluju dál. Podruhé splouvám retardérku jezu ve Zlatce a dávám si kafe a koblihu k snídani v zatím ospalém místním velkokempu.

Packraft pod Zlatou Korunou
Packraft pod Zlatou Korunou

Proplouvám podruhé krásné přírodní partie. Vody už je podstatně méně (Lipno pouští 7 kubíků), některá říční ramena tak nejsou sjízdná, ale zase vidím více kvetoucích lakušníků.

Zřícenina hradu Dívčí Kámen
Zřícenina hradu Dívčí Kámen

Proplouvám pěknou peřejku pod hradem Dívčí kámen u ústí Křemžského potoka. Potkávám zpívající mladou partu čtyř kánoí, jinak skoro nikoho. Mírná vlnka protrženého jezu U Rybů mě nese do voleje jezu Boršov.

Z Boršova do Budějic

Přenáším boršovský jez (kdy už bude hotová ta propust?), podplouvám místní mosty a další protržený jez pod nimi. Pak mi dělají společnost jen cyklisté na nové cyklostezce po levém břehu. Volejem doplouvám k jezu Planá, na kterém je instalovaný vodácký semafor. Kupodivu aktuálně funguje, jen musím máchnout pádlem a pár minut počkat.

Zelená na jezu Planá
Zelená na jezu Planá

Následuje další volej a jez Rožnov. Možná by šel skočit polozahrazenou propustí s válcem, ale já ho pro jistotu obnáším vpravo. Nad vodou létá hejno racků.

Jez Rožnov není příliš vodácky přívětivý
Jez Rožnov není příliš vodácky přívětivý

Nárazový protivítr mi ztrpčuje překonání dalšího voleje, tentokrát před betonovou velestavbou Trilčova jezu. Jeho polosuchá retardérka ke zdrncání neláká, proto ho obnáším po levém břehu okolo plotu.

Trilčův jez s polosuchou propustí
Trilčův jez s polosuchou propustí

České Budějovice mě vítají posledním volejem. Na březích se sluní domorodci. Obdivuju instalovaná mola u břehů, vodárenskou věž, hvězdárnu a další budějické zajímavosti.

Volej Jiráskova jezu u ústí Malše přetíná pěší lávka
Volej Jiráskova jezu u ústí Malše přetíná pěší lávka

Okolo rybářů zatáčím vpravo do ústí Malše. Proti zcela neznatelnému proudu podpádluju tři mosty. Přistávám ve dvě hodiny odpoledne v místním parku. Na příjemném trávníku na slunci suším a balím. Táhnu pálavu s loďákem pěší zónou k nádraží.

Cíl na břehu Malše
Cíl na břehu Malše

Závěr

Po Vltavě jsem tak za květnový víkend splul 111 kilometrů (a kousek ještě po Malši). Nebyl to sice tak těsně nesmrtelný a hrdinský počin, jako vykonal můj děda v roce 1929, ale i tenhle vejlet stál za to.

Ahoj Eki




Diskuse nad článkem
sobota, Střelec, 16.06.2022 10:38
vypnutí Lipna, Poustva, 16.06.2022 12:59
| Re: vypnutí Lipna, Dan, 17.06.2022 14:06
| Re: vypnutí Lipna, Poustva, 18.06.2022 1:17
| Re: přenos Herbertova, Dan, 12.07.2022 12:11
Vykon, Guma, guma.plovouci~seznam.cz, 16.06.2022 14:05
Ešivá, Chobotnice, 16.06.2022 23:29
| Re: Ešivá, Guma, guma.plovouci~seznam.cz, 17.06.2022 0:25
| Re: Ešivá, Chobotnice, 17.06.2022 0:31
| Vltava, Eki, 17.06.2022 8:43
| Re: Ešivá, Dan, 17.06.2022 14:17
| Re: Ešivá, Chobotnice, 17.06.2022 14:24
Respekt, Kosice01, 17.06.2022 13:31
 
 


Facebook Facebook   RSS - články a novinky RSS 2.0 Email na redakci serveru raft.cz Chcete psát články pro raft.cz? Trička a mikiny raft.cz O raft.cz
Uvedené texty mají pouze informativní charakter. Vodácký sport je potencionálně nebezpečný a vždy je nutné posoudit zobrazené informace dle aktuální situace.
Reklama Půjčovna lodí Otava tour